Do atlasu české ekonomické elity jsme zařadili ty miliardáře, u nichž se potkává majetek se společenským a politickým vlivem. Neměli jsme ambici opakovat důvěrně známé příběhy, jak přišli, často velmi kontroverzně, k penězům, ani chronologii, jak dávali své holdingy dohromady. Snažili jsme se popsat, jak dnes česká ekonomická elita ovlivňuje společnost a jaké má vztahy mezi sebou.

Petr Kellner

S obrovským náskokem se 205 miliardami korun nejbohatší Čech. Druhý Andrej Babiš má jen pětinu jeho jmění. Ze všech miliardářů je nejvíc orientován do zahraničí a na Východ. PPF vyhovuje zahraniční politika Sobotkovy vlády, která se snaží být velmi vstřícná vůči Číně i Rusku, zemím, kde má Kellner své nejdůležitější obchodní zájmy. Pro PPF by bylo velmi nebezpečné, kdyby se Vladimir Putin rozhodl, že oplatí Západu jeho sankce na obchody s ruskými bankami. Nebo kdyby začal podobně jako Viktor Orbán prosazovat, že má být většina finančních institucí v domácích (ruských) rukou. Kellner se zároveň snaží o získání plnohodnotné bankovní licence v Číně, u nichž je Peking velmi ostražitý. Bez ní sice můžete Číňanům poskytovat spotřebitelské úvěry, jako to dělá Home Credit, nesmíte ale přijímat vklady.

PPF nemá se současnou vládní garniturou žádné speciální vztahy. Východněji a byznysověji orientovaná politika je jejich přirozený soulad. U Kellnera samozřejmě platí to, o čem mluví Patrik Tkáč: je už tak silný, že se jeho zájmy berou v úvahu, aniž by se musel s politiky přímo stýkat. PPF platí bývalému ministrovi obrany a volebnímu manažerovi sociální demokracie Jaroslavu Tvrdíkovi za jeho služby jako šéfovi Česko-čínské obchodní komory. Tvrdík sice, podobně jako další prodavači vlivu, vytváří dojem, jak je důležitý, fakticky ale v zákulisí současné ČSSD nemá vysokou moc.

PPF financuje postpolitickou kariéru prezidenta Václava Klause, který je k Rusku také vstřícnější než tuzemský pravicový mainstream. Klaus ale zastával tento názor konzistentně a rozhodně ho nelze podezírat z toho, že nadbíhá obchodním zájmům svého financiéra.

Kellner se jako první z miliardářů pustil do médií, když koupil – a později se slušným ziskem prodal – televizi Nova a založil ekonomický týdeník Euro vedený Ištvánem Lékem, který dnes pracuje pro Andreje Babiše. Nova ale byla finanční, nikoliv vlivovou investicí. Nikdy se neobjevily vážnější indicie, že by nejsledovanější televizní zpravodajství bylo hlásnou troubou Kellnerových zájmů. Byznysový týdeník Euro naopak do značné míry vlivovou investicí byl. Nikdy ale neměl zásadní vliv na formování veřejného mínění, jakou mají nejsilnější politické deníky.

Když se dnes, po nástupu Andreje Babiše do politiky a mediálního světa, jiní miliardáři snaží pořizovat za přemrštěné ceny média jako bezpečnostní aktiva, Kellner takovou ambici nemá. Opět rozhoduje jeho síla. Zatímco jiní se obávají, že si na ně Andrej Babiš troufne, když se zkříží jejich politické nebo podnikatelské zájmy, PPF se ohrožena necítí. O Babišovi je známo, že sílu respektuje a na silnější si netroufá. Jeden ze členů Sobotkovy vlády popisoval, jak se Babiš obává třeba silných obchodních řetězců a nikdy si jako politik netroufne jít proti jejich zájmům. Jediné, čeho se naopak opravdu vážně bojí PPF, je zavedení sektorové daně na finance a telekomunikace, které měla v programu sociální demokracie. Babiš, který je tvrdě odmítá, je Kellnerovým přirozeným spojencem.

Andrej Babiš

O ministrovi financí a stoprocentním majiteli Agrofertu toho bylo v posledním roce napsáno víc než dost, proto tentokrát jen zmiňme jeho vztahy s ostatními miliardáři. O Kellnerovi byla řeč. Bakalovo OKD bude jako ministr financí dost pravděpodobně zestátňovat. Markovi Dospivovi z Penty sebral Babišův ministr životního prostředí Richard Brabec ekologický audit EIA na jeho letiště ve Vodochodech. To Pentě fakticky znehodnotilo investici a je připravena jít do soudních sporů.

Nejproblematičtější vztahy má Babiš s Danielem Křetínským a Patrikem Tkáčem. Jejich Energetický průmyslový holding udělal za minulých vlád miliardové obchody s polostátním ČEZ v éře Martina Romana. Dnes zaměstnávají ve svých firmách expremiéra Mirka Topolánka. Roman a Topolánek jsou pro Babiše symboly matrixu, kvůli němuž šel do politiky. Proto si také Tkáč s Křetínským pořídili Ringier, vydávající Blesk a Reflex, jako bezpečnostní aktivum. Dnes si uvědomují, že udělat z bulvárního Blesku vlivný politický deník stejné váhy, jako má Babišova MF DNES, je velmi těžké. Proto se snaží dokoupit ještě nějaký seriózní deník. Jednají o E15, která patří uprchlému podnikateli Františku Savovi. Zároveň vyhlížejí, jestli se Zdeněk Bakala nebude chtít zbavit ztrátové Economie, do níž patří Hospodářské noviny a Respekt.

Daniel Křetínský a Patrik Tkáč

Jako jediní z této elity mají nyní na krku policejní vyšetřování. Protikorupční policie prověřuje obchody EPH s ČEZ. Kromě toho se je chystá po vlastní linii prověřovat i Babišův velmi agilní náměstek Lukáš Wagenknecht, kterého za tím účelem ministr financí vyslal do dozorčí rady i auditního výboru ČEZ.

Dalším potenciálním střetem je Unipetrol, s jehož většinovým majitelem PKN Orlen vede Babiš soudní spor o desítky miliard. Téměř třetinovým vlastníkem je právě J&T. Stát vyjednává s Poláky, že by od nich vykoupil rafinerii v Kralupech. Ti to zatím odmítají. V zákulisí se objevují informace, že by si Tkáč a Křetínský mohli chtít koupit celý Unipetrol, o nějž dlouho usiloval Babiš. Rádi by si také pořídili Slovenské elektrárně, o něž se zajímá i ČEZ. Jestli někde hrozí válka miliardářů, je to právě mezi Babišem a Tkáčem s Křetínským.

Zdeněk Bakala

Na rozdíl od všech ostatních zmíněných příslušníků ekonomické elity, kteří své skupiny cílevědomě skládali roky, se stal Bakala miliardářem na jednu zlatou ránu, jíž bylo pořízení OKD. To mu celkově vyneslo přes 60 miliard korun. Dnes je důlní firma na hraně bankrotu. Přestala splácet dluhy a za čtrnáct dní se dozví, jestli jí investoři dají šanci přežít. Pokud ne, přijde velmi pravděpodobně zestátnění, při němž bude hrát klíčovou roli ministr financí Andrej Babiš. Ten už naznačil, že bude žádat, aby Zdeněk Bakala dodal do firmy alespoň část peněz, které si vytáhl.

Pád Bakaly je velmi citlivý pro premiéra Bohuslava Sobotku, který menšinový podíl státu v OKD bílým koňům Zdeňka Bakaly prodával. Pro Andreje Babiše je to ideální příležitost, jak na ministerského předsedu opět zaútočit.

Zdeněk Bakala měl dříve blízko jak k Sobotkovi, tak k předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. Bakalovo velmi cynické chování v OKD ale budí veřejný odpor, takže se od něj politici odtahují. Jeho společenský vliv drží hlavně kulturní a intelektuální kruhy, které miliardář, jenž si privatizoval odkaz Václava Havla, přes nejrůznější instituce od DOX přes týdeník Respekt až po Aspen Institute roky financuje.

Zdeněk Bakala se sice chlubí rozsáhlými investicemi, není ale známo, že by mu něco z nich podstatně vynášelo. Často jsou to spíš investice do vlastní zábavy – jako cyklistická stáj nebo vinice. Bakala je rozhodně nejmanýrističtější a nejokázalejší z celé miliardářské elity.

Marek Dospiva

Jeho spoluvlastník Penty Jaroslav Haščák přispěl jako hlavní postava případu Gorila k pádu pravice na Slovensku. Absolvent moskevské diplomatické akademie MGIMO Marek Dospiva je mnohem méně vidět. Penta je také na Slovensku mnohem víc než v Česku aktivní v oborech, kde přímo naráží na politiku – třeba ve zdravotnictví. Tady se nyní soustředí hlavně na developerské projekty, jako je právě záměr udělat druhé mezinárodní letiště hlavně pro nízkonákladové aerolinie ve středočeských Vodochodech. Dospiva také veřejně sní o tom, jak nechá v Praze postavit dům od někoho z první světové architektonické ligy, jako je Zaha Hadid.

Pavel Tykač

Ikona průšvihů a tunelování devadesátých let Pavel Tykač se zařadil mezi ekonomickou elitu pořízením Mostecké uhelné, kterou si koupil od jejích divokých privatizátorů nepravomocně odsouzených ve Švýcarsku. Kvůli silně špatné pověsti z minulosti se drží spíš v ústraní a neexhibuje na veřejnosti ve stylu Zdeňka Bakaly. Pro jeho klidné podnikání bylo důležité, že dokázal urovnat dlouho se táhnoucí spory o dodávky uhlí s ČEZ.

Karel Komárek

Další miliardář s výraznými zájmy v Rusku. S ruským Gazpromem společně vlastní firmu VEMEX spravující zásobníky ropy. Kromě plynu a ropy se v poslední době stejně jako většina dalších miliardářů pouští také do realit. Právě na Karlovi Komárkovi je dobře vidět, jaké panují mezi ekonomickou elitou vztahy. Často vytvářejí aliance, jako když si Komárek spolu s Kellnerem pořídili Sazku. Když se pak ale zájmy zkříží, končí to soudy. A na ty je se svými obchodními partnery počínaje RWE a konče Janem Světlíkem z Vítkovic Komárek specialista.