Nezabavitelnou část důchodu nelze strhnout ani z účtu, rozhodl ÚS
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nezabavitelnou část důchodu nelze postihnout exekucí ani poté, co je uložena na bankovním účtu. Ústavní soud (ÚS) v úterý proto vyhověl stížnosti důchodce, kterému exekutor nechal strhnout 43.416 korun. Pisatel stížnosti to považoval za obcházení zákona. Šlo prý čistě o úspory z důchodu, ze kterého mu exekutor provádí srážky už při výplatě.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala v polovině letošního roku asi 85 000 důchodců s exekucí z důchodu. Existuje však pevně stanovená nezabavitelná část důchodu, exekutor se tedy dostane jen k penězům, které přesahují stanovenou hranici. Pro letošek jde o 6179 korun měsíčně.
Pisatel ústavní stížnosti požádal Okresní soud v Lounech o částečné zastavení exekuce, ale neuspěl. Podle soudu se peníze na účtu stávají takzvanou vkladovou pohledávkou, kterou lze exekvovat. Nejde prý tedy o obcházení zákona. Rozhodnutí potvrdil také Krajský soudu v Ústí nad Labem.
Ústavní soudci ale kritizovali justici za formalismus a nesprávný výklad zákona. „Je nerozhodné, kde je ona částka nezabavitelného existenčního minima uložena. Je v podstatě jedno, jestli je uložena ve slamníku nebo na bankovním účtu. V každém případě má stejnou právní povahu chránit dlužníky před nejtíživějšími existenčními dopady exekučního řízení,“ uvedl soudce zpravodaj Jan Musil.
ČSSZ na popud exekutorů provádí srážky ze všech druhů důchodů, tedy ze starobních, invalidních i pozůstalostních. Průměrná výše srážky se pohybuje kolem 1900 korun. Od ledna do června 2016 správa poukázala na účty věřitelů celkem 973 milionů korun.