Sociální demokracie je strana spojená se zdejší historií, mentalitou a osudem jako žádná jiná. Idejí je to strana lidí, kteří si moc nevyskakují a kteří cítí, že potřebují nějakou ochranu a péči. Takových lidí bude ve společnosti vždy spíš většina, takže je dobře, když se o ně stará strana, která přitom nemá za cíl likvidaci těch, kteří mají sebedůvěry a sebevědomí víc. Připomínám, že toto má v programu strana komunistická.

Svou umírněností, rozumnou pokrokovostí a jakousi bodrostí by to měla být strana jako dělaná pro zdejší poměry. A přitom ji Češi a Moraváci jakoby nechtěli. Už před válkou byla pro velkou část dělnictva málo radikální, po únoru ’48 ji rychle a bez většího (čest několika výjimkám) odporu schramstli komunisté a po roce 1989, když se zprvu obtížně dávala dohromady, zmítala se mezi zemanovsko-paroubkovským avanturismem a špidlovsko-sobotkovským reformismem s mdlou tváří.

Její současný stav připomíná pomalé vypuštění vzduchu z matrace. Bohuslav Sobotka vyhrál před měsícem vládní krizi a zbavil se Babiše, ale tím pravděpodobně odradil i dalších pár procent voličů, kterým Babiš nijak nevadil a budou nejspíš teď volit jeho. Straně dále padají preference a není vyloučené, že horké léto je zmrazí pod deset procent, což by byl nejhorší stav od roku 1993, kdy ji nakoplo vůdcovství velkého Miloše.

Je to zvláštní. Vláda je relativně úspěšná, Sobotka je slušný a schopný člověk, za ta léta i zmužněl a vyzrál – a plody to nenese. Jeho smolařství nyní potvrzuje i stav jeho osobního života, kdy se mu rozpadá manželství, což se sice stalo polovině premiérů, ale u něj to poprvé nebude z jeho vůle. Do toho nám však nic není. Lidem, kteří sice socdem nikdy nevolili, ale považovali ji za fundament zdejšího politického systému, však do kondice této strany něco je. Přáli by si, aby byla za prvé nejsilnější levicovou stranou v zemi, protože od ní nalevo už jsou komunisté. Když ji porazí, bude to hlavně ze symbolických důvodů – a ty jsou vždy důležité – hodně špatné. Za druhé by si přáli, aby to byla strana, která je co nejsilnějším konkurentem Babišova politicko-byznysového konglomerátu, jemuž se může postavit jedině strana, která umí oslovit masového voliče.

Přirozenou stranou tohoto voliče, tedy lidí, kterých je v této zemi většina, je právě socdem. A pokud je tato strana ztratí, což se už bohužel asi stalo, budou se jen těžko shánět do systému zpět. A třetí důvod, proč chtít mít silnou socdemokratickou stranu, je ten, že někdo jako ona sociálnědemokratickou politiku dělat musí. A je dobře, když to má přímo v názvu. Proto podporujme jejich Sobotku. Nebo někoho jiného.