České děti v Norsku

Proč je Norsko vstřícnější k Josefu Michalákovi? Škodí matce dětí, tvrdí právník

Josef Michalák - FOTO: Repro ČT
České děti v Norsku
Proč je Norsko vstřícnější k Josefu Michalákovi? Škodí matce dětí, tvrdí právník

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zatímco Evu Michalákovou norský odvolací soud zbavil rodičovských práv k oběma synům, Josefu Michalákovi je ponechal. Dosud se oproti matce mohl otec se svými syny údajně také stýkat. Proč jsou vůči němu tamní úřady vstřícnější? Podle obhájce Evy Michalákové Pavla Hasenkopfa otec dětí své bývalé manželce hází klacky pod nohy a donáší přímo sociální službě Barnevern. K „špatné“ reputaci matky pak přispěla i medializace případu.

„Pan Michalák je poněkud komplikovaná osoba. V podstatě k odebrání dětí došlo kvůli němu, protože norské úřady tvrdí, že byl vůči dětem a Evě Michalákové velmi neurvalý. Jeho maska padla a najednou zde stojí mstivý člověk,“ uvedl český obhájce Evy Michalákové Pavel Hasenkopf deníku ECHO24.cz.

Josef Michalák podle Hasenkopfa chodí pravidelně k soudním slyšením. „Od začátku jsme se s ním snažili domluvit a táhnout za jeden provaz. Paní Michaláková nevěří, že z jeho strany došlo ke zneužití dětí, přestože se s ním rozešla. Tehdy si myslela, že bude mít větší šanci na vrácení dětí zpátky do péče. Pan Michalák ale zvolil jinou cestu než my. Nebojuje, spolupracuje s Barnevernem,“ komentoval již dříve serveru právník.

„U soudu měl říci, že děti pravidelně vídá. Nemohu to vyloučit, na rozdíl od Evy Michalákové to má pár kilometrů. Pokud se tak stalo, stalo se tak ale v rozporu s norskými rozsudky, které mu od samého začátku styk s dětmi zapovídaly,“ doplnil obhájce Hasenkopf.

Zbavení rodičovských práv Evy Michalákové pak podle podporovatelů rodiny souvisí i se zveřejněním případu v médiích. Podle Pavla Hasenkopfa to byl právě Michalák, kdo docházel za úředníky a nosil jim prý všechny články, které u nás k případu vycházely. Otci dětí zřejmě pomohlo u úřadů, že se ke kauze od počátku nevyjadřuje. Poprvé sluchově postižený Michalák v médiích vystoupil ke konci května. V rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že Eva Michaláková děti bila.

„Když je vzal norský Barnevern poprvé, já jsem je nebil, to Eva. A Eva mi psala, ať to Barnevernetu neříkám, že je bije. Denis nemá rád maminku, bojí se jí. Tři roky jsem je vychovával sám a všechno bylo v pořádku,“ prohlásil tehdy Michalák před kamerou. Tvrzení Eva Michaláková odmítla (kromě občasného plácnutí) a přes média ho vyzvala, ať předloží důkazy. S exmanželem prý není v kontaktu.

Zedník, občasný porybný a fotograf na volné noze Josef Michalák žije v Norsku už 30 let. Bydlí jen asi dvacet kilometrů od místa, kde žijí v pěstounských rodinách chlapci. Dosud se prý se starším synem Denisem vídal. Podle poslankyně Jitky Chalánkové měl však soudní zákaz styku se syny ještě před aktuálním rozsudkem.

Michalák také glosoval na Facebooku komentář Chalánkové k aktuálnímu verdiktu norského soudu. „Eva prohrála soud, sbohem. Eva nemá právo na děti,“ napsal v komentářích pod příspěvkem političky:

Děti si prý u pěstounů zvykly

Původní podezření na zneužívání, kvůli kterému byly děti rodičům před pěti lety odebrány, se týkalo právě Michaláka ve vztahu ke staršímu synovi. Je to přitom jediný vztah, který úřady dosud zachovaly. Styk se syny mu teď odvolací soud, stejně jako Evě Michalákové, zakázal. Michalák žije v Norsku 30 let a působí jako fotograf na volné noze.

Norský odvolací soud se zabýval také možností adopce mladšího ze synů, tu ale nepotvrdil. Soud zdůvodnil podle zastánců Michalákové verdikt tím, že si děti u pěstounů zvykly, odchod z tohoto prostředí není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit.

Jedenáctiletého Denise a devítiletého Davida norská sociální služba exmanželům Michalákovým odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají tak odděleně ve různých rodinách.

Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Advokáti rodiny ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.