Slovenskem hýbe spor o Ústav paměti národa, který zkoumá zločiny minulých režimů. Vládní koalice chce sesadit ředitele správní rady Ondreje Krajňáka údajně kvůli špatným vztahům s ostatními zaměstnanci. Kritici návrhu však argumentují tím, že celá záležitost může být motivována snahou slovenské vlády vyjít před parlamentními volbami v Česku vstříc Andreji Babišovi. Šéf hnutí ANO je totiž se současným vedením Ústavu ve sporu o to, zda byl před rokem 1989 agentem StB.

Slovenský Ústav paměti národa dokumentuje podobně jako jeho český protějšek Ústav pro studium totalitních režimů období nesvobody v letech 1939-1989. Ondreje Krajňáka do čela ústavu zvolil parlament v roce 2013, ve funkci měl původně setrvat až do roku 2019. Už od svého nástupu do funkce se začal mnohem aktivněji zapojovat do soudních sporů ohledně oprávněnosti evidence lidí v dokumentech StB.

Razantní přístup předsedy správní rady se však zřejmě příliš nezamlouvá některých členům koaličních stran na Slovensku. Dokonce už stihli navrhnout novelu, podle které by měl být Krajňák letos v říjnu ve své funkci předčasně skončit. Předkladatelka zákona ze strany Most-Híd tento návrh zdůvodňuje údajně špatnými mezilidskými vztahy, které měl v ústavu zhoršit právě Krajňák.

„V minulém volebním období jsem byl v lidskoprávním výboru. I mě naštvalo, že pan Krajňák má osobní spory skoro s každým. Dokonce jsem navrhl, že jestli to nedají do pořádku, my to řešit nemůžeme, ale neschválíme jim rozpočet,“ přiblížil své antipatie k současnému předsedovi správní rady šéf Mostu-Híd Béla Bugár pro Denník N.

Jde o Babiše?

Krajňák ovšem s plánovaným odvoláním zásadně nesouhlasí. Podle platného zákona může být totiž předseda odvolán pouze v případě, že byl pravomocně odsouzen za trestní čin, nebo alespoň půl roku nevykonával svou funkci. Podle nově navrženého zákona by se tak ale v budoucnu mohlo stát i v případě zjištěných závažných nedostatků ve výkonu funkce.

Stávající předseda správní rády naopak nabídl jiný pohled na své chystané odvolání. Za novelou totiž podle něj stojí zejména snaha ukončit spor, který ústav vede s předsedou českého hnutí ANO Andrejem Babišem. Ten byl podle archivních dokumentů agentem StB. Proti tomuto tvrzení se však Babiš ohradil a na základě výpovědi bývalých agentů StB vyhrál u krajského soudu v Bratislavě. Krajňák chce však toto rozhodnutí zvrátit stížností u Ústavního soudu.

Jsou to přitom právě časové okolnosti týkající se projednávání Babišovy působnosti u StB, co v připravovaném zákoně o Ústavu paměti zákona nutí k pochybnostem. Pokud by byl totiž Krajňák, jenž až dosud proti Babišovi vystupoval velmi ostře, odvolán, statutárním orgánem ústavu by se nově stala namísto předsedy celá správní rada. Ta by později rozhodovala i o dalším postupu ústavu v soudních sporech. Ve správní radě přitom v současnosti zasedá i řada bývalých šéfů ústavu, kteří nyní Krajňáka ostře kritizují.

„Navržená novela zákona je šita na míru právě bývalému vedení Ústavu paměti národa, zastoupenému v současných orgánech správní a dozorčí rady Ústavu paměti národa,“ komentuje pro SME současný spor Krajňák, podle kterého by se ústav reprezentovaný celou správní radou s Babišem dále soudit nechtěl a celý spor by tak vyšuměl do ztracena. Podivné je i načasování Krajňákova odchodu na 15. října. Stalo by se tak totiž jen týden předtím, než se v České republice otevřou volební místnosti pro parlamentní volby.

Plánovaný odchod stávajícího předsedy správní rady Ústavu paměti národa už kritizovali i bývalí političtí vězni. „Pokud by se chtěl ústav odvolat v nějakém soudním sporu, jako tomu učinil v případě sporu o to, zda byl Andrej Babiš agentem komunistické Státní bezpečnosti, bude o odvolání rozhodovat správní rada, nikoliv předseda,“ komentoval to předseda Sdružení bývalých politických vězňů František Bednár pro SME. Chystaná novela je podle něj cílenou objednávkou Andreje Babiše a také důkazem „pokračujícího vlivu přisluhovačů totalitního komunistického režimu.“

Spory o muzeum

Problém s Krajňákem by mohl být ale i v jiném ohledu. Podle novely by totiž ústav nadále nemohl provozovat žádnou činnost, která není v zákoně explicitně uvedená. K ledu by tak zřejmě putoval i projekt Muzea zločinů komunismu, které se instituce pod Krajňákovým vedením chystala otevřít.

„Novela vůbec nepočítá s Muzeem zločinů komunismu, s produkcí dokumentárních filmů, s Festivalem svobody ani s formováním historického vědomí a výchovně-vzdělávacími aktivitami určenými pro mladou generaci,“ stěžuje si Krajňák v Denníku N.

Jeden z předkladatelů novely a poslanec Slovenské národní strany Jaroslav Paška tvrdí, že právě chystané muzeum by zbytečně rozdělovalo slovenskou společnost. Ústav paměti národa by se podle něj měl věnovat raději nezávislému hodnocení.