Opero. Nový život Štencova domu

Opero. Nový život Štencova domu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Místo, kam můžete jít pracovat, když už vás homeoffice nebaví, kancelář začínajících firem neboli coworkingové centrum. Většina podobných míst cílí na nejmladší podnikatelskou generaci, ale vlastní projekty rozjíždějí i lidé, kteří mají za sebou třeba kariéru v korporátní firmě.

Proto se skupina tří investorů rozhodla vybudovat něco, co jim samotným na trhu chybělo: místo k práci, setkávání a inspiraci zaměřené především na lidi mezi třicítkou a padesátkou. Vhodné prostory pro svůj projekt nakonec našli v bývalých grafických dílnách slavného Štencova domu, mimořádného objektu rané moderny, který není veřejnosti znám natolik, jak by si zasloužil.

Foto: Opero

„Salvátorská ulička je vzdálená sotva sto kroků od velkého střediska pražského, a přece tak nerušená jako spící zátoka,“ řekl o lokalitě už sám Štenc. Tento nakladatel uměleckých publikací zakoupil parcelu uvolněnou asanací a oslovil tehdy mladého architekta Otakara Novotného. Roku 1911 byl dokončen komplex fascinující jak použitím režných cihel, tak zajímavým dispozičním řešením propojujícím bydlení s provozem tiskárny. Sestává z nakladatelského a obytného domu se dvěma dvory. V budově se nacházely byty nakladatele a jeho rodiny, pracovna, fotoateliér a také grafický závod a reprezentativní prostory Štencovy firmy.

Foto: Opero

V restituci se budova vrátila rodině a prošla pečlivou rekonstrukcí. Poslední léta byl dvorní trakt prázdný. Vnučka Jana Štence hledala vhodného nájemníka, který by si s industriálním prostorem dokázal vhodně poradit. Našla jej až v Pavlu Přikrylovi, který je jedním ze spolumajitelů coworkingového projektu Opero. Nejprve došlo k odstranění nánosů po předchozích nájemnících v podobě sádrokartonu a koberců a k následným citlivým zásahům pod vedením architektky Márie Maninové, grafika a designéra Petra Hanouska a architekta Nora Gáfrika.

Foto: Opero

Některé místnosti jsou plné živých barev, jiné spíše tlumené. Většina nábytku vznikla na míru z jasanového dřeva, podlahy z dubu a marmolea. Ačkoliv si interiéry zachovaly původní ráz i půvabnou návaznost na atrium a přilehlé terásky, mají náležitosti současných administrativních prostor včetně akusticky izolovaných hovoren, v nichž se dá nerušeně telefonovat. Lehké pochybnosti mám jen o odhaleném betonovém stropě v části prostoru, který působí zbytečně tvrdě a módně. Štencův dům je sice industriální prostor, ale se spoustou jemných detailů a na dobových fotografiích jsou podhledy opatřené dokonce geometrickým dekorem.

Foto: Opero

Do Opera se dostanete jen s členskou kartou. Výjimkou jsou ale veřejné společenské akce, diskusní večery, workshopy a výstavy, na které může přijít každý.

Foto: Opero

V listopadu Opero oslaví první narozeniny a Pavel Přikryl je spokojený – podařilo se vytvořit místo setkání zajímavých lidí a z kontaktů navázaných v Operu už kvetou další nové projekty.

19. srpna 2017