Jako signál přesunu k umírněnějšímu hospodaření hodnotí analytici upravený návrh státního rozpočtu, který ve středu projedná vláda. Škrty ve výdajích státu jsou podle nich většinou potřebné. Zároveň však upozorňují, že v příštích letech budou muset být úspory ještě výraznější. V letošním rozpočtu podle nich může být kontroverzní snížení výdajů oproti návrhu předchozího kabinetu ve zdravotnictví.

Ministerstvo financí navrhlo na letošní rok státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Ve výdajích současná vláda našla úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň dodatečné příjmy rozpočtu 62,2 miliardy korun by měla vláda částečně využít na letošní mimořádné zvýšení důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Návrhem se ve středu bude zabývat tripartita a následně vláda.

Jako nadějný náznak obratu k rozumnějšímu hospodaření ohodnotil upravený návrh rozpočtu hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Kvituje, že i přes navýšení očekávaných příjmů vláda nadále trvá na úsporách ve výdajích. "Předchozí návrh, který počítal s podobně hrozivým schodkem jako v roce 2020, kdy koronavirus škrtil ekonomiku, se totiž v tomto ohledu naprosto vymykal ekonomickému chápání," uvedl Hradil.

V rámci výdajů vidí jako potenciálně kontroverzní zachování plateb za státní zdravotní pojištěnce na loňské úrovni, proti čemuž protestují zdravotnické odbory. Naopak navrhované dodatečné výdaje na valorizaci důchodů nebo zvýšení příspěvků na bydlení jsou podle Hradila vynucené. Nic dále nenamítal ani proti úsporám na provozních nákladech či vyškrtnutí evidentně nerealizovatelných investic. Pouze u snižování výdajů na platy státních zaměstnanců doufá v rozumný postup vlády, protože státní správa potřebuje i dobře placené experty. Dobrým signálem tak podle Hradila je dodržení závazku poměru platu učitelů k průměrné mzdě.

Ekonom společnosti Natland Petr Bartoň hodnotí jako důležité, že návrh šetří více na výdajích než na příjmech. Podle něj totiž byly deficity během pandemie ze tří čtvrtin zapříčiněny růstem výdajů a jen ze čtvrtiny snížením příjmů. Významnou úsporou by podle Bartoně mělo být vrácení zvýšených plateb za státní pojištěnce ve zdravotním systému na loňskou úroveň, což podle něj nebylo nutně jen jako pandemické opatření, protože na boj s koronavirem šly i další platby. Jakkoli může zdravotnický sektor protestovat proti návratu k původním platbám, jde o součást "odcovidování" rozpočtu, dodal.

Vláda podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka splnila svůj slib, i když některé škrty jsou podle něj jen odkladem nutných investic. "Jde o první krok nezbytné konsolidace veřejných financí," řekl. Další podle něj budou muset být razantnější a strukturované tak, aby reflektovaly priority podle vládního programu a zároveň co nejméně negativně ovlivnily ekonomiku. "Nebude to jednoduché správně vymyslet a ještě těžší to realizovat," dodal.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské, která je také členkou týmu ekonomických poradců premiéra Petra Fialy, je přepracovaný státní rozpočet zejména signálem o snaze vlády zlomit nepříznivý trend vývoje financí státu, což označila za správný krok. "Zásadnější pro ozdravení veřejných rozpočtů budou ale změny v rozpočtech na následující roky. A ty se budou muset zaměřit na tzv. mandatorní výdaje státu, které již nyní pohltí tři čtvrtiny všech výdajů," podotkla.

Snížení výdajů pod 30 procent HDP by podle ní mělo v kombinaci s navýšením příjmů stlačit celkový schodek státního rozpočtu pod 4,5 procenta HDP. Horská si zároveň nemyslí, že by škrty výrazněji přiškrtily růst ekonomiky. "Naopak z důvodu vysoké inflace je žádoucí, aby i veřejné rozpočty omezily podporu spotřeby, která zvyšuje prostor pro růst cen a má silné proinflační projevy," řekla. Stát tím podle ní podpoří i současné kroky České národní banky při boji s inflací.

Z politického pohledu je podle ekonoma České spořitelny Michala Skořepy pochopitelné, že vláda odmítla návrh rozpočtu předchozího kabinetu a přišla s vlastním. Podle něj je však otázkou, zda je možné najít úspory v řádu vysokých desítek miliard korun během několika málo týdnů po nástupu vlády do úřadu. "Mám trochu obavu, aby nešlo o nevhodně plošné škrty, které by mohly prosperitu přinejmenším krátkodobě naopak poškodit. Dluhová situace České republiky není aktuálně nijak zoufalá, takže čistě technicky by bylo možná lepší přikročit k úpravám rozpočtu až během roku ve větším klidu a po důkladnějším pátrání, kde je skutečně prostor pro šetření," upozornil Skořepa.