Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) akcentuje očkování jako nejsilnější a nejdůležitější nástroj proti pandemii. Zatímco již naočkovaní na to zřejmě slyší a podávání třetích dávek výrazně neoslabily ani svátky, zájem neočkovaných je stále blíže k „bodu mrazu“.

Podle dat ministerstva zdravotnictví podali zdravotníci od začátku roku 264 tisíc dávek, z čehož 225 tisíc tvoří dávky posilující. „Celkem již bylo posilovací dávkou naočkováno přes 2 632 000 občanů,“ uvedl na Twitteru tým Chytré karantény. Při bližším pohledu je však patrné, že zájem o první dávky opadá dlouhodobě. A v posledních týdnech se dostal na nízké tisíce, v případě rizikových starších 60 let už dokonce jen ke stovkám prvních dávek denně.

Jak vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví, za poslední měsíc padlo pouze 134 tisíc prvních dávek očkování. Za tu stejnou dobu pak lidé podstoupili přes 1,5 milionu posilujících dávek. Běžně se jich v posledních týdnech podává více než sedmdesát tisíc denně. Naproti tomu podávání prvních dávek dlouhodobě zpomaluje a během prosince kleslo z osmi tisíc denně už na čísla kolem pěti tisíc.

Pro první dávky si také výrazně více chodí mladší lidé. Rizikových skupin se na počátku roku týkají už jen nižší stovky dávek. U věkových kategorií nad 60 let je však také výrazně vyšší proočkovanost dvěma dávkami. Mezi lidmi staršími 60 let je proočkovanost více než 80 procent, u sedmdesátníků přes 90 procent. Stále ale zůstává přes 300 tisíc neočkovaných seniorů, kteří jsou rizikovou skupinou.

Alespoň první dávku očkování má v Česku téměř 6,5 milionu lidí starších 18 let, což činí 74,5 % dospělé populace. Dokončené očkování má pak 73 % dospělých. V posilujících dávkách vedou lidé starší 70 let, kde se proočkovanost pohybuje nad 60 %. Pro mladší kategorie se však podávání posilujících dávek otevíralo teprve nedávno, pro lidi nad 18 let až tento týden v pondělí.

Zbrždění ochoty k očkování, stejně tak jako vysoký zájem o třetí dávku zachytila i sociologická data. „Na konci prosince bylo 77 % respondentů výzkumu očkovaných, další 2 % se očkovat chtěli a 5 % říkalo, že neví. Očkování vylučuje 10 % lidí. Lze tedy předpokládat, že míra proočkovanosti dospělé populace lze teoreticky zvýšit až na 85 %. Ochota k očkování však od konce listopadu stagnuje. Zájem zůstává nízký mezi mladšími dospělými bez maturity a členy chudších domácností,“ uvádí dlouhodobý výzkum Život během pandemie.

Naopak se dlouhodobě drží zájem o dávku posilující. „Na konci prosince se zájem o posilující dávku držel na vysokých hodnotách z konce listopadu. Přes 80 % očkovaných dospělých by se nechalo přeočkovat nebo to již udělalo,“ dodávají výzkumníci. Nová varianta omikron podle zkušeností ze zahraničí způsobuje oproti deltě zřejmě mírnější průběh. Zároveň se výrazně rychleji šíří.