Výroky lídra ANO Andreje Babiše ohledně zrušení Senátu, které pronesl záhy po prohraných volbách, nebyly jen nahodilé řeči šéfa hnutí po neúspěšných senátních volbách. O potřebě revidovat horní komoru mluví i další přední osobnosti Babišova hnutí – po budoucí středočeské hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové i exministryně a neúspěšná kandidátka do Senátu Helena Válková. Přidal se k nim i prezident Miloš Zeman, který si prý není jist, zda Česko Senát skutečně potřebuje. Odborníci jsou v tomto ohledu ale nejednotní.

„Pokud se by Senát skutečně zrušil, teoreticky by se nemuselo stát nic. Ústavní mechanismus lze nastavit tak, aby nebyla horní komora zapotřebí,“ uvedl deníku Echo24.cz politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity v Brně. Zrevidovat by podle něj bylo potřeba nejen volební systém užívaný ve volbách do Senátu (nyní dvoukolový většinový), ale i systémy používané v případě voleb do dalších institucí.

„Neuvažoval bych ale jen o technice konkrétních voleb, ale i o potřebnosti tolika přímo volených typů orgánů. Dnes volíme přímo dvě parlamentní komory, krajská zastupitelstva, obecní zastupitelstva, Evropský parlament i prezidenta. Aniž bychom je přímo rušili, můžeme změnit způsob volby z přímé na nepřímou. Například v případě krajů či Senátu. Poté přemýšlejme u zbylých orgánů o tom, zda a jak změnit jejich volební systém,“ komentoval dále Balík.

Se zrušením Senátu naopak nesouhlasí odborník na ústavní právo Jan Kysela. „Senát je koncipován jako užitečná součást ústavního systému a určitou část očekávání naplňuje. Nejde o instituci neviditelnou, zbytečnou nebo škodlivou,“ řekl deníku Echo24.cz právník Kysela, který současně působí jako tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury.

Debaty o volebním systému v případě Senátu však připouští. „Pokud se máme bavit o zrušení druhého kola, tak bych nešel tím anglosaským směrem, ale spíše cestou australského modelu. Voliči dostanou lístek s kandidáty, které očíslují podle preferencí. Hlasy se pak poměrně složitě přepočítávají. Z hlediska výsledku by to mělo být stejné, volí se ale jenom jednou a zamezilo by se zvolení extrémistů,“ uvedl dále právník Kysela.

Kysela současně upozorňuje, že nezájem lidí o senátní volby není neobvyklý. „Míra neúčasti není šokující. Jde o volby druhého řádu. Nemají vliv na státní rozpočet, ani žádné silné téma. Prvořadé jsou volby do sněmovny. Pro mnoho lidí nemusí být role Senátu v ústavním systému uchopitelná. V kontextu situace v Polsku nebo Maďarsku, kdy jediné úspěšné volby umožní vítězné straně předělat celý systém ku svému prospěchu, se ještě více ukazuje, že je ho potřeba, aby těmto snahám čelil,“ dodal.

Proti zrušení Senátu se v minulých dnech opakovaně vyslovil někdejší politik ODA Daniel Kroupa, který stál při zrodu ústavního pořádku České republiky a vzniku Senátu.

Hnutí ANO: Druhé kolo je otravné

To, že je Senát zbytečný, drahý a měl by se zrušit, prohlásil v sobotu po prohraných volbách Andrej Babiš. V neděli se k němu v jeho úvahách o funkci horní komory přidala v České televizi místopředsedkyně sněmovny a budoucí středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, podle které by určité změny přijít měly.

Navázala na to o den později i exministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková, která ve volbách do Senátu nakonec neuspěla. V rádiu Impuls, které spadá do mediální divize Agrofertu, mluvila o tom, že zrušit by se mělo druhé kolo volby. Je prý pro voliče „otravné“ a poškodí se vítězové z prvního kola. „Všichni se spojí proti tomu, kdo je na špičce a obzvlášť, když je to reprezentant hnutí ANO,“ komentovala.

Prezident Miloš Zeman vzápětí na dotaz České televize uvedl, že si není jist, jestli desetimilionová země, jako je Česká republika, potřebuje horní komoru parlamentu. Podle něho nízká volební účast poukazuje na to, že existence Senátu lidi nezajímá.

Soustředěné útoky ANO a Hradu na instituci Senátu ale vyvolaly silnou odezvu jak v Senátu, tak u premiéra a dalších politiků. Senát funguje jako ústavní a zákonodárná pojistka, která je v dobách zvláště náchylných k autoritářským tendencím důležitá.

Senát má zákonodárnou funkci. Svůj podpis zanechává na řadě zákonů, které do něj přichází z Poslanecké sněmovny. Kromě toho společně s prezidentem rozhoduje o soudcích Ústavního soudu. Bez jeho výslovného souhlasu také nelze přijmout ústavní a volební zákony. V případě rozpuštění dolní komory supluje její funkci. Současně plní podle odborníků roli hlídacího psa demokracie.