V Česku spolu s chladnějším počasím přichází také rychle se šířící varianta omikron. Velká řada lidí se s ní zřejmě setká jen jako s běžným nachlazením či rýmou. A tentokrát může být ještě těžší rozeznat, jaký je v tom rozdíl. Jak ukazují data ze zahraničí, omikron totiž nemusí vyvolávat dosud časté a výrazné příznaky, včetně poměrně přesné ztráty chuti a čichu.

Nová varianta omikron se podle dosavadních poznatků šíří výrazně rychleji a podle odborníků bude těžké se jí „vyhnout“, způsobuje však zřejmě také mírnější průběh nemoci a pro většinu nakažených zejména mezi mladšími a méně rizikovými tak může znamenat spíše výskyt určitých nepříjemných příznaků. Jak ale ukazují zkušenosti a zatím předběžná pozorování ze zahraničí, v době běžného výskytu dalších respiračních onemocnění může být ještě těžší rozeznat, s čím člověk vlastně „schází“.

Už varianta delta působila v řadě ohledů velmi podobně jako chřipka, omikron by v tomto mohl jít ještě dál a smazat dosud výraznější rozdíly. Například v inkubační době se delta lišila častým projevem příznaků až po pěti či šesti dnech, zatímco u chřipky je nástup rychlejší mezi jedním a třemi dny. Průběh omikronu je však zřejmě rychlejší, jak naznačují některé studie, a inkubační doba se může zkrátit už právě na zhruba tři dny.

Podobně je tomu pak u častého a poměrně jasného ukazatele nákazy covidem-19, tedy u ztráty čichu a chuti. Ten patří spolu se zvýšenou teplotou a kašlem k „tradičním“ příznakům covidu-19. Už u varianty delta se hovořilo o méně častém výskytu tohoto příznaku, u omikronu se pak zdá, že jde už o spíše vzácnou záležitost.

Ukazují na to zkušenosti z nemocnic, ale například i prvotní data z Velké Británie, podle kterých se dosud omikron projevoval zejména smrkáním, bolestí hlavy a únavou, která může být mírná i silnější, ale také kýcháním či bolestí v krku. Méně často může také způsobovat horečky či silnější kašel.

Zřídka se také v některých případech objevují problémy spojené s napadením dolních dýchacích cest. To by mohlo souviset s tím, že se omikronu mnohem hůře daří napadat plíce, jak naznačuje několik dosud nerecenzovaných studií. Snáz podle nich naopak infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian (více jsme o tom psali například zde).

V Česku by mohla podle odhadů varianta omikron převládnout už v příštím týdnu. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý uvedla, že existuje stále více důkazů, že nákaza variantou omikron způsobuje lehčí příznaky covidu-19, než tomu bylo u předchozích variant. Zatímco počet nových případů zejména v Evropě či Spojených státech strmě vzrostl a dosáhl v řadě zemí rekordů, hospitalizací a úmrtí je méně než při předchozích vlnách, uvedla agentura Reuters.

Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška může nástup omikronu dostat do nemocnic znovu až 7000 nakažených v jeden den, z toho podobně jako u delty asi tisícovku ve vážném stavu. Snížené riziko hospitalizace totiž vyváží vysoký počet pozitivních. Denní počty nových případů budou podle Duška růst velmi prudce a mohou i přesáhnout dosavadní maxima z letošního podzimu. Takový vývoj byl vidět například i v Londýně, kde po dominanci omikronu prudce vzrostly případy, křivka se pak ale naopak začala rychle otáčet dolů.

Kvůli vysoké nakažlivosti omikronu jsou však obavy zejména z přílišného výpadku zaměstnanců či pracovníků kritické infrastruktury. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) minulý týden uvedl, že vlna bude vrcholit na přelomu ledna a února. V druhé polovině se proto chystá intenzivnější testování ve firmách, dojde však také ke zkrácení izolací i karantén či zřejmě i zvláštním úpravám karantén pro určité profese.