Jiří Kajínek je na svobodě. V úterý před polednem oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, že Miloš Zeman podepsal očekávanou milost pro muže, který si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. Jen dvě hodiny na to vyšel Kajínek branami rýnovické věznice, s úsměvem, opálený ve výrazně zeleném nátělníku a ochotný odpovídat na otázky novinářů.

První slova na svobodě směrovala právě k reportérům, kteří na něj čekali již šestým dnem. „Chtěl bych vám poděkovat, že jste na mě čekali,“ vzkázal Kajínek čekajícím novinářům. „Před mnoha lety jsem měl tu představu, že odejdu z věznice Mírov sám a odejdu pěšky,“ řekl Kajínek, který v posledních dnech měl zprávy o tom, že na něj čekají desítky lidí.

Přestože mu ředitel vězení nabídl nepozorovaný odjezd, Kajínek se odmítl novinářům vyhnout. „Řekl jsem mu, že vzhledem k tomu, že na mě čekáte od čtvrtka, tak by to bylo sprostý. Zopakoval jsem, že se vám vyhnout nechci a chci vám poděkovat za to, že jste na mě čekali,“ dodal Kajínek.

Na dotaz, kam má namířeno, nechtěl Kajínek odpovědět. „Před pár dny Vojtěch Pokoš (korunní svědek v Kajínkově případu – pozn. aut.) vykládal, jak se strašně bojí, až budu propuštěn. Ale nikdo neukázal, kde bydlí, a já jsem ve stejné pozici. Léta se říká, že vyjdu na svobodu a někdo mě zlikviduje. Já na to říkám, že radši umřu na svobodě, než abych živořil v tom vězení. Ale zdůrazňuji, že se nebojím, nemám strach, ale není třeba, aby každý věděl, ve kterém domě bydlím,“ řekl Kajínek.

„Havel a Klaus zklamali“

Kajínek má již podle svých slov nabídky práce. „Ale jsem ve vězení 23 let, všichni dobře víte, že se ta doba mění, takže já se nejdřív potřebuji rozhlédnout, nadechnout se, zvážit situaci a podle toho se uvidí, co bude dál,“ řekl Kajínek. Veškerý svůj majetek, mezi které jmenoval televizi, rádio či herní konzoli PlayStation, podle svých slov rozdal spoluvězňům.

Kajínek mluvil i o bývalých prezidentech Václavu Havlovi a Václavu Klausovi, kteří mu údajně milost slíbili, ale nikdy k tomu nedošlo. Až Miloš Zeman mu milost udělil, což považuje za zázrak. „On neřekl, že jsem nevinný, ale rozhodl se pro milosrdenství, za což jsem mu samozřejmě vděčný,“ řekl o Zemanovi Kajínek, který požádal o respektování soukromí. Na místě se pak dále podepisoval fanouškům a fotil se s nimi.

Sobotka: z Kajínka je celebrita

Prezident Miloš Zeman udělil milost Jiřímu Kajínkovi v úterý před polednem. Součástí milosti je sedmiletá podmínka, při níž se Kajínek nesmí dopustit trestného činu. „Právě teď je z Pražského hradu odesílána na ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení milost pro Jiřího Kajínka, kterou udělil prezident republiky. Pan prezident prominul nevykonaný zbytek trestu odnětí svobody a stanovil podmínku sedmi let, během kterého se omilostněný nesmí dopustit žádného trestného činu. Jde o maximální délku podmínky, jakou právní řád umožňuje,“ řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček během úterní tiskové konference.

Podle průzkumu agentury Median pro Českou televizi souhlasí s milostí pro Kajínka 54 procent lidí, proti je 36 procent. Dvě pětiny občanů si myslí, že prezident se k tomuto kroku odhodlal kvůli tomu, že mu zvýší popularitu. Podle 29 procent lidí chce Zeman odlákat pozornost od svého postoje k současné vládní krizi.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá radost z toho, že se i v důsledku milosti stává z Jiřího Kajínka celebrita. „Já nemám radost z toho, že i v důsledku té milosti se z pana Kajínka, který je úkladným vrahem, stává celebrita,“ řekl Sobotka. Dodal, že pokud je Kajínek nějakou postavou, pak je spíše postavou zápornou. Milost kritizují i další politici.

Plzeňský soud uložil zřejmě nejznámějšímu českému vězni doživotní trest 23. června 1998. Kajínka odsoudil za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard Vojtěch Pokoš útok přežil. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let. Do povědomí širší veřejnosti se dostal v roce 2000 útěkem z přísně střežené mírovské věznice. Kajínek vinu nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soudy z předpojatosti. Jeho žádost o obnovu procesu zamítl Vrchní soud i Ústavní soud. V roce 2010 měl premiéru film natočený na motivy jeho příběhu.