Po dramatickém konci loňského roku, kdy ceny energií vystoupaly do netušených výšin, nastala s příchodem nového roku delší vlna zlevňování elektřiny. Pomohly tomu americké dodávky zkapalněného plynu. Právě plyn totiž aktuálně táhne cenu elektřiny nejvíce nahoru. Přehnaný optimismus ale podle odborníků určitě není na místě. Letošní rok bude dle očekávání velmi turbulentní a výkyvy cen energií prudké. V příštích letech se snad ustálí. Na hodnoty, které se dříve považovaly za samozřejmé, se už ale nikdy nevrátí.

Plyn se před Vánocemi prodával za rekordních 180 eur za MWh, postupně se ale ceny snižovaly, mimo jiné kvůli vyšším dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Cena zemního plynu a elektřiny spolu úzce souvisí, protože při prodeji elektřiny na burze určuje její cenu nejdražší zdroj, ze kterého se v danou chvíli vyrábí, a tím je nyní zemní plyn.

„Z aktuálního poklesu burzovní ceny elektřiny lze vyčíst potvrzení, že cenu elektřiny v Evropě dál určuje cena plynu. Jakmile ta poklesla (spolu se zatím mírnějším průběhem zimy a dodávkami tekutého plynu ze zámoří) mohla poklesnout i cena elektřiny. Tato návaznost je dána tím, že po odchodu velké části Evropy od uhlí a jádra jsou to právě plynové elektrárny, které mají dodávat chybějící energii za nedostatečně vystavěné větrníky a slunečníky,“ vyjádřil se pro deník Echo24 hlavní ekonom a analytik ze společnosti Natland Petr Bartoň.

Naděje, že s příchodem jara zásadně klesne odběr plynu na topení, a tím pádem by mohly zásadněji klesnout ceny plynu a tedy i elektřiny, se ovšem nemusí naplnit.

„Před třemi dny varovala Mezinárodní agentura pro energii před minimálně tříletým růstem cen elektrické energie, kvůli masivnímu přechodu na elektřinu všeho, co převést lze, nejen automobilů. Již nyní nestíhá Evropa stavět dostatek nových zdrojů, aby pokryly rostoucí poptávku, a ta má ještě zrychlit,“ řekl Bartoň.

Velkoobchodní cena elektřiny se v posledních dnech pohybuje na 116 eurech za MWh, což je oproti období před Vánoci, kdy cena stoupala nad 320 eur, velký pokles. „Z trhu začínají odcházet spekulanti, kteří realizují tučné zisky. Trh se opět začíná řídit svými fundamenty a emoce kolem energetické krize postupně vyprchávají,“ vyjádřil se k tomu pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Že ale bude dál příznivější situace pokračovat, tvrdit s jistotou nelze. „Jediné, co je nyní nabíledni, je to, že léta, kdy byly ceny během roku relativně stabilní, je pro nejbližší léta pryč. V příštích letech budou výkyvy v průběhu roku mnohem větší a prudší, ale v průměru bude cena stále mnohem vyšší, než v relativně klidných letech třeba před čtyřmi lety,“ domnívá se analytik.

Cena elektřiny na rok 2023 je stanovena zhruba na 80 eur, na další rok je to kolem 70 eur. Podle některých odhadů by se cena elektřiny mohla už ke konci tohoto roku ustálit na hodnotě kolem 80 eur, to však Bartoň nevidí příliš reálně. „Že by cena byla za dva roky v průměru tak nízko je stále možný, ač trochu optimistický scénář. Rozhodně se ale na této hodnotě neustálí, a bude velmi nestabilní,“ tvrdí.

„Očekávám, že cena se nakonec ustáli poblíž 100 eur za MWh. Vzhledem k výrazné transformaci energetiky v Evropě se již bohužel nevrátíme na ceny kolem 50 eur za MWh. V následujících letech bude nutné významně investovat do nových zdrojů a přenosových soustav, což se odrazí v ceně elektrické energie,“ myslí si Křeček.

Překotná dekarbonizace a povolenky

Za rekordními cenami elektřiny v uplynulém roce stály samozřejmě i další faktory než nedostatek plynu. Vysoké ceny energií jsou velkou částí taženy zelenými snahami o dekarbonizaci energetiky. Podstatnou roli tak hrají výrazně dražší emisní povolenky, tedy nástroj, kterým chce EU regulovat vypouštění uhlíku.

Ceny povolenek před Vánoci rovněž strmě rostly až k dříve nepředstavitelným 90 eur za tunu, což bylo způsobeno hlavně spekulacemi na trhu s touto komoditou. Nyní činí jejich cena zhruba 80 eur, sama EK však předpokládala, že v tuto dobu se povolenky měly obchodovat zhruba za 30 eur. Emisní povolenky se na ceně elektřiny podílejí zhruba dvaceti procenty.

„Co se týče povolenek, tam by byl pokles jistě možný při úpravě pravidel obchodování, který má v rukou Evropská komise. Nicméně zdá se, že vůle ke změně chybí. Uhelné a plynové elektrárny jsou přitom ke krytí spotřeby zatím nutné a vysoké ceny povolenek jen nevyhnutelně tlačí burzovní ceny elektřiny vysoko nad dosavadní rekordní úrovně,“ okomentoval situaci pro Echo24 výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.