Pro rozmístění amerických raket s jadernými hlavicemi v Evropě se vyslovil šéf polské diplomacie Jacek Czaputowicz v německém časopise Der Spiegel. Výňatky z rozhovoru magazín zveřejnil v pátek, kdy Spojené státy oznámily rozhodnutí odstoupit od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987.

Tu Rusko podle USA porušuje, nicméně má stále šanci, aby se v následujících šesti výpovědních měsících, po nichž nabude ohlášený americký odchod platnost, vrátilo k dodržování smlouvy.

"Je v našem evropském zájmu, aby na kontinentu byli američtí vojáci a rakety s jadernými hlavicemi," řekl polský ministr. Moskva podle něj jiný signál nepochopí. Czaputowicz nevyloučil, že by jaderné zbraně Severoatlantické aliance mohly být v budoucnu i v Polsku. "Vůbec to nechceme, ale vše závisí na tom, jak se bude chovat Rusko v budoucnu, zda bude pokračovat v agresivní politice zbrojení. NATO se musí rozhodnout jako společenství," řekl. Rusko podle něj rozumí jen řeči síly.

Pochopení pro americké rozhodnutí vyjádřil na twitteru také šéf ukrajinské diplomacie Pavlo Klimkin. "Rusko dostává na vědomí, že hybridní neplnění smluvních závazků mu již neprojde. Architektura strategické stability musí být transparentní, čestná a efektivní," usoudil Klimkin.

Deník Ukrajinska pravda poznamenal, že Kyjev podporuje tvrdý nátlak na Rusko, je ale otázkou, zda je připraven adekvátně reagovat na zánik smlouvy INF, jímž je sám právním nástupcem. Po zániku smlouvy by tak Ukrajinci mohli vzkřísit výrobu raket s doletem přesahujícím 500 kilometrů, a tak získat krajně potřebný prostředek pro efektivní zadržování Ruska. Následky by ale mohly být pro Ukrajinu i nepříznivé, a to v podobě plnokrevných závodů ve zbrojení v Evropě a zvýšení tlaku Ruska, hledajícího záminku k rozmístění raket proti systému protiraketové obrany v Evropě. Ukrajina by se podle komentátora při tomto scénáři mohla přeměnit v nárazníkové pásmo mezi Ruskem a NAO, což by zmařilo ukrajinské vyhlídky na integraci do euroatlantických struktur. "Má Kyjev strategii, jak využít možnosti vzniklé po krachu smlouvy INF a hlavně jak minimalizovat nová rizika? Na odpověď má ještě půl roku," upozornil deník.