Němci spočítali zneužité zpěváčky. Bylo jich 547
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Obětí fyzického násilí, ale i sexuálního zneužívání se stalo přinejmenším 547 členů věhlasného chlapeckého sboru Řezenští chrámoví vrabci (Regensburger Domspatzen). Vyplývá to ze závěrečné zprávy, kterou v úterý představil právník Ulrich Weber pověřený vyšetřováním kauzy. Ještě na počátku loňského roku se přitom odhadovalo, že obětí násilí ze strany kněží a učitelů bylo ve sboru východobavorského města kolem 230.
K násilí docházelo podle zprávy od roku 1945 do počátku 90. let minulého století především v přípravce, ale i mezi žáky řezenského gymnázia. Řada dětí podle Webera vnímala školu jako „vězení, peklo a koncentrační tábor“, někteří líčí svá školní léta jako „nejhorší dobu svého života plnou strachu, násilí a bezmoci“.
Případ zneužívání v proslulém dětském sboru se dostal na veřejnost v roce 2010, kdy Německem otřásala série skandálů kolem sexuálního násilí na nejrůznějších katolických školách a internátech, k němuž údajně docházelo především v 70. a 80. letech minulého století. Podobná obvinění se tehdy objevila i v Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku a v Irsku.
V Řezně se právník Weber soustředil na případy od konce druhé světové války do počátku 90. let minulého století.
Spoluvinu na násilí, kterého se učitelé a kněží dopouštěli na „vrabcích“, dává závěrečná zpráva také bratru emeritního papeže Benedikta XVI. Georgovi Ratzingerovi, který sbor vedl v letech 1964 až 1994. Ratzinger v minulosti několikrát popřel, že by o případech zneužívání členů sboru věděl. K poslednímu z nich přitom mělo dojít až v roce 1992.
Podle Webera lze papežovu bratrovi vyčíst to, že navzdory povědomí o praktikách uvnitř sboru nijak nezasáhl. Ve sboru podle něj o násilí na dětech věděli ale téměř všichni, panovala v něm však „kultura mlčení“. Hlavním cílem bylo chránit dobrou pověst chóru.
Všechny činy, kterých se dospělí na dětech v řezenském sboru dopustili, jsou podle Webera promlčené. Postižení by měli být ale odškodněni částkou ve výši až 20 000 eur (520 000 Kč).