Anarchistická scéna vyzývá k hlukovým demonstracím za vězněného Lukáše Borla. Anarchistu vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu zadrželi po několikaměsíčním pátrání. Podle detektivů má na svědomí řadu žhářských útoků, ke kterým se hlásí Síť revolučních buněk.

Podle odborníků má jít o první ryze českou teroristickou organizaci, která vychází z povstaleckého anarchismu. Podle levicových aktivistů však organizace neexistuje, označují to za policejní konstrukt.

K první demonstraci došlo podle iniciativy Antifénix zkraje minulého týdne. Skupinka anarchistů se sešla v nočních hodinách u vazební věznice v Litoměřicích, kde je Lukáš Borl držen.

Protest zdokumentovala ve videonahrávce, ve které se ozývají hesla jako „Naší zbraní je solidarita“ či „Křič, budeš slyšet“. Vedení věznice však prý v dané době ale žádný hluk nezaznamenalo, hlášení nedostala ani místní městská policie. O několik dní později proběhl další protest, tentokrát za denního světla.

Policisté ze speciálního útvaru po čtyřiatřicetiletém anarchistovi pátrali od loňského prosince. Tehdy ho označili za zvlášť nebezpečného pachatele, který může být ozbrojený. „Borl pravděpodobně využíval ke skrývání rozsáhlou síť kontaktů v anarchistickém hnutí v Česku i v zahraničí a měnil místa pobytu,“ řekl deníku Echo24.cz politolog a expert na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně.

Vyšetřovatelé ho přitom krátce předtím už jednou v souvislosti s aktivitami Sítě revolučních buněk zadrželi. Stalo se to během spektakulárního zátahu proti levicovým radikálům loni v dubnu. Policie si tehdy od operace s názvem Fénix slibovala rozbití české pobočky mezinárodní teroristické organizace.

Vinu Borlovi ale neprokázala, byl proto propuštěn. Místo toho se před soud dostala skupina levicových aktivistů, kterým kvůli pokusu o útok na vojenský vlak hrozí doživotí. Pochyby přitom vyvolává zapojení policejních agentů do případu.

„Jediné, co zatím víme, je, že policie dokázala poměrně snadno proniknout do skupinky poněkud excentrických anarchistů, mezi nimiž více než půl roku působila a není jim schopna dokázat jen údajnou přípravu trestné činnosti, kterou podle všeho sama policie provokovala. To vrhá stín nedůvěryhodnosti na celou kauzu,“ uvedl deníku Echo24.cz politolog z Univerzity Karlovy a levicový aktivista Ondřej Slačálek.

Šéf ryze české teroristické organizace?

Mostecký anarchista se od té doby začal z „obavy ze stíhání za své názory a postoje“ skrývat. Vědět o sobě dával mezitím skrze vyjádření na anarchistických platformách noblogs, ve kterých vyjadřoval podporu vězněným anarchistům. Na stejných serverech komunikuje obdobnou rétorikou i Síť revolučních buněk, jejímž hlavním iniciátorem má být podle policistů právě Borl.

„Spojení se Sítí revolučních buněk považuji za chiméru, která nemá oporu v důkazech. Policie dovozuje existenci organizace z několika prohlášení. To podle mne nestačí,“ komentoval deníku Echo24.cz advokát Pavel Uhl, obhájce Klinikářů ve sporu o budovu na pražském Žižkově či jednoho z „prvních českých teroristů“.

Od ledna 2014 se militantní organizace přihlásila ke žhářským útokům na 16 aut (9 z nich bylo policejních), k zapálení mýtné brány na D1 či pokusu o útok na systém s kamerovou technikou. Stojí i za útoky na pražskou restauraci Řízkárna, ke které museli jen kvůli bombovým výhrůžkám policisté vyjíždět na padesátkrát.

Celková škoda se odhaduje v řádech milionů korun. Dosud byl pro levicovou extrémistickou scénu spíše příznačný squatting či potyčky s neonacisty.

Revoluční buňky představují autonomní anarchistická hnutí rozptýlená po celém Česku. Nejaktivnější jsou uskupení v Praze a Mostě. Kolik jich celkem je či kolik lidí za nimi stojí, policisté nejspíš netuší. Kromě Borla nebyl zadržen nikdo jiný. Buňky navíc mohou vznikat i jednorázově a po splnění tzv. přímé akce jako je třeba sprejování anarchistických hesel, výlep plakátů či závažnější útoky se zase rozpustí.

„Jde o malou skupinka hlásící se k povstaleckému anarchismu (původem z jižní Evropy – pozn. red.), která uskutečňovala útoky proti majetku s cílem svrhnout kapitalismus a nastolit rovnostářskou společnost. Myslím si, že ji tvořilo či tvoří pouze několik jednotlivců. Síť revolučních buněk je doposud nejkonsistentnější projev násilného anarchismu v polistopadové historii. Organizace se zapojila i do mezinárodních kampaní,“ pokračoval Mareš z Masarykovy univerzity.

Anarchisté existenci revolučních buněk odmítají

Část anarchistického hnutí v Česku však existenci revolučních buněk popírá, podle aktivistů jde o policejní konstrukt. Podle Mareše může být pro část „anarchistů v etablovaných pozicích“ nepříjemné spojení s násilnou politikou a proto mohou odmítat i samotnou existenci Sítě revolučních buněk. S tím však nesouhlasí politolog a aktivista Slačálek.

„S tím, jak česká policie nedokáže čelit reálné kriminalitě, která podle některých autorů dosahuje intenzity ‚rozkrádání státu‘, bych se ani nedivil, kdyby nafouknutí těch několika útoků na majetek a jejich podřazení pod strašák terorismu bylo záměrnou taktikou. Každopádně se bojím chvíle, kdy bude tato policie čelit opravdu nebezpečným teroristům,“ uvedl Slačálek.

Podle odborníků nemají bezpečnostní složky navíc anarchistickou scénu dostatečně podchycenou. V minulosti se totiž v boji pro tuzemskému extrémismu zaměřovali hlavně na aktivity pravicové radikální scény. Infiltrace sama o sobě navíc není jednoduchá, protože anarchisté „špióny“ ve svých řadách odhalí mnohem snáze než druhá strana spektra.

Policie zadržela Lukáše Borla v minulou neděli v Mostě, kde anarchista působil. Před čtyřmi lety tu založil komunitní centrum Ateneo, které kvůli nedostatku peněz na nájem skončilo loni v létě.

Čelí obvinění ze „založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, vydírání a přečinu poškození cizí věci“. Hrozí mu deset let vězení.

Případ dozoruje Okresní státní zastupitelství v Mostě, dozorující žalobce Václav Richter se k tomu odmítá vyjadřovat. Žaloba by měla být připravená do několika měsíců. Před soudem stanul spolu s dalšími 14 lidmi už dříve kvůli nezákonnému obsazení domu na pražském Albertově v roce 2009, za squatting nakonec dostal podmínku. Za trestní stíhání mu „vděčí“ ruský student Igor Ševcov, který za natáčení Borla během sprejování anarchistických hesel dostal tříletý zákaz účasti na kulturních akcích.