Raketou letíme zas nejen na Mars

Znovu, dokonce i po Vánocích se sluší myslet na děti, neboť jim a jejich „chytrým rodičům“ je věnována komiksová výstava časopisu Raketa. Ta stylově podle svého jména nechává nahlédnout ve věži – totiž Ve Věži – do vesmíru plného barev a fantazie tuzemských mladých výtvarníků, kteří s časopisem v jeho dosavadní historii spolupracovali. Anebo s vydavatelstvím Labyrint, které Raketu vydává a jehož šéf Joachim Dvořák si na hledání výtvarných talentů zakládá (a snaží se výsledky jejich práce prodávat právě vhodně zvolenými přívlastky, které mají pohladit rodičovské ego). K vidění tedy je sbírka ilustrací, kreseb, ale i prostorových objektů, které je možno porůznu rozhýbat a oživit. Výsledek ovšem je přizpůsoben tvaru časopisu, který děti seznamuje v  každém čísle s  jedním konkrétním tématem. Nu a v té věži vznikl kosmodrom.

Výstavu Raketa je možno zhlédnout v Mělníku v Galerii Ve Věži do 5. března.
www.raketa-casopis.cz

Když hvězdy znovu tančí aj pějí

Začátkem roku je v kinech na výběr převážně mezi dvěma typy filmů: buď dokumenty, nebo vyprávěnkami, jež se dohromady tváří, že právě první půlka ledna je harmonická a klidná část nadcházejících měsíců. Patří k takovým rovněž snímek La La Land – ambiciózní připomínka, že v Hollywoodu se v padesátých letech točily nádherné muzikály. Jde tu tak samozřejmě o popis vztahu mladého páru; vztahu plného něhy, vzrušení, extáze, ale i bolesti a přehnaného očekávání, vztahu ztvárněného v krásných a ovšem velkolepých tanečních a pěveckých kreacích. Je to zaručený hit, na jaký se každý těší. Mimochodem, vzhledem k tomu, že snímek napsal a natočil teprve dvaatřicetiletý Damien Chazelle (jenž uspěl rovněž jazzově laděným snímkem Whiplash), lze opatrně usuzovat na to, že v americkém filmu se s nástupem nové generace posouvá hranice inspirace v minulosti.

Scénář a režie: Damien Chazelle
Kamera: Linus Sandgren
Hudba: Justin Hurwitz
Hrají: Ryan Gosling, Emma Stone, J. K. Simmons, Finn Wittrock, John Legend, Rosemarie DeWitt a další.
V kinech od 5. ledna.

Za všecko může ségra, no tak co

Ledva začne rok, divadla přicházejí s úrodou premiér – jenom sedmého ledna jich je ohlášeno šest. Z nich si upozornění zaslouží Slovácké divadlo s uvedením hry Marvinův pokoj. To je umná vyhrocená vztahovka, typická pro anglicky psanou literaturu: jsou dvě sestry, jedna zůstala doma a starala se o příbuzné, druhá z toho domácího neřádu utekla pryč, pořídila si rodinu novou, ale cokoli se jí nelíbilo na původní přízni, odráží se samozřejmě i v té nové. Když ona „domácí“ sestra vážně onemocní a umírá, sestra „přespolní“ se navrací domů jí pomoct a začíná seriál odbourávání léta budovaného napětí, uleželých nevyříkaných a teď postupně rozhořčeně vyříkaných křivd. City, hlavně city tu hrají prim. A ovšem naděje, že sesterská láska překoná všecky nezdary. Mimochodem, věhlasu hry posloužilo, že její autor Scott McPherson v době, kdy ji psal, sám umíral.

Scott McPherson: Marvinův pokoj
Překlad: Dana Hábová
Režie: Michal Zetel
Výprava: Eva Jiřikovská
Hudba: Mario Buzzi
Dramaturgie: Iva Šulajová
Hrají: Jaroslava Tihelková, Dana Růžičková j.h., Monika Horká, David Vaculík, David Macháček a další.
Premiéra ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti 7. ledna. Nejbližší reprízy 9., 11., 16. a 26. ledna.

Co dokáže seriál a co ne a ne a ne

Knihy, jež vycházejí těsně po Vánocích nebo zkraje nového roku, mají společné to, že nestihly být vydány včas. Tedy nenechaly se vystavit a prodat na štědrém předvánočním trhu. Neznamená to, že takové tituly jsou vadné ještě jinak, mohou mezi nimi být i radosti. Například monografie filmového teoretika a historika Radomíra Kokeše Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění. Je to autorova druhá samostatná kniha (prvničkou byl Rozbor filmu) a zkoumá v ní meze i východiska způsobu vyprávění, které diváky audiovizuálních děl obklopuje možná nejvíc, totiž jak vedou diváckou pozornost návazná televizní vyprávění, jež se neustále vracejí k týmž postavám a prostředím a nahlížejí je s každým dílem znovu. Otázka, která je v knize položena coby ta zásadní, možná překvapí svou nenuceností: lze vůbec televizním seriálům porozumět?

Radomír D. Kokeš: Světy na pokračování. Rozbor možností seriálového vyprávění
Vydalo nakladatelství Akropolis roku 2016. 240 s. 299 Kč.