Proč se v Česku nestaví žádné dálnice ani cokoli jiného? Peněz je dost, přesto se projekty přesouvají z roku na rok, případně úplně ruší. Takový nepořádek musí mít nějakého viníka. Člověk se může spokojit s obecným konstatováním, že za to může vláda Bohuslava Sobotky, v případě dálnic konkrétně ministr Dan Ťok (ANO). Anebo může hledat systémovou chybu, s níž se Ťok ani vláda nedokážou vypořádat. Při čtení návrhu rozpočtu na rok 2018, který popisuje budoucí investice v dopravě, je možné takovou chybu identifikovat.

Ministr financí Ivan Pilný se rozhodl snížit příděly peněz ministerstvům, jež mají na starosti investice. V dokumentaci k rozpočtu vysvětluje důvody. Letos měl stát investovat 106 miliard, jenže do konce srpna se utratilo teprve 34 miliard. Zároveň ještě od loňska zbylo neutracených 75 investičních miliard. Na účtech tedy leží nepoužitých 150 miliard, za které by šlo postavit například 300–500 kilometrů dálnic. Proto není třeba uvolňovat tolik peněz na investice v příštím roce a Pilného návrh na snížení o 18 miliard má srozumitelnou logiku. Z rozpočtu se dá vyčíst, že se škrtá hlavně položka pro dopravní stavby. Ve výhledu na rok 2018 se předpokládalo, že na stavby dálnic nebo silnic první třídy půjde 33 miliard. Pilného návrh rozpočtu teď uvolňuje jen 14 miliard. Očividně došlo k nějakému kolapsu.

Před volbami politici tradičně stříhají pásky u nově otevíraných dálnic, případně poklepávají na základní kameny nových staveb. Členové Sobotkovy vlády si toho moc neužili. Proto jim lze popřát, ať aspoň před volbami opravdu otevřou dva kratší úseky na dálnici D3 u Českých Budějovic, případně obchvat Dubence na D4, protože kromě oprav a nepříliš povedeného zprovoznění D8 přes České středohoří tato vláda už nic většího nedokončila. Lepší to ostatně nebude ani v příštím roce, kdy se dá spolehnout pouze na to, že na jaře bude hotov důležitý obchvat Třince a kratší úsek D7 mezi Postoloprty a Bítozevsí.

Byly to čtyři ztracené roky, teď je tu však vážnější hrozba, že se s dálnicemi nezačne ani v dohledné době. Vědělo se dopředu, že se letos pásky stříhat nebudou, Ťok ovšem předpokládal, že se o to víc bude poklepávat do základních kamenů. Dopravní rozpočet 2017 sliboval, že se letos začne s třinácti dálničními úseky v hodnotě od miliardy korun nahoru, kromě toho s několika silnicemi 1. třídy v řádu stovek milionů. Právě schvalovaný rozpočet na rok 2018 však uvádí, že se začalo pouze s obchvatem Krnova. Ještě nevylučuje, že se po volbách začne na třech úsecích karlovarské dálnice D6 a na dvou úsecích D35 od Hradce Králové směrem k Litomyšli. Nejde ovšem přehlédnout, že zahájení v listopadu nebo prosinci má pouze symbolický význam, protože stavět se dá stejně až od března. Všechny ostatní stavby se už i oficiálně odsunuly do příštího roku a vlastně nemá smysl zdržovat jejich výčtem. Z nejdůležitějších investic do něho patří obchvaty Českých Budějovic a Frýdku-Místku, drobným detailem je obchvat Olbramovic s odbočkou na Čapí hnízdo. Otázku, jestli se všechny odsunuté stavby opravdu rozjedou napřesrok, je třeba považovat za otevřenou.

Přesun naprosté většiny staveb z jednoho roku do druhého musí mít nějaký důvod. Nikdo přece loni ministra Ťoka nenutil, aby do svých slibů zařadil všechny možné silnice, a on sám musel vědět, že se o případném selhání veřejnost dozví nedlouho před volbami. Jako bývalý ředitel velké stavební firmy měl odhadnout, co je možné stihnout a ve kterých případech je lepší nic neslibovat. Proč tedy Ťokova předpověď nevyšla takřka stoprocentně?

Může za tím být obyčejná neschopnost úředníků a státních manažerů. Neustále si stěžují, že za zdržení mohou ekologičtí aktivisté, kteří stavby brzdí žalobami na ochranu vzácných živočichů, majitelé půdy, kteří nechtějí prodat své pozemky, anebo starostové, kteří by si přáli jinou trasu. Tyto stížnosti by se daly shrnout do jednoduchého slovního spojení „zanedbaná příprava“.

Neschopného úředníka je ovšem možné vyměnit. Proto je logičtější hledat za zdržením zhoubný efekt populistické věty „Všichni kradou“, kterou používá i Ťokův stranický šéf. Vytváří kontext, v němž je každý, kdo vypíše veřejnou zakázku, a priori podezřelý z korupce. Proto se rozumný člověk takovému riziku vyhne. Nové zbraně nenakupuje armáda, proč by se měli snažit na dopravě?