Pokud přijede Berlíňan vlakem na pražské Hlavní nádraží a třeba hned vyrazí do okolních ulic, může si připadat jako doma, tedy ve čtvrtích Kreuzberg či Neukölln. Před obchody s halal potravinami kolem Opletalovy ulice postávají muži arabského vzezření, dalšími se to hemží ve směnárnách a holičstvích. Návštěvník severočeských Teplic kvůli občasné velké koncentraci lázeňských hostů zejména z Kuvajtu včetně zcela zahalených žen může mít pocit, že se ocitl v Perském zálivu. Arabové na severu Čech také ve velkém skupují nemovitosti.

Česko ale ve skutečnosti patří k zemím s nejmenším výskytem muslimů v Evropě. Islámskou víru uvedly při posledním sčítání lidu necelé tří tisíce lidí, podle průzkumu z roku 2007 se k proroku Mohamedovi hlásilo zhruba 11 tisíc lidí. I když skutečný počet může být několikanásobný, zdejší poměry se se situací ve Francii či Německu samozřejmě nedají srovnat. Jako celek je však zdejší komunita mnohem pestřejší než ve zmíněných zemích, kde výrazně převažují arabští přistěhovalci z Maghrebu, jako je tomu ve Francii, nebo z Turecka jako v Německu.

Mezi českými muslimy převažují Arabové, ti ale pocházejí z mnoha zemí od Maroka přes Palestinu po Irák, přičemž žádná oblast významně nepřevažuje. Vedle Turků, mezi nimiž je řada následovníků propagátora „tolerantního“ islámu Fethullaha Gülena, jsou tu zastoupeni také mnohdy nábožensky vlažní přistěhovalci z postsovětských států i Balkánu. Kromě malých skupinek tu téměř nenajdeme žádné šíity (kteří žijí zejména v Íránu a Iráku), drtivě převažují i v muslimském světě většinoví sunnité.

I nepočetná česká muslimská komunita však jistým lidem evidentně nahání strach. Facebooková skupina Islám v České republice nechceme má už přes sto tisíc „přátel“. Policejní komando v létě vtrhlo do pražské mešity, aby si tam vyzvedlo jednu knížku. BIS tento měsíc varovala před islamistickými „radikály“ provádějícími na našem území neprůhledné finanční transakce. Mluvčí BIS Jan Šubert v prosinci varoval před hrozbou osamělých vlků, kterým k radikalizaci a provedení akce stačí „sekáček, nůž a internet“.

Roztříštění a rozhádaní

„Na to, jak je tuzemská muslimská komunita malá, je značně roztříštěná a rozhádaná,“ upozorňuje arabista z Orientálního ústavu Bronislav Ostřanský. Sice na malém vzorku, ale výstižněji podle něj odráží situaci, v jaké se světový islám nachází. „Islám nikdy tak neděsil, ale ve skutečnosti nebyl ideologický boj o podobu islámu nikdy tak vypjatý jako dnes,“ tvrdí Ostřanský.

Dlouholetým předsedou Ústředí muslimských obcí se sídlem v Brně je původně irácký inženýr Muneeb Hassan Alrawi, který v Česku obchoduje s náhradními díly do traktorů. Šéfem nejpočetnější pražské komunity se v létě stal Mohammed Abdel Mageed pocházející z Palestiny, původem lékař a nyní také obchodník. Skutečnými autoritami pro muslimy ale nejsou lidé zapsaní na českém ministerstvu vnitra, nýbrž imámové – duchovní.

Pražským, tedy nejvlivnějším tuzemských imámem byl několik let loni teprve třicetiletý Samer Shehadeh, který se narodil v Praze palestinským rodičům. Mladý duchovní studoval v Saúdské Arábii, kde byl mimo jiné ovlivněn fundamentalistickým výkladem Koránu zvaným salafia. Co v pražských mešitách kázal, jsme se dozvěděli díky odpadlíkovi od islámu Lukáši Lhoťanovi, který si před rozchodem s muslimskou komunitou některá kázání zaznamenával a později je zveřejnil ve své knize Islám a islamismus. Shehadeh se tak i za zdmi mešity proslavil tím, že propagoval uplatňování práva šaría na území Česka a muslimy, kteří se chtějí řídit přednostně českým právním řádem, označil za „odpadlíky od víry“. Mimochodem, podle islámského práva čeká dezertéry od víry smrt. Lhoťan také tvrdí, že v části muslimské komunity se uplatňuje paralelní rodinné právo a uzavírají se tu „právoplatné“ sňatky, přestože muslimská obec k tomu zatím nemá například na rozdíl od katolické církve oprávnění.

Lhoťan, který byl členem muslimské obce osm let, má nyní v odborných kruzích pověst až fanatického protiislámského aktivisty, jeho hodnocení pražského imáma Shehadeha však sdílí i „umírněný“ orientalista Ostřanský. „Mnoha zdejším muslimům imámův rigidní přístup vadil,“ poznamenává arabista. Shehadeh si nebral servítky ani v rozhovorech pro média. O atentátech z 11. září například řekl: „Nejsem schopen ten útok jednoznačně odsoudit. Ale nerad bych zacházel do detailů.“ Jindy hájil teroristické útoky proti civilnímu obyvatelstvu v Izraeli:. „Útoky Palestinců v Izraeli jsou ospravedlnitelné, neboť Izraelci vzali Palestincům území.“ (Obojí pronesl před lety pro Lidové noviny.) Před několika dny mnohem větší pozornost vyvolal díky televiznímu vystoupení jiný zástupce muslimské obce, Súdánec Mohammed Abbás, který naznačoval, že za 11. zářím stojí tajné služby USA. Abbásův vliv na islámskou komunitu je ale ve srovnání s imámem minimální, jeho spolek nazvaný Muslimská unie má maximálně patnáct členů.

Boj o výklad Koránu

Jenže v Česku žijícím muslimům zřejmě došla trpělivost i s radikálním duchovním Shehadehem. Ten totiž loni v létě – po výměně předsedy pražské muslimské obce Vladimíra Sáňky, vyšetřovaného za šíření v několika zemích zakázané knihy Základy Tauhídu – přestal být hlavním pražským imámem. Shehadeh se prý nyní zkouší uchytit na Slovensku. Fundamentální pojetí podle arabisty Ostřanského v Česku příliš nenachází úrodnou půdu. Mnozí muslimové do Česka přišli coby levicoví studenti za minulého režimu a třeba právě saúdský salafismus není jejich šálkem kávy. Navíc komunitního života se v Česku účastní jen zlomek vyznavačů proroka Mohameda, mnoho z nich do mešity vůbec nechodí, nejsou tu ghetta nezaměstnaných přistěhovalců, většina z nich má celkem slušnou obživu a nehledají „alternativní“ naplnění. Praha tedy nyní „zkouší“ nového imáma, Ahmada Rajaba z Egypta. „Uvnitř obce probíhá boj o výklad Koránu,“ řekl minulý týdne na pražské besedě o islamofobii předseda Islámské nadace Lazhar Maamri.

„Představa jednotné komunity, kdy Sáňka nebo Alwawi něco napíší na Facebook a všichni muslimové budou v pozoru, odporuje realitě,“ poznamenává Ostřanský. Větším rizikem mohou být podle něj noví přistěhovalci, kteří do života obce nezapadnou, mají třeba existenční problémy a chybějící autoritou se pro ně stane třeba „cool prezentace“ Islámského státu na internetu. To mohou být zmínění osamělí vlci, o nichž psal mluvčí BIS Šubert.

Tolika Čechy tak obávání zdejší muslimové se však – kam až paměť sahá – žádného násilí proti „nevěřícím“ nedopustili. „Naše komunita je malá, my jsme nepřišli propagovat islám, ale obchodovat,“ prohlašuje předseda Islámské nadace v Praze Maamri, který v Česku žije od 70. let. „Bezpečnost státu je pro nás na prvním místě. Kdybychom někde vycítili nebezpečí, byli bychom první, kteří by takového člověka udali,“ tvrdí rodilý Alžířan Maamri.