Představitelé hnutí Polsko-československá solidarita napsali dopis adresovaný polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému, v němž žádají, aby neodvolával velvyslance v ČR Miroslawa Jasińského. O zahájení procesu odvolání informoval ve čtvrtek mluvčí polské vlády Piotr Müller, který v souvislosti s ambasadorem informuje o „krajně nezodpovědných výrocích o dole v Turówě.“ Podle hnutí, jehož byl Jasiński v 80. letech spoluzakladatelem, má ale velvyslanec mimořádné diplomatické schopnosti. Text dopisu hnutí poskytlo médiím.

V souvislosti s odvoláním Jasińského polská média zmiňují jeho rozhovor se stanicí Deutsche Welle. V něm diplomat mimo jiné řekl, že ve vývoji sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów „šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu – a to především na polské straně". „Ostatně podobné věci se děly i v Belchatówě a Koninu a nikdo z toho nedělal skandál," nechal se dále slyšet velvyslanec s odkazem na další polské doly. Jasiński zároveň vyjádřil přesvědčení, že pře mezi Varšavou a Prahou o Turów bude vyřešena smírně.

Podle Polsko-československé solidarity, v jejímž rámci spolupracovali disidenti z obou zemí, se Jasińskému podařilo v rozhovoru nahlédnout celý problém jinak, než byl dosud vnímán. „Ve vyjádření bylo podstatné, že situaci okolo dolu Turów vysvětloval nikoliv jako neochotu polské vlády dohodnout se, nýbrž jako sérii pochybení na úrovni provozovatele dolu, která byla na ústřední úrovni podceněna a rozvinula se tak v aktuálně obtížně řešitelnou neshodu," píše se v dopise.

Způsob, jakým velvyslanec problém okolo dolu Turów popsal, považuje hnutí za doklad jeho diplomatických schopností, které mohou spornou otázku dovést k brzkému smírnému řešení.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit a prohloubit. Obyvatelé českého pohraničí se obávají ztráty vody i nadměrného hluku a prachu. Česko podalo kvůli rozšíření těžby na Polsko žalobu. Soudní dvůr Evropské unie loni v září uložil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (asi 12,6 milionu Kč) denně za to, že neplní jeho dřívější předběžné opatření nařizující okamžité zastavení těžby.

Polská vláda přerušení těžby odmítá, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Obě strany se pokoušejí vyřešit spor prostřednictvím mezivládní dohody, po níž by Česko žalobu stáhlo. České ministerstvo životního prostředí však v listopadu uvedlo, že polský návrh je pro ČR nepřijatelný. Ministerská mluvčí tehdy poznamenala, že návrh je třeba projednat se zástupci stran nové české vlády, která začala fungovat ve druhé polovině prosince.

Polsko-československá solidarita vznikla na počátku 80. let ve Vratislavi. Zamýšlena byla jako zastřešující platforma pro spolupráci oponentů komunistických režimů z obou států. V roce 1984 se jí podařilo publikovat společné prohlášení řady známých představitelů polské a československé opozice.

Ve druhé polovině osmdesátých let Polsko-československá solidarita připravila několik osobních setkání na státní hranici. Polští aktivisté pomáhali svým kolegům ze sousední země s tiskem samizdatů a dodáváním techniky. Společné fotografie známých disidentů ze schůzek v horách pomohly získat publicitu zejména v západním prostředí, kde se záhy staly součástí obrazu činnosti opozičních hnutí v sovětském bloku.

Aktivity členů Polsko-československé solidarity vyvrcholily na počátku listopadu 1989, kdy ve spolupráci s exilovými skupinami připravili mezinárodní diskusní seminář a přehlídku nezávislé československé kultury ve Vratislavi, kam přijelo několik tisíc Čechů a Slováků. Dnes se společnost věnuje především kulturním aktivitám a pomoci demokratickým hnutím v autoritativních režimech.