Rozdělování dotací

Agrofert a spol. budou brát dotace dál. Vláda velkým krátit příspěvky nebude

Rozdělování dotací
Agrofert a spol. budou brát dotace dál. Vláda velkým krátit příspěvky nebude

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, a to i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky. Vyplývá to z informace pro vládu o východiscích budoucí podoby Společné zemědělské politiky po roce 2020. Vláda v pondělí materiál schválila, informovalo ministerstvo zemědělství.

„Efektivní podpora zemědělců musí mít jasná a jednoduchá pravidla a nesmí diskriminovat některé podniky jen podle jejich velikosti,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Stát je ochoten jednat o zavedení platby na první hektary tak, aby se peníze přerozdělily částečně i mezi nejmenší podniky. Zemědělci mimo jiné dostávají peníze i podle počtu hektarů, na kterých hospodaří. Pokud se nakonec Evropská unie přikloní k variantě, že bude velkým podnikům nad určitou výměru dotace krátit či je nebude vůbec nad určitou plochu vyplácet, hrozí snížení dotací pro ČR v hodnotě zhruba 111 milionů eur (zhruba 2,9 miliardy korun) ročně. Pro některé podniky by to znamenalo výpadek poloviny peněz z platby na plochu oproti nekráceným dotacím.

Stát by v tom případě chtěl, aby se tyto peníze využily jiným způsobem, ale v českém zemědělství, hlavně aby se nemusely odvést do evropského rozpočtu.

Ministerstvo si v materiálu stěžuje, že přestože se v posledních letech příliš nezměnila evropská legislativa ohledně čerpání peněz na projekty ve venkovském rozvojovém programu, změnil se však přístup evropských auditních orgánů.

ČR například nyní splácí 810 milionů korun do unijního rozpočtu kvůli nedostatečné kontrole mezi roky 2010 a 2013. Kolem sankce se stále vede soudní řízení. Evropský audit Česku například vytkl, že inspektoři České plemenářské inspekce nekontrolovali, zda mají zemědělci aktualizovaný stájový registr prasat, skotu, ovcí a koz, nebo jestli včas hlásili přesuny zvířat.

Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem zemědělských dotací v Česku je holding Agrofert, který donedávna vlastnil předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Agrofert obhospodařuje 103 000 hektarů polí. Firma na webu uvádí, že v roce 2015 připadlo zemědělským podnikům koncernu celkem 408 milionů korun dotací. Celkový objem všech zemědělských dotací v ČR dosáhl v témže roce 4,69 miliardy korun, podíl Agrofertu je tedy 8,7 procenta. Podle magazínu Dotyk Agrofert v roce 2015 získal od Evropské unie a státu celkem 788 milionů korun zemědělských dotací.

Ilustrační foto - Shutterstock

 

,

11. září 2017