Nová pravidla pro všechny čtyři národní parky v Krkonoších, Českém Švýcarsku, Podyjí a na Šumavě by měla platit bez senátních úprav. Navzdory stanovisku prezidenta Miloše Zemana ve středu Sněmovna potvrdila původní verzi novely o ochraně přírody a krajiny. Senát chtěl v předloze například změnit pasáž o účelu národních parků, zvýšit práva tamních obcí a zrušit patnáctileté moratorium na rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany.

Senátní návrhy by podle kritiků mohly vést až ke konci národních parků jako nejcennějších chráněných území. Degradovaly by je podle nich na výrazně nižší úroveň. Odpůrci poslaneckého znění mluvili hlavně o Šumavě. Bez těchto úprav podle nich novela zasáhne tamní obyvatele, udělá z nich lidi nižší kategorie, případně je dokonce donutí odstěhovat se.

Pro verzi horní komory hlasovalo 28 ze 158 přítomných poslanců, 109 jich bylo proti. Původní sněmovní znění novely potvrdilo 117 ze 164 hlasujících členů dolní komory, proti jich bylo 20. Předloha nyní zamíří k posouzení Zemanovi, jenž před poslanci hájil senátní úpravy minulý týden a ohlásil její veto. Sněmovna tedy pravděpodobně bude rozhodovat o novele i potřetí.

Jsem rád, že prošla sněmovní verze zákona o ochraně přírody. Garantuje péči o přírodu v NP i rozumnou spolupráci s obcemi.

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 1. března 2017

„Zavládl by velký právní chaos,“ ohodnotil v debatě senátní verzi ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Sněmovní znění je podle něho cestou ke stabilitě v národních parcích a nebude podle něho znamenat rozšiřování divočiny na více než polovinu území Šumavy. Naopak podle Jana Zahradníka z opoziční ODS je schválená verze vítězstvím ekologických aktivistů.

Máme radost a poděkovali jsme ministru Brabcovi,poctivě si to odpracoval.Šumavská příroda bude zachována i příštím generacím. https://t.co/jDGWDzWmhK

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) 1. března 2017

Senátního znění novely se zastávali zejména poslanci z Plzeňského a z Jihočeského kraje. Václav Votava (ČSSD) je označil za kompromis. „Zachovejme na Šumavě divočinu v přijatelné míře, aby tam mohl existovat i člověk,“ uvedl. Zahradník a jeho stranický kolega Vladislav Vilímec zmínili kampaň ekologických aktivistů a dalších lidí proti úpravám horní komory. Podle Zahradníka byla založena na lžích, že bude Šumava vykácena a zastavěna lunaparky.

„Debata nabrala hysterickou a absurdní podobu,“ soudí Vilímec. Jen málo odpůrců senátní verze podle něho ví, co horní komora ve skutečnosti přijala. Vilímec řekl, že obyvatelé Šumavy nechtějí zrušit národní park a nestojí ani o developerské projekty, ale chtějí jen přežít masivní snahu o vytváření další divočiny.

Poslanecké znění podpořil v diskusi například František Laudát (TOP 09). Senátní úpravy by podle něho otevřely cestu k vykořisťování šumavské krajiny úzkou skupinou polistopadových zbohatlíků a pootevřely by dveře „developerským nájezdníkům a spekulantům“ i do dalších národních parků.

Nikdo nechce lidi vyhánět ze Šumavy, uzavřít národní park a vytvořit další pastvu pro kůrovce, zdůraznil v obraně sněmovní verze Václav Zemek (ČSSD). K jejím obhájcům se připojil taky Miloš Babiš (ANO). „Šumavě neuškodil ani tak kůrovec jako střídající se politické nálady za posledních 25 let, kdy se koncepce měnily o 180 stupňů,“ uvedl.

Předloha přinese národním parkům podle ministerstva pro životní prostředí stabilitu díky tomu, že se stanovené zóny nebudou moci řadu let měnit, i otevírání národních parků, především Šumavy, šetrné turistice. Zákon počítá s rozdělením parků do čtyř zón – na bezzásahovou zónu přírodní, zónu přírodě blízkou, zónu soustředěné péče o přírodu a zónu kulturní krajiny, kterou by tvořilo zastavěné území parku. Vymezí se například taky cesty a trasy a místa pro táboření nebo pro splouvání řek. Zruší se zákazy rozdělávání ohňů v obcích nebo vjezdu mimo silnice. Stát nebude moci v národních parcích prodávat žádné své pozemky, na ostatní má mít předkupní právo.

Senátoři chtěli v zákoně například zdůraznit, že účelem národních parků je také zajištění a podpora udržitelného rozvoje obcí na jeho území zachování, ochrana a údržba cenných ploch a památek a jejich využití pro vzdělávání, turistiku a rekreaci. Horní komora žádala o to, aby se stanovením jednotlivých zón parků musely souhlasit tamní obce, nejen rady parku.