Íránský snímek Lerd získal v Cannes hlavní cenu v sekci Un Certain Regard. Za dílem režiséra Mohammeda Rasoulofa stojí také dva čeští koproducenti Kaveh Farnam ze společnosti MediaNest a supervizor Michal Křeček z postprodukčního studia MagicLab.

Hlavní hrdina filmu Lerd (anglicky byl uveden na festivalu jako A Man of Integrity, Čestný člověk) Reza vede prostý život se ženou a jediným dítětem v odlehlé vsi kdesi v severním Íránu a tráví dny prací na kapří farmě. Soukromá firma s úzkými kontakty na vládu a místní úřady však náhle převezme moc nad téměř každým aspektem života v regionu. Její akcionáři utiskují místní farmáře a drobné vlastníky ve prospěch monopolu.

Kvůli nátlaku firmy se mnozí vesničané stanou místními spojkami větší korupční sítě. Reza se mezitím snaží odolat a zachránit svou farmu. Brzy si však uvědomí, že již nedokáže vzdorovat její mocné, i když skryté korupční síti. Vzdá se, prodá svůj majetek a odstěhuje se. Firma se však rozhodne zvýšit sázku.

Režisér Rasoulof uvádí, že „strach lidí z moci způsobuje, že se identifikují s touto mocí samotnou, která porušuje jejich práva.” Tento názor amerického sociologa C. Wrighta Millse nejlépe odpovídá povaze hlavních postav filmu, kterými je dvojice majitelů rybí farmy. Muž a žena, kteří se z nutnosti stáhli do izolace v odlehlé oblasti a živí se farmařením na své kapří farmě, se nakonec identifikují se stejným korupčním prostředím, před kterým chtěli dříve uniknout. Zkorumpované (a korumpující) struktury buď člověka zničí, nebo změní ve článek korupčního řetězu. A Mohammed Rasoulof se ve svém filmu ptá: „Existuje nějaká jiná volba?”

Stěžejní scény celého filmu vznikaly s pomocí českého postprodukčního studia MagicLab. Samotný režisér se kombinace CGI a reálného prostředí obával: „Měl jsem strach, že scéna bude vypadat příliš hollywoodsky a nebude zapadat do stylu mého vyprávění. Naštěstí jsme měli v pražském MagicLabu výborný tým, který s námi trpělivě dával dohromady scénu tak, aby z filmu nevyčnívala. A můj strach z vizuálních efektů je nyní úplně pryč.”

Tato dramatická scéna obsahuje hejno téměř 500 ptáků, které bylo vytvořeno pomocí procedurálního partiklového systému, který na základě pohybu jednotlivých částic interaguje, a tím pádem ovlivňuje chování. Jde tedy o inteligentní systém, který sám od sebe vytváří interakce mezi jednotlivými objekty, zde mezi ptáky.

Režisér Mohammed Rasoulof získal v Cannes cenu za nejlepší režii v roce 2011, a to za snímek Sbohem.

Český koproducent a supervizor vizuálních efektů Michal Křeček říká: „Snímek se k nám dostal v poslední minutě, a to hlavně kvůli bezpečnosti, protože režisér Rasoulof byl za svoje filmy perzekvován. A za výborným výsledkem stojí i fakt, že celý proces s námi osobně neřešil pouze režisér, ale i kameraman a střihač a zároveň na finální fáze dohlížel i další český koproducent Kaveh Farnam.”

Postprodukční studio MagicLab očekává další spolupráci s íránskými tvůrci. Už během letošního 6. ročníku Festivalu íránských filmů předávalo hlavní cenu, kterou si převzali tvůrci filmu Valderama režiséra Abbase Aminiho.