Papež František by podle katolického kněze a teologa Tomáše Halíka neměl přijmout pozvání českého prezidenta Miloše Zemana k uctění památky lidické tragédie. Zeman opětovně hlavu katolické církve pozval do České republiky koncem minulého týdne. Podle Halíka, držitele prestižní Templetonovy ceny a Zemanova kritika, tím prezident nesleduje uctění památky lidických obětí, ale jde mu o zneužití popularity papeže k vlastní sebeprezentaci v předvolební prezidentské kampani. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v reakci na Halíkovo vyjádření uvedl, že by měl kněz přestat naslouchat hlasům z pekla.

„Jsem hluboce přesvědčen, že by papež rozhodně toto pozvání přijmout neměl, a doufám, že ho nepřijme,“ sdělil Halík. „Bylo by to o to trapnější, že mezi solidárním postojem papeže Františka k obětem současných válek a mezi populistickým postojem Miloše Zemana je naprostý morální protiklad,“ doplnil teolog.

„Páter Halík by už opravdu měl přestat naslouchat hlasům z pekla,“ reagoval na Halíkova slova Ovčáček.

Halík a Zeman reprezentují odlišně smýšlející proudy v české společnosti, často proti sobě v médiích vystupují. Zeman Halíka nepřímo zařadil do jím kritizované „nikým nevolené pseudoelity“, když obdržel Řád Českého svazu bojovníků za svobodu, v poslední době kontroverzní organizace. Kritizoval jeho údajný záměr kandidovat na prezidenta, od něhož prý později ustoupil; Halík ale záměr nikdy nepotvrdil. Kněz kritizuje Zemanův příklon k Číně i jeho protiimigrační přístup. Vyzýval také k bojkotu loňských oslav 28. října na Hradě kvůli aféře kolem vyznamenání pro Jiřího Bradyho. Spor rozdělil českou politickou scénu.

Pražský hrad v pátek 13. ledna zveřejnil dopis, který Zeman poslal papeži Františku. V dopise Zeman vylíčil lidickou tragédii i její symbolický význam pro země, které jsou dnes postiženy válkou.

Podle Halíka Lidice sice jsou symbol utrpení, ale tento symbol byl ideologicky zneužíván už v době komunismu. „A je znovu diskreditován v posledních letech, kdy si památku Lidic ‚privatizovali‘ velmi problematičtí lidé typu Jany Bobošíkové a zkompromitovaného vedení Českého svazu bojovníků za svobodu, což vedlo k protestu řady skutečných obětí nacismu, včetně posledních přeživších lidických žen,“ uvedl Halík.

„Věřím, že i biskupská konference, pražská nunciatura a papežovi poradci si jsou vědomi toho, že první návštěva papeže Františka by měla být důkladně připravena jako duchovní a pastorační událost a neměla se zvrhnout v prvoplánově zneužitelnou politickou agitku,“ uvedl. Bude-li návštěva o rok či více odložena, je reálná naděje, že se papež na Pražském hradě setká s důstojnějším reprezentantem českého státu, domnívá se významný představitel českých katolíků i intelektuálů.

S papežem se prezident setkal v dubnu 2015. Po přijetí ve Vatikánu Zeman řekl, že František přijal pozvání k návštěvě Česka a Velehradu „v blízké budoucnosti“. Své pozvání Zeman papeži zopakoval loni v září prostřednictvím šéfa vatikánské diplomacie kardinála Pietra Parolina i v prosinci, když papeži poslal telegram k 80. narozeninám.