Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót, oznámil v úterý ve Štrasburku komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Zdůraznil, že vlády tří zemí mají stále čas k přehodnocení přístupu k přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To by podle něj umožnilo také komisi postup vůči trojici změnit.

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

“Jsou to tři členské země, které neudělaly – opakuji, že neudělaly – vůbec nic už déle než rok,“ upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho. „Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař.

Česká republika kvóty od začátku uprchlické krize odmítala. „Evropská komise i přes naše upozornění podcenila výbušný efekt, který je skryt ve věci tak citlivé, jako je direktivní rozhodování o umísťování uprchlíků do jednotlivých členských států. Mizivé procento osob, jež se dosud podařilo relokovat, stejně jako skutečnost, že ve svém členském státě určení tyto osoby často dlouho nevydržely a vydaly se za vidinou lepšího života do ekonomicky vyspělejších členských států, zřetelně demonstrují, že relokace selhávají i po stránce samotné realizace,“ uvedl v úterý premiér Bohuslav Sobotka na webových stránkách Úřadu vlády ČR.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) vnímá začátek řízení Evropské komise s Českem kvůli migračním kvótám za příležitost vyjasnit české argumenty proti nim. Kvóty podle něj nefungují a jejich prosazování by nutilo Česko opakovat chyby, které jiné země v souvislosti s migrací udělaly v minulosti. Zaorálek také dnes řekl, že se česká diplomacie snaží k řešení migrační krize přispět tím, že pomáhá stabilizovat země, odkud uprchlíci přicházejí.

Systém migračních kvót podle ministra kvůli časovému tlaku neumožňuje dodržet všechny azylové procedury, což zvyšuje bezpečnostní riziko v zemi, která by měla migranty přijmout. Navíc podle něj přijímáním velkého počtu migrantů hrozí riziko vzniku ghett, jako se to stalo v některých městech západní Evropy.

„Země, které prošly jinou historií, mají na svém území statisíce lidí, jejichž integrace se nezdařila. A my bychom byli nuceni vytvářet podobná prostředí, ve kterých jednoho dne zjistíme, že také tu integraci nezvládáme. A pro mě je to zásadní problém bezpečnostní. Já nechci, aby to bylo tak, že tu budou enklávy, do kterých se budete bát chodit,“ řekl Zaorálek. „Solidarita přece není, že budeme dělat stejné chyby znovu,“ doplnil.

Za další problém kvót označil to, že by migranti byli nuceni zůstávat v zemích, kde nechtějí být. „My bychom mohli být pokrytci. Mohli bychom pokračovat v potěmkinovské politice, že budeme ty lidi brát, oni nám nakonec stejně utečou jinam, kde chtějí být, a my se budeme tvářit, že máme splněno,“ řek s tím, že on takovou politiku provozovat nechce.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Avramopulos upozornil, že v rámci jednorázových přerozdělovacích programů se do jiných zemí z Itálie a Řecka dostávají jen prověření žadatelé o azyl s jasným nárokem na mezinárodní ochranu z několika málo konkrétních zemí. Země, které migranty nepřebírají, podle něj přispívají k neřízenému pohybu migrantů po EU. „A to jen zvyšuje bezpečnostní rizika,“ upozornil komisař.

EK nejdříve do daných členských států pošle oficiální upozornění, které je prvním krokem v několikastupňovém řízení. To může skončit soudem, který může rozhodnout o pokutě.