Série nejnovějších statistických údajů z britské ekonomiky je pro ekonomy, kteří podporovali odchod země z Evropské unie zadostiučiněním, jiní ale zůstávají opatrní a radí počkat na celkovější čísla.

Nejsilnější růst červencových maloobchodních tržeb za 14 let je nicméně spolu s příznivými údaji z trhu práce pro zastánce „brexitu“ důvodem k optimismu a signálem, že pátá největší světová ekonomika by mohla vyvrátit převládající chmurné předpovědi hospodářského propadu. Napsala to agentura Bloomberg.

Zatímco ukazatele spotřebitelské a podnikatelské nálady bezprostředně po hlasování na konci června byly s katastrofickými prognózami v souladu, první čísla z reálné ekonomiky z minulých dní ukázala něco jiného. Nejevila totiž žádné známky těžkých potíží, které shodně předpovídala většina ekonomických institucí od britské centrální banky po Mezinárodní měnový fond.

„Žádný strach nevidím. Vidím naopak, že lidé se chovají dokonale klidně,“ řekl profesor Cardiffské univerzity Patrick Minford, který stál v čele skupiny Ekonomové pro brexit. „Příjmy lidí rostou, zaměstnanost je na rekordním maximu, nezaměstnanost je na minimu a úvěry jsou hojně dostupné,“ dodal.

Britské maloobchodní tržby v červenci vzrostly o 1,4 procenta, nejrychlejším červencovým tempem od roku 2002. Britské maloobchodní řetězce jako Tesco, Kingfisher nebo Next uvádějí, že žádný dopad brexitu na poptávku nepozorují.

Podle statistického úřadu ONS k silnému růstu tržeb přispělo teplé počasí. Hlavní ekonom ONS Joe Grice řekl, že čísla o tržbách jsou jen jednou ze součástí celkového obrazu a na definitivní soud je zatím příliš brzy.

Další údaje ukázaly, že počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti se v červenci navzdory odhadům poklesu snížil. Míra nezaměstnanosti zůstala ve druhém čtvrtletí beze změny na 11letém minimum 4,9 procenta a růst mezd se ve čtvrtletí mírně zrychlil.

„Je ještě opravdu velmi brzy,“ řekla Ruth Leaová, poradkyně finanční společnosti Arbuthnot Banking Group, která vystupovala ve prospěch brexitu. „Maloobchodní tržby jsou velmi uklidňující a povzbudivé a říkají, že když lidé viděli výsledek hlasování, pomysleli si: ´No dobře, život jde dál obvyklou cestou.´“

Situaci mohla podle ekonomů pomoci centrální banka. Ta ve snaze ochránit ekonomiku před negativními dopady brexitu snížila úrokové sazby na nové rekordní minimum a představila další opatření na podporu hospodářského růstu, včetně nákupů vládních dluhopisů.

Kroky Bank of England přispěly vedle šoku z výsledku referenda k propadu kurzu libry o více než 11 procent vůči dolaru. To sice zvýšilo náklady dovozů a posílilo dosud velmi slabé inflační tlaky, slabá libra ale výrazně pomohla britským vývozcům.

“Pokles kurzu britské ekonomice obvykle prospívá,“ řekl Chris Iggo z firmy AXA Investment Managers, která před referendem své preference nesdělila. „Finanční podmínky jsou vysoce podpůrné a některá tvrdá data, která od referenda vyšla, byla překvapivě dobrá,“ dodal.

První odhad vývoje britské ekonomiky za třetí čtvrtletí vyjde 27. října. Analytici dotázaní agenturou Reuters předpověděli, že hrubý domácí produkt Británie ve třetím i čtvrtém čtvrtletí klesne o 0,1 procenta po růstu o 0,6 procenta ve druhém kvartále.

„Stále je příliš brzy na posouzení, jak se ekonomika může nebo nemusí zhoršit,“ řekl Chris Hare, ekonom londýnské firmy Investec, která svůj názor na brexit rovněž nevyjádřila. „Údaje z tohoto týdne ale ukazují, že domácnosti se mohou stát baštou proti širšímu oslabení, a naznačují, že ekonomika si po brexitu může vést dobře.“