Ohrožuje papež církevní morálku?

Spor o rozvedené: Halík se postavil za papeže, Duka i Graubner váhají

Ohrožuje papež církevní morálku?
Spor o rozvedené: Halík se postavil za papeže, Duka i Graubner váhají

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Katolíci v Česku si neví rady s výzvou papeže Františka, aby rozvedení a znovu sezdaní věřící směli přistupovat ke svatému přijímání. Zatímco kněz a uznávaný teolog Tomáš Halík se v rozhovoru pro Echo24 za papeže Františka postavil a své postoje jasně formuloval, od Dominika Duky či Jana Graubnera, nejvyšších představitelů katolické církve v Česku, pro některé papežovy názory takové pochopení nezaznívá. Panuje i strach o to, že papež František je v rozporu s myšlenkami Jana Pavla II.

Celá věc je o to problematičtější, že na papežův dokument O lásce v rodině (Amoris laetitia), kde tyto základní myšlenky o problematice rodiny formuloval, zareagovala dopisem čtveřice kardinálů a požaduje vyjasnění právě kontroverzních otázek kolem svatého přijímání pro rozvedené a znovu sezdané.

Ohrožuje papež morální nauku?

Kardinálové papežovu výzvu dokonce označují za ohrožení morální nauky církve a jako něco, co zpochybňuje zásady Jana Pavla II., který podle teologa Aleše Opatrného v jednom z dokumentů stanovil, že rozvedení a znovu sezdaní ke svatému přijímání přistupovat nemohou.

Otázku výkladu těchto myšlenek v dnešních dnech řeší i čeští a moravští biskupové. Kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka je Katolíci v Česku si neví rady s výzvou papeže Františka, aby rozvedení a znovu sezdaní věřící směli přistupovat ke svatému přijímání. Zatímco kněz a uznávaný teolog Tomáš Halík se v rozhovoru pro Echo24 za papeže Františka postavil a své postoje jasně formuloval, od Dominika Duky či Jana Graubnera, nejvyšších představitelů katolické církve v Česku, pro některé papežovy názory takové pochopení nezaznívá. Panuje i strach o to, že papež František je v rozporu s myšlenkami Jana Pavla II.přesvědčen, že kardinálové vypracovali dopis papeži z pohnutek velké starosti.

„Otázky rodiny se totiž setkávají s výrazným nezájmem a někdy až destruktivním postojem ze strany společnosti a mnohých iniciativ, jejichž aktivity jsou často více protirodinné než prorodinné.“

Podle nového plzeňského biskupa Tomáše Holuba jde zase především o cestu poctivého a vyváženého hledání, která vyžaduje čas. „Biskupové vítají, že encyklika je plodem společné diskuse, v současnosti je nutné promyslet, jak naplnit to, co v sobě nese: vnímavost vůči jednotlivci, a zároveň nepřetrhání tradice, která je církvi vlastní,“ uvedl pro Echo24 Tomáš Holub. Ten však zároveň dodal, že námitky kardinálů nesdílí.

Duka zároveň sdělil, že konkrétní otázka svatého přijímání pro rozvedené nepovažuje za velké církevní téma, tím hlavním problémem je podle něj otázka rodiny jako taková. „Její potlačování, ponižování anebo dekonstrukce může být i příčinou skutečného zániku této civilizace,“ dodal pro Echo24 předseda České biskupské konference Duka.

Dosavadní praxe je nelidská a nekřesťanská

Zatímco nejvyšší čeští představitelé našlapují kolem papežova dokumentu s velkou opatrností, teolog Tomáš Halík v rozhovoru pro Echo24 své myšlenky vyjádřil jasně. Dosavadní praxe je podle něj absurdní, nelidská a nekřesťanská. „Každému knězi, který bere vážně evangelium, muselo být jasné, že dosavadní praxe „žádný rozvedený a znovu sezdaný (pokud se svým druhým partnerem žije manželsky), nesmí přistupovat k svátostem“, je absurdní, nelidská a nekřesťanská, protože vůbec nerozlišuje mezi těmi, kteří lehkomyslně zradili manželskou věrnost, rozbili rodinu a opustili své děti kvůli kypré o dvacet let mladší sekretářce, a mezi opuštěnou ženou, které se po létech podařilo najít partnera, který jí pomáhá řádně a křesťansky vychovávat děti,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro Echo24.

Buď a nebo. Smíš – Nesmíš

Tomáš Halík řekl, že by pro mnohé mohlo být snazší hledat cestu musíš – nesmíš, ale připomíná, že papež se snaží křesťany vést naopak cestou individuálního pochopení. „Postupovat individuálně, naslouchat a pomáhat v dialogu lidem nacházet řešení pomocí zralého, poučeného svědomí. Svědomí není svévole, ale náročná cesta k spojení svobody a odpovědnosti – to jsme v církvi důrazem na poslušnost autoritě a předpisům těžce zanedbali. Ale kolik kněží má obětavost, trpělivost a zejména dostatečnou přípravu a vzdělání k této náročné službě? „Musíš – nesmíš“ je jednodušší cesta,“ uvedl pro Echo24 Halík.

Celá věc je navíc podle kněze pražské arcidiecéze a teologa Aleše Opatrného problematická v tom, že jen málokdo dnes papeže Františka chápe. „Zásadní problém v souvislosti s Amoris laetitia je, že stále jen někteří chápou papežův postoj. Papež František nechce paušálně rozhodovat ve smyslu „smíš – nesmíš“, ale chce převést rozhodování na rovinu osobního doprovázení manželů a duchovního rozlišování tak, aby se bral ohled na reálnou, nikoliv jen předpokládanou životní cestu lidí, a na jejich duchovní prospěch na cestě víry. S tím – tedy s osobním rozlišováním při doprovázení – mají ovšem problém jak ti, kteří čekají postoj „povolit všem“, tak ti, kteří chtějí setrvat v postoji „zakázat všem“,“ řekl Echo24 Opatrný.

O otázce nepochopení papežova přístupu hovořil i Romuald Štěpán Rob, kněz z farnosti v Karlových Varech, který je mimo jiné i správcem papežova českého twitterového účtu. „Papež je v plné kontinuitě se svými předchůdci. Má prostě jiný styl, a to je pro porozumění jeho postojů základní. Něco jiného jsou obecné normy, které nezpochybňuje, a něco jiného je aplikace těchto norem. V tomto směru je papež velmi citlivý a akcentuje milosrdenství, aniž by obecné normy rušil. Má velký individuální přístup,“ tvrdí s tím, že dopis čtyř kardinálů považuje za marginalitu, jelikož ho z 226 kardinálů podepsali jen čtyři.

Papež nedal žádné obecné řešení

Právě otázka osobního a individuálního přístupu může však u někoho vzbuzovat pochybnosti. „Papež se zabývá manželstvími, která zkrachovala, a chce, aby nikdo nebyl lidsky odepsán. Chce všechny z okraje vtahovat dovnitř. Tam je jeden citlivý bod, v němž papež nedal žádné obecné řešení, ale naléháním na osobní doprovázení jakoby pootevřel možnost, která budí ostré reakce,“ řekl k dokumentu a k otázce svatého přijímání pro rozvedené arcibiskup a místopředseda České biskupské konference Jan Graubner.

Oslovení čeští katoličtí představitelé se koneckonců zcela neshodli ani na tom, zda považují dopis kardinálů za adekvátní formu vyjádření nesouhlasu s papežem a zda je podle nich správné uveřejňovat takový dokument v médiích. Zatímco Jan Graubner pro Echo24 uvedl, že položení zmíněných otázek papeži považuje za správné a v církvi obvyklé, ale jejich předčasné zveřejnění v novinách za chybné, tak Tomáš Halík kardinály dokonce přirovnal k postoji farizejů k Ježíšovi.

„Dopis čtyř kardinálů prozrazuje opačnou mentalitu, zcela přesně kopíruje postoj farizejů k Ježíšovi, kterého farizeové nenáviděli a snažili se ho zahnat do léčky, aby ho mohl obžalovat z hereze,“ sdělil Echo24.

Námitky kardinálů nesdílí ani plzeňský biskup Tomáš Holub. „Papež František veřejně nereagoval a domnívám se, že je to správná odpověď na zveřejňování takovýchto věcí. Námitky kardinálů nesdílím a plně důvěřuji v moudrost a otevřenost papeže Františka vedeného Božím Duchem,“ napsal pro Echo24.

Katolíci v Česku mají rozdílné názory na výzvu papeže Františka, aby rozvedení a znovu sezdaní věřící směli přistupovat ke svatému přijímání. Zleva: Tomáš Halík, Dominik Duka a papež František - Foto: koláž Echo24

Oficiální počty rozvodů si církev nevede

Kolika lidem by nová praxe pomohla, církev neví. V roce 2015 bylo v České republice podle oficiálních informací tiskového mluvčího České biskupské konference Františka Jemelky uzavřeno 5479 církevních sňatků. Údaj o počtu rozvedených po církevním sňatku podle Jemelky neexistuje. Je to mimo jiné také jeden z důvodů, proč nelze přesně určit počet katolíků.

Neoficiální počty církevních rozchodů si však vedou jednotlivá biskupství. „Případů, které se na našem soudu řeší, je ročně kolem deseti až patnácti. Nejčastější jsou případy vyloučení nerozlučitelnosti manželství, dost je také neplatností manželství z psychických důvodů,“ uvedla pro Echo24 Martina Vintrová z diecézního soudu v Plzni.

Vintrová dále dodává, že zavedení něčeho takového do praxe podléhá společné práci církevních právníků a teologů, podle jejichž závěrů se vypracují určité normy či směrnice. A ty jsou pak schváleny nejvyššími církevními představiteli.

Dokument, který papež František vydal, byl však již vytvořen po biskupské synodě o rodině, které proběhla v říjnu 2015. A tak závěry v něm mohou být považovány za oficiální. Další biskupská synoda je plánována na podzim 2018 a bude se zabývat mladými lidmi, jejich cestě víry a rozlišováním povolání. „V sobotu 24. října 2015 schválilo 270 biskupů závěrečný dokument synody dvoutřetinovou většinou,“ psalo tehdy pražské arcibiskupství na svých oficiálních stránkách.