Informace o demisi vlády, kterou se chystá podat do konce týdne premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), překvapila nejen lidovce a hnutí ANO, ale také samotné členy sociální demokracie. Zásadní roli v případě podání demise bude přitom hrát prezident Miloš Zeman. Co se může v následujících dnech stát?

Zeman může demisi přijmout, ale zároveň současnou vládu pověřit dočasným vládnutím. Vláda by pak prakticky dovládla v nezměněném složení až do sněmovních voleb, které se budou konat v říjnu. Sám Sobotka ale v úterý na tiskové konferenci uvedl, že Babiš by nadále neměl zastávat pozici ministra financí, a to i v případě, že by současný kabinet měl demisi dovládnout měl.

Zeman ale také může demisi vlády přijmout a poté existuje několik možných scénářů. „Pan prezident může teoreticky požádat stejnou osobu, tedy Bohuslava Sobotku, aby sestavil staronovou vládu, nebo tím může pověřit někoho jiného,“ vysvětlil pro server Echo24 ústavní právník a místopředseda Legislativní rady vlády Aleš Gerloch.

První možností je, že vládu sestaví jiný sociální demokrat, například současný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. To jako možnou variantu včera označil Babiš. Prakticky vyloučené je, že by jmenováním nového kabinetu pověřil právě ministra financí Andreje Babiše. Možností je také úřednická vláda, tak jak to Zeman udělal v roce 2013.

Padá vláda spolu se svým předsedou?

„Vláda je u nás dost závislá na předsedovi vlády. Vláda sice jinak rozhoduje ve sboru, ale když podá demisi předseda vlády, tak to automaticky znamená, že ta vláda jako celek končí, protože prezident by měl jmenovat nového předsedu vlády a na jeho žádost pak nové členy vlády,“ uvedl pro server Echo24 Gerloch.

Podle některých názorů ale v Ústavě není zakotveno, že by demise předsedy vlády musela nutně znamenat konec vlády. Upozorňuje na to například právník Pavel Hasenkopf. „Určitě to Ústava neříká, a kdo tvrdí opak, ať mi to v té Ústavě ukáže. Bohužel se to už ale dvakrát stalo a věří se tomu, že to tak je v souladu s Ústavou, ale není,“ uvedl pro server Echo24 Hasenkopf. Podle něj Ústava striktně rozlišuje mezi demisí vlády a demisí premiéra.

„Proč by to Ústava dělala, kdyby obojí vedlo k totožnému výsledku? V jednom případě by se premiér autokraticky rozhodl, že shodí vládu a nikoho by se nemusel na nic ptát, v druhém potřebuje ke shození vlády její souhlas. To je divné a navzájem se to vylučuje, že? Proč by Ústava kladla proti sobě dvě navzájem se vylučující procedury? A když to vezmu do důsledku, pokud má platit, že vláda stojí a padá s premiérem, co kdyby premiér zemřel? V ten moment by podle údajného ústavního principu „vláda stojí a padá s premiérem“ byla země okamžitě bez vlády. Dokonce by jeho vláda nemohla ani vládnout v demisi, protože by de iure přestala existovat,“ vysvětlil Hasenkopf. 

Premiér se podle něj může rozhodnout odejít z osobních důvodů, například kvůli nemoci, a v takovém případě by měl mít možnost podat demisi sám za sebe. „Učiní-li tak, pak správný další postup podle Ústavy by měl podle mne být ten, že prezident jmenuje nového premiéra a tento nový premiér se sám rozhodne, zda si nechá členy stávající vlády nebo je prostřednictvím prezidenta vymění, ale stále půjde de iure o jednu vládu, která nepotřebuje žádat Sněmovnu znovu o důvěru,“ uvedl Hasenkopf.

Pokud se ale rozhodne premiér odejít z politických důvodů a současně chce i položit vládu, pak se podle Hasenkopfa té vlády musí nejdřív zeptat. „Ústava z roku 1993 změnila postavení českých premiérů v tom, že jim nikdo nemůže vnutit členy vlády, které ve vládě mít nechtějí – bez premiérova návrhu prezident nesmí nikoho do jeho vlády jmenovat, bez premiérova návrhu nesmí prezident nikoho z jeho vlády odvolat, bez premiérova souhlasu nemůže prezident přijmout demisi člena vlády, a na premiérův návrh je prezident povinen člena vlády odvolat. Ale z toho nijak neplyne, že pokud se premiér rozhodne sám podat demisi, že vláda musí automaticky padnout s ním,“ dodal Hasenkopf.

Možné ale je, že premiér nakonec žádnou demisi nepodá. Sám na tiskové konferenci avizoval, že ji plánuje Zemanovi doručit do konce týdne. „Zítra má jít pan místopředseda Babiš k prezidentovi. Pravděpodobně se tam objedná i pan premiér. Zasedat bude grémium a určitě se to bude hodně diskutovat. Mám pocit, že to může být bráno jako určitý nátlak, aby se to řešilo jiným způsobem, třeba demisí ministra financí, nebo několika členů vlády najednou,“ dodal Gerloch.

V plánu jsou během středy politická jednání. Ráno se sejde politické grémium ČSSD a poté následuje zasedání vlády. Během jednání se s největší pravděpodobností bude řešit právě Sobotkovo rozhodnutí podat demisi vlády. Nikdo z účastníků obou jednání přitom nebyl o premiérově záměru předem informovaný.

Babiš čelí dlouhodobé kritice zejména kvůli nákupu nedaněných jednokorunových dluhopisů od firmy Agrofert v době, kdy ji vlastnil. Týdeník Echo jako první upozornil, že Babiš kvůli možnému krácení daní čelí trestnímu oznámení a navíc neměl mít na základě prohlášení o příjmech a majetkových přiznání na jejich nákup dostatek legálních peněz.