Zákon o prokazování původu majetku prošel Sněmovnou. Nově by tak mohly finanční úřady kontrolovat majetek tři roky do minulosti. Ruku pro návrh z dílny ministra financí Andreje Babiše (ANO) ve třetím čtení zvedlo 130 ze 165 přítomných poslanců. Proti byla pravicová opozice, podle které jde o omezování lidské svobody. Ve Sněmovně se dnes jednalo i o dalším Babišově klíčovém zákonu pro boj s daňovými úniky – centrální evidenci účtů, která počítá s vytvořením seznamu bankovních účtů všech lidí i firem. I tuto normu poslanci podpořili.

„Současná legislativa dává dost možností pro stíhaní podvodníků. Další nástroje jsou zbytečné a hlavně velmi snadno zneužitelné. Byli jsme proti, tyto zákony máme i na Seznamu nesvobody (seznam obsahuje 16 vládních návrhů omezující lidskou svobodu – pozn. red.),“ řekl deníku ECHO24.cz předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

Vládní návrh zákona o prokazování původu majetku již Sněmovna ve třetím čtení schválila a poslala k projednání do Senátu. Hlasovalo pro něj 130 ze 165 přítomných poslanců. Proti bylo 33 členů dolní komory z řad opozičních TOP 09 a ODS.

Podle vládního zákona o prokazování původu majetku, který se ve Sněmovně řešili už zhruba rok, budou nově úředníci finanční správy porovnávat majetek s odevzdaným daňovým přiznáním. V případě, že by částka neseděla o více než sedm milionů korun a majitel by původ jmění posléze neprokázal, úřady by mohly nedoložený majetek dodatečně zdanit a navíc vyměřit penále.

O pokuty pro hříšníky se vedly ve Sněmovně spory. Podle návrhu by penále mělo být až 100 procent z neodvedené daně. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček to chtěl zpřísnit – v pozměňovacím návrhu navrhoval maximální hranici posunout až na 160 procent. Sněmovna to ale odmítla.

Tvrdší pravidla původně Ondráček požadoval i pro sedmimilionovou hranici, stejně jako sociální demokraté ji chtěl snížit na pět milionů korun. Benevolenci naopak projevilo v tomto ohledu hnutí ANO, které by kontroly zavedlo při nesrovnalostech až od 10 milionů. Konečná částka je tak výsledkem koaličního kompromisu.

ODS: Zákon pro udavače

Diskutovalo se i o zpětnému účinku zákona. Poslanci se nakonec dohodli na třech letech. Odmítli tak návrh poslance Úsvitu Marka Černocha, který zamýšlel prověřovat majetek až 25 let do minulosti, aby se mohly vyšetřit staré korupční kauzy. Poslanci z ostatních parlamentních stran k tomu ale byli skeptičtí. Podle platné legislativy se doklady mají uchovávat deset let, soukromé osoby navíc povinnost evidovat všechny účty nemají.

„Zpřísnění zpětné účinnosti je čistý předvolební populismus a demagogie,“ komentoval serveru poslanec Martin Plíšek z TOP 09. Norma jako celek vadila i poslancům ODS. „Prokazování majetku je norma pro udavače. Jen tak totiž může finanční správa něco zjistit, že jí to někdo napráská,“ uvedl poslanec Marek Benda.

Zatímco ze strany ČSSD má vládní podoba normy plnou podporu, lidovci před hlasováním váhali. „V kontextu celé řady nových návrhů a direktiv začínám mít pocit, že jsou stále více utahovány šrouby střední třídě i ostatním lidem. Pod heslem boje proti korupci oklešťujeme základní práva lidí,“ komentoval serveru lidovecký místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek před jednáním.

Registr účtů ulehčí prolomení bankovního tajemství

Zákon o centrální evidenci účtů zavede seznam bankovních účtů všech lidí a firem, které evidují tuzemské banky. Registr povede Česká národní banka, zůstatek na účtu uveden nebude. Podle opozice však hrozí, že se údaj o zůstatku může do evidence později přidat. Nové opatření má podle vlády pomoci v boji s daňovými úniky nebo s financováním terorismu.

Podle opoziční TOP 09 je registr, kam bude mít přístup policie a úřady státní správy, další z řady omezení českých občanů. „Z principu odmítáme vytváření státních registrů. Registr umožní státu sbírat citlivé údaje o obyčejných lidech i firmách, je to nepřiměřený zásah do soukromí,“ komentoval deníku ECHO24.cz poslanec Martin Plíšek.

Na vstupy do evidence bude dohlížet sněmovní komise pro kontrolu využití odposlechů a sledování osob. Se souhlasem ministerstva financí doporučil poslancům zahrnout tuto úpravu do vládního návrhu zákona sněmovní rozpočtový výbor. Zákon o registru by mohl začít fungovat od ledna roku 2018.

Oprávněné orgány, například policie se souhlasem státního zástupce a finanční a celní správy, nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Centrální evidence účtů, kterou musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, by jim měla umožnit zjištění informace takřka obratem.

Historie údajů bude podle předlohy vytvářena až po zahájení provozu evidence. Data by měla být archivována podle doporučení rozpočtového výboru deset let místo vládou navrhovaných pěti let. Centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.