V éře hospodářské konjunktury se nejcitlivějším a pro Sobotkovu vládu asi nejnebezpečnějším tématem stává školství. Ministryně Kateřina Valachová, reprezentantka progresivistického křídla v ČSSD, přichází s celou řadou reforem a kroků, z nichž největší vášně budí převádění dětí s lehkým mentálním postižením na základních školy – inkluze. Ten odpor nejzřetelněji formuluje stínový ministr školství za ODS Václav Klaus mladší (46).

Co je hlavním problémem českého školství? Je něco důležitého, co by inkluze dnes zastiňovala?

Řeknu to vzletně, ale Týdeník Echo čtou inteligentní čtenáři: hlavní problém určitě není inkluze, hlavní problém je obecná ztráta základních hodnot. Platíme ročně 140 miliard korun na daních proto, aby se mladá populace něco naučila, získala znalosti, dovednosti. Jenže důraz na znalosti a dovednosti se začíná vytrácet. Nová levice se věk strávený ve školských zařízeních snaží protáhnout, teď už je povinná docházka od pěti, ideálně by podle nich začínala ve dvou a byla by tak do šestadvaceti. Z toho plyne, že mezi těmi 8 a 15 nebo 17 lety na ničem nezáleží, protože všichni stejně ještě budou studovat další a další typy škol. V českých školách se nic neměří, máme akorát státní maturitu, kde pokaždé čtvrtina dětí neudělá matiku, máme mraky středních škol, kde neodmaturuje polovina dětí. Neděje se nic. Jenom se do systému přisypávají peníze, ale nic se neřeší, na ničem nijak zvlášť nezáleží. To je pro mě ztráta hodnot. Přirozeně se některým skupinám velice hodí, aby školství bylo takový nepřehledný galimatyáš, moloch, kde lze snadno využívat škol k ovládání společnosti nebo něco posílat spřáteleným organizacím ze školského rozpočtu.

Zastavme se u toho ovládání společnosti skrze školy.

Já když jsem byl mladý, ještě dožíval komunismus a samozřejmě i ve školství se projevovala vedoucí úloha strany, na vysoké škole jsme studovali dějiny mezinárodního dělnického hnutí a podobně. Pak po revoluci indoktrinace chvíli nebyla, a dnes v těch průřezových tématech už tam všechny ty ideologie zase máme. Což pak nějakým způsobem propadá do výuky, objevuje se v maturitních otázkách, ve středoškolské odborné činnosti, řada chytráků na to dělá soutěže, dětí se neučí, místo toho zpracovávají projekt o tomhle a tamtom.

Můžete dát nějaké konkrétní příklady?

Zaprvé je to láska k Evropské unii. Školský zákon doslova praví, že EU je vzorem pro národní i nadnárodní integrační procesy. To je ten školský zákon, který prosadila Petra Buzková, ale který se každý rok upravuje. Jednou tam přibude zákaz prodávání pribiňáčků ve školním bufetu, podruhé tam přidají odkaz na gender, potřetí trošku přitvrdí v ekologických šílenostech. A ve výsledku děti ve školách slaví Den Země a pobíhají okolo školy s transparenty, které hlásají, že – já nevím – kožich je smrt. Dělá se hodně věcí, které nesouvisejí se vzděláním, ale s ideologií.

Kam byste datoval počátek té indoktrinace?

Já když jsem začínal jako ředitel koncem 90. let, drtivá většina pošty a mailů byly nabídky typu: Odeberte od nás křídu, kupte si školní tabuli, nabízíme slevu, Brázda a syn. A když jsem končil, tedy v letech 2012–2013, už tři čtvrtiny mailů sdělovaly: je vypsán ten a ten evropský program, zapojte se a pošlete školní družstvo tamhle, bude den proti hemoroidům a já nevím čemu, udělejte školní sbírku. Dětský parlament, kdy si třináctiletý hošík vezme sako a rokuje s ostatními, takové věci se dnes do školství hrnou masivně a pořád jich přibývá. Skoro každý projekt je podpořený z toho či onoho fondu. Klasické vzdělávací věci – matematické nebo chemické olympiády, které mají mezinárodní návaznost – dnes stojí bokem. Neříkám, že všechny, ale spoustu rodičů to vytáčí a byli by radši, kdyby jejich dítě umělo pořádně počítat procenta. Na druhou stranu si myslím, že to vymývání mozků už je trochu za zenitem. Mám děti v tom věku a vidím, že jejich generace si osvojuje zdravě revoltující přístup, že už tu indoktrinaci začínají hejtovat podobně, jako my jsme hejtovali propagandu bolševiků.

Na druhou stranu výchova k progresivismu evidentně nese plody. Nezdá se vám, že dnešní studenti vysokých škol jsou progresivističtější, než jsme byli v 90. letech my?

Stoprocentně. S tím souvisí i to, jak se na vysokých školách otevřela spousta oborů, které nemají žádný vědní základ. Tam z povahy věci studenty vyučují k tomu, aby byli aktivisti. I toho přibývá. Jak my vždycky doháníme Západ s nějakou prodlevou, tak i tady. V 90. letech byla díky komunismu anomálie, že ODS a pravici volily městské, hodně vzdělané vrstvy, vysokoškoláci. Zatímco dnes všude na Západě bude Trumpa – ale myslím, že už to bylo i u Thatcherové – spíš volit chlápek, co tu kolem nás projíždí s dvanáctsettrojkou a má živnosťák. Lidi práce.

Stála u nás na počátku zmiňovaného zvratu ve školství Petra Buzková?

Je v tom namočená, ale… Ministr má relativně dost slabou pozici, jsou tu kraje a podobně. Plejáda našich ministrů školství, kteří vždycky vydrželi tak rok, se zpravidla omezila na to, že se 1. září vyfotí s kytkou a holčičkou u školy, pak jede zadarmo na olympiádu, pak ministra odvolají, protože jeho místo potřebují pro někoho jiného. V celé té plejádě byli jeden dva výraznější ministři, kteří měli politickou podporu: Buzková – taky proto se drtivá většina zákonů: zákon o pedagogických pracovnících, školský zákon atd. – našvihala za ní. Druhá politicky mocná je současná ministryně. Ačkoliv na to možná nevypadá, ona je bílým koněm progresivistických kruhů, zastupuje novou levici v ČSSD a evidentně má politickou podporu. Spousta zákonů a záměrů, které tam deset let čekaly a jimž se různí ministři tak či onak bránili, jde dnes do legislativního procesu. Obědy do třetí třídy zadarmo, plavání zadarmo, škola od pěti let, jednotné přijímačky, jednotně opravovaný sloh u maturity a hlavně změna ve financování. To mimochodem bude naprostej rozvrat, kterému se lidi v terénu, ať byli napravo, nebo nalevo, vždycky bránili. Protože systém, kdy peníze jdou do školy za žákem, má hlubokou logiku. Zatímco pokud se bude platit na učitele nebo odučené hodiny, nebude v systému kotva a školství nakonec bude jako zdravotnictví. Já bych jako ředitel dokázal počet odučených hodin zvýšit o deset procent lusknutím prstu.

Jak do té ofenzivy nové levice zapadá inkluze?

Inkluze je samozřejmě ideový projekt. Nová levice už neútočí na továrníka, aby mu sebrala továrnu, naopak ten továrník taky často bere dotaci a vláda nové levice mu docela vyhovuje. Nová levice útočí na národy, rodiny, klasické vzdělávání. Proto oni tak jásají, když přijde milion migrantů do Evropy. Proto vepsali svou lásku k EU i do školského zákona, proto milují všechny nadnárodní organizace, které by něco řešily nejlépe v galaktickém měřítku. Proto milují norský Barnevernet, protože ta organizace je nadřazena biologickým rodičům, a proto by byli rádi, kdyby ve školách nebyl tlak na vzdělání, ale kdyby školy byly víc socializační centrum, kde jsou všichni pomíchaní. A pro tuto svou představu bez skrupulí obětují děti s mentálním handicapem, zničí speciálky. A co je pro novou levici typické, vždycky je to mazaně propojené s určitým byznysem. To je nový trend a klasická pravice na něj není připravena.

Ministryně Valachová i její poradkyně pro inkluzi Klára Laurenčíková tvrdí, že je kolem inkluze mnoho povyku pro nic, protože vlastně jediná změna bude zabezpečení ve financování asistentů a víc peněz na celý projekt.

To prostě lžou. To je čistá mediální mlha, kterou teď vypouštějí, poněvadž jsou nervózní z toho, že o tom každý den píše Blesk, jsou nervózní z toho, jak jsou učitelé ze speciálek i normálních škol rozzuření. Ale jakkoliv formálně vzato oni speciální školy neruší, od září už ty školy nebudou smět vyučovat podle programu, který je šitý na míru dětem s mentálním postižením. Jako kdybyste chtěl zrušit holiče, ale z politických důvodů se bál to říct, a tak stanovíte: holičství mohou dál fungovat, jen se v nich už nesmějí používat nůžky a holicí strojky. Zničit tradici relativně kvalitního speciálního školství u nás, poslat ty děti do normální školy, kde k nim posadíme osmnáctiletého asistenta s dvoutýdenním kurzem, to je jako z Marsu. O tom se člověku těžko hovoří, aby se při tom nerozzuřil.

Co si pod tím má člověk konkrétně představit, když se u speciálních škol zruší programy šité dětem na míru?

Dneska je to tak, že drtivá většina žáků ze speciálek se vyučí a pracuje. Byl jsem v Bystřici pod Hostýnem, kde se mi chlubili, že mají dokonce dva absolventy s živnostenským listem. Jestli si dobře pamatuji, jeden z nich pokládá dlažbu. Od letošního září, po zrušení rámcových programů, nebudou už děti ve speciálkách mít týdně sedm hodin praktického vyučování, dílen, zato tři hodiny angličtiny. No jo, ale oni v angličtině dojdou jen k té nejnižší kompetenci, kdy poznají, že se jedná o cizí jazyk.

A argument, že speciální školy zůstanou, že je nikdo zavírat nechce?

Příklad: máte dítě s IQ 58 nebo 60. Řešíte, kam ho poslat. Vidíte, že v normální škole je na propadnutí, a o kus dál je speciálka, kde jsou hodní kantoři, často věřící, kteří s dětmi pracují pomalu, dosti se věnují manuálním dovednostem atd., chcete ho dát sem. Ale ve chvíli, kdy se i na speciální škole bude muset v zásadě učit jako na kterékoliv jiné, tak proč byste ho tam vozil přes půl města? Takto bude speciální školství plíživě zanikat. To je záměr, proto speciální školy nemají právo na evropské dotace, mzdy tam mají ořezané na základní tarif, je čím dál těžší nabrat každé nové dítě. Dřív stačil jeden papír, teď musí být tři. Natvrdo po těch speciálkách jdou a pak do televize, aby zklidnili veřejnost, řeknou, že se vlastně nic neděje. Ale ty děti budou oběti, páchá se na nich zločin. Lidi, kteří propagují ničení speciálek, si ponesou životem velkou vinu a já doufám, že jim to někdo spočítá dřív než až vyšší spravedlnost.

V čem je rozdíl mezi inkluzí vzor Kateřina Valachová 2015 a inkluzí vzor Petr Fiala 2012, když on byl ministr školství?

Zaprvé je třeba říct, že inkluze se sem táhne dlouho, připravovala se dávno před Fialou.

Ale vzpomínám si dobře, že Fialův předchůdce Josef Dobeš ji blokoval?

Blokoval ji o něco víc než Fiala, Fiala nicméně čelil rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (žaloba pětice Romů na ČR, že jim zařazením do zvláštních škol znemožnila vzdělání – pozn. red.) a on tehdy nezačal řvát: nééé, postavíme se rozhodnutí evropského soudu. Všechny organizace ministerstva školství se rozsudku radostně chytly a pokračovaly v přípravě. Samozřejmě za těch posledních dvou ministrů, Chládka a Valachové, to zase nabralo to správné tempo. Čili bych o Fialovi řekl, že byl málo kontrarevoluční, ale rozhodně nebyl tahounem inkluze. Navíc všechny ty novinky typu implicitního vyhrožování rodičům, že pokud dítě nepřevedou na normální základku, mohli by na ně poslat sociálku, jsou samozřejmě teprve myšlenky Dienstbiera, Valachové a spol.

Co může sociálka rodině, která se bude vzpírat poslat své dítě ze speciálky do normální školy, udělat?

Na jednu stranu nic a na druhou stranu všechno. Závisí to na tom, jestli se dostaneme až do situace jako v Norsku. Pak by to pro ty rodiče bylo naprosto o nervy.

Jako že by jim děti rovnou odebírali?

Tak v Norsku je odebírají kvůli větším ptákovinám, že... Teď se proti přípravě zákona podle norského vzoru zvedla obrovská revolta, načež se oni vždycky ztišej. Ale neustále se jede po dvou kolejích. Na sjezd speciálních pedagogů přijde náměstek ministryně školství a snaží se je tam nějak uchlácholit, ale pak v terénu v konkrétních případech můžou být dost tvrdí.

Mluvil jste o tom, že váš předseda ODS Fiala mohl být kontrarevolučnější, že ministerstvo školství je ve stávajícím systému hrozně slabé. Jak byste té bezmoci dokázal vzdorovat, kdybyste se jednou stal ministrem školství vy?

Ministr Fiala byl tehdy nestranický odborník na vysoké školy, prokazatelně slušný člověk, který ale, byť ho nominovala ODS, neměl silnou politickou podporu. Tím pádem byl hodně ve vleku ministerstva. Ministr politickou podporu potřebuje. Proto jsem taky vstoupil do ODS. Já bych se jednou rád dostal do situace, kdy jako ministr budu mít sílu trochu pootočit kormidlem. Abych mohl poslat peníze kvalitním ředitelům, kteří mají plnou školu, a kvalitním učitelům, kteří učí na plný pecky. Aby nahoru šly školy, co se snaží být majákem vzdělanosti ve svém okolí.

Taky jste říkal, že klasická pravice je zaskočena propojením ideologie nové levice a byznysu. Co se proti tomu dá dělat?

Ono asi vždycky platí, že lidi jsou pomalí, málokdo vidí trochu dopředu. Na české pravici i v ODS se pořád drtivá většina členstva hlavně vymezuje vůči komunistům, té levici, která už tu byla. A když jim říkáte, že mezi Stropnickým juniorem a paní Semelovou není fatální rozdíl až na to, že ten první je trošku nebezpečnější, protože mně třeba Semelová nehodlá zakazovat lítat letadlem, rozumí jich tomu relativně málo. Tihle lidi z nové levice chtějí zničit svobodu, zavádějí buzerování, že jedeš na raftu a málem s sebou musíš mít hasicí přístroj. Ale jdou na to jinýma cestama než Vladimir Iljič Lenin. Na druhou stranu, když se podíváme do světa, nějaká rezistence vzniká. Při pohledu po Evropě se mi zdá, že kyvadlo už se pomalinku začíná obracet.

V některých zemích to vypadá téměř na lidovou vzpouru, akorát že ta vzpoura nabírá občas docela hnusné rysy.

To jo, ale čím déle bude stávající trend trvat, tím budou rysy té lidové vzpoury hnusnější. Já z toho nemám radost, ale takhle to na světě je. A je to proto, že dneska elity prosazují věci, na které má 90 procent obyvatelstva úplně opačný názor. Vzniká strašná třecí plocha a těch 90 procent s jiným názorem se potom v politice zastávají dílem populisti, dílem fašisti, čímž ovšem nálada ve společnosti dál eskaluje.

Je pro ODS nosná strategie vymezovat se, třeba dryáčnicky, vůči progresivismu?

Netuším, jestli lidí se stejným naladěním je u nás 10, 14, 20 procent, ale jo, obecně myslím, že prapror se má držet. Teď jsme lidi s podobným názorem rozfrknutí do mnoha stran, ale celkově to, co jste nazval lidová vzpoura, drobátko sílí. My jako národ jsme samozřejmě vždycky lehce podělaní a poslední, takže Maďaři a Poláci už dávno jedou na koních proti tankům, zatímco my čekáme, až to Schulz s Merkelovou sami zrušej. A pak teprve vyběhneme na Václavák.