Provozovatelé e-shopů po pátečním hlasování Poslanecké sněmovny ztratili poslední naději, že by mohli získat výjimku z elektronické evidence tržeb (EET) pro některé způsoby plateb. Deník Echo24 už v listopadu loňského roku upozorňoval, že internetové obchody se v souvislosti s EET budou muset vyrovnat s celou řadou komplikací, v některých případech až neřešitelných. To platí zejména pro malé e-shopy, jejichž zástupci varují, že některé v nejbližších dnech pravděpodobně zavřou.

Komplikace, které provozovatelům některých e-shopů způsobí EET, si koneckonců uvědomuje i strůjce kontroverzního zákona – ministr financí Andrej Babiš. Ten v listopadu loňského roku navrhl, aby internetové obchody nemusely evidovat některé druhy plateb. Poslanci však v pátek jeho pozměňovací návrh zamítli.

Neschválením výjimek poslanci podle zakladatele pokladního systému Septim.cz Zbyňka Švece hodili část podnikatelů doslova přes palubu. Očekává proto v nejbližších dnech chaos, ale i ukončení činnosti některých z nich. „Např. e-shopy totiž nejsou schopny z technického hlediska některým částem zákona dostát a pro drobné živnostníky to jednoduše kvůli nízkým obratům vůbec nedává smysl,“ uvedl Švec.

Neřešitelné komplikace

Na komplikace upozorňuje i Asociace pro elektronickou komerci (APEK). „Nyní tedy musíme vyřešit nejen ve spolupráci se státní správou, jak postupovat při evidenci tržeb u on-line platebních metod v praxi. Pro e-shopy se jedná o velké technické komplikace, v některých případech až neřešitelné,“ uvedl výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.

Pozměňovací návrh ministra financí Babiše měl zajistit, že e-shopy nebudou muset evidovat platby za zboží zaplacené kartou přes internet. Evidence takových plateb je totiž pro provozovatele internetových obchodů velmi obtížná a podle některých názorů i zbytečná.

„Každá administrativní povinnost má své náklady. V tomto případě nemalé, a to jak na straně státu, tak i na straně e-shopů. Smyslem EET bylo zamezit krácení tržeb. Prodeje v e-shopech ale zanechávají dostatečnou elektronickou stopu i bez EET. Stát vyhodí peníze, obchodníci také. Je to drahé a k ničemu,“ uvedl daňový poradce společnosti KODAP Vlastimil Sojka.

Chybělo pět hlasů

Stejně jako pro některé menší hospody či živnostníky, kteří se bojí vysokých nákladů za pokladní zařízení a jeho měsíční provoz, i pro majitele se jedná o finančně náročnou záležitost. Ještě větším problémem je ale technická stránka věci.

„Paradoxně důvodem není nutnost evidovat, ale náročné a drahé na implementaci a prakticky technicky nemožné dodržení některých současných požadavků z metodik,“ uvedl už v listopadu Vetyška pro Echo24.

Podle metodiky k EET, kterou vydalo ministerstvo financí, musí totiž evidovat své tržby i ti podnikatelé, kteří přijímají peníze prostřednictvím PayPal, PayU, PaySec, Google Checkout či Click2Pay. „Platební brána se chová obdobně jako platba on-line kartou a podléhá evidenci tržeb. V prostředí platební brány v podstatě probíhá pouze autorizace a zúčtování transakce,“ píše se v metodice. Platbu podle ministerstva financí totiž přijímá prodejce zboží nebo služby, a pokud se u něho jedná o příjem z podnikání, bude účtenku vystavovat a údaje o příslušné tržbě posílat ona a nikoliv provozovatel platební brány.

Zklamání je podle Vetyšky i to, že návrh neprošel o pouhých pět hlasů. „I když se z praktického tématu stalo téma politické, podařilo se přesvědčit o smysluplnosti tohoto návrhu řadu poslanců. Víceméně všechny strany uznávají, že on-line platby přijaté v internetových obchodech jsou do EET zahrnuty zbytečně, změny se ale nakonec dosáhnout nepodařilo,“ dodal Vetyška.

Krok zpátky pro zákazníka

Když ministerstvo trvá na tom, že platba přes platební brány skutečně patři do evidence tržeb, a menší e-shopy se proto tuto možnost rozhodnou rušit, bude to krok zpět především pro zákazníky. Platba prostřednictvím platební brány je totiž druhou nejrozšířenější metodou hned po dobírce.

S tím souhlasí i Miroslav Uďan ze společnosti Shoptet, na jejíž platformě funguje přibližně 20 procent komerčních českých e-shopů. „Z našich statistik vyplývá, že zákazníci stále nejčastěji využívají možnost dobírky, a to 41 procent. Jako další nejoblíbenější je platba převodem na účet, celých 27 procent. I kdyby si nechávali majitelé e-shopů posílat od přepravce peníze za dobírku převodem na účet, stále to znamená, že přibližně třetina objednávek a plateb podléhá EET,“ říká Uďan.

Podle něj tak ministerstvo stejně příliš detailní přehled o činnosti e-shopů nezíská a online prodejcům přibude zbytečná administrativa navíc. „Některé menší e-shopy by situaci mohly vyřešit tím, že budou nabízet pouze ty platební metody, které EET nevyžadují. Jedná se však o krok zpátky a navíc může znamenat ztrátu zákazníků,“ dodává.

Při platbě dobírkou je situace také komplikovaná. Podnikatelé, kteří provozují e-shop a zboží následně posílají na dobírku přes Českou poštu, PPL či jinou zásilkovou službou, si musí dát pozor, zda mají povinnost tržbu evidovat. Pokud zákazník zaplatí v hotovosti přímo kurýrní službě a ta pošle peníze podnikateli na účet, dobírka se neeviduje. V jiných případech se však tržba zaregistrovat musí. Účtenku může podnikatel vystavit předem a zákazníkovi zaslat třeba e-mailem.