V oblasti Adenského zálivu byl uplynulých pět let poměrně klid. V posledních několika týdnech zde ale opět začínají řádit piráti. Bylo zaznamenáno hned několik útoků na lodě, jež se pohybovaly na jedné z nejfrekventovanějších námořních tras na světě. Nikoli náhodou to souvisí s hladem ve východní Africe, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ).   

Ve dvou případech se pirátům podařilo zmocnit se menších lodí a zajmout jejich posádky. Zhruba před týdnem piráti téměř vnikli na palubu obchodního plavidla pod tuvalskou vlajkou. Doslova v poslední minutě zahnaly černé zločince indické a čínské válečné lodě, které napadeným připluly na pomoc.  

Nejnovější ataky nechávají tušit, že piraterie se u Afrického rohu znovu rozhořívá. V minulosti, v časech před více než pěti roky, útočili somálští piráti na nejrůznější plavidla téměř každý týden. V roce 2011, kdy jejich aktivita vrcholila, napadli 250 lodí. Desítek z nich se zmocnili. Podle studie Světové banky (WB) zaplatily mezinárodní rejdařské společnosti na výkupném více než 150 milionů dolarů. Hospodářské škody ale dosáhly několika miliard dolarů.  

V reakci na tehdejší útoky se od roku 2012 rozhodly NATO, Evropská unie a země jako Indie, Čína, Japonsko a Írán masivně zvýšit svou vojenskou přítomnost v oblasti. Konkrétně u pobřeží Somálska. Mnohá rejdařství najímala k ochraně svých lodí soukromé bezpečnostní firmy s ozbrojenci. To zapříčilo, že počet pirátských akcí se prudce snížil a postupně klesl téměř k nule. Po roce 2015, kdy nebyl zdokumentován ani jeden útok Somálců, se zdálo, že problém je vyřešen.

Severoatlantická aliance završila svou misi v oblasti koncem roku 2016, EU zde svou vojenskou přítomnost redukovala na minimum. Také různé lodní společnosti zmírnily svá bezpečnostní opatření.

Učinily tak nicméně v rozporu s varováním OSN z října 2016, podle nějž je mylné považovat pirátství za vyřešený problém. Podle OSN piráti zamýšlejí své útoky obnovit. Jurif Fedotov, šéf Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), to po nejnovějších úspěšných akcích pirátů aktuálně opět zopakoval. "Není pochyb o tom, že somálští piráti se znovu vzchopili a budou pokračovat v útocích," prohlásil.

Politoložka Brittany Gilmerová s tímto názorem souhlasí. "První úspěchy pirátů poté, co byli dlouho na suchu, by mohly vést k tomu, že se k piraterii vrátí další skupiny." Na příčinách problému se podle ní od roku 2012 nic nezměnilo. A vojenské operace znamenaly jen boj se symptomy. "Příčiny pirátství jsou různorodé, ale je třeba je hledat především na zemi," argumentuje Američanka. Stát zůstává slabý, možnosti výdělku jsou stále velmi omezené, v neposlední řadě kvůli velkým zahraničním rybářským lodím, které loví v somálských vodách a jejichž počet se stále zvyšuje.

Navíc, piráti nikdy nezmizeli. Jen se začali věnovat jinému byznysu, třeba pašování uhlí a cukru, anebo se vrhli na obchod s drogami. "To jsou racionální, dobře organizované a skvěle vybavené malé podniky," vysvětluje Gilmerová.

Není také náhodou, že nové případy přepadání lodí se časově shodují s krizí hladu na Africkém rohu. "Hlad žene lidi do zločinnosti," řekl nedávno listu New York Times somálský protikorupční aktivista Mohamed Mubarak. V této východoafrické zemi, která má nejdelší mořské pobřeží na černém kontinentě, je teď v důsledku velkého sucha odkázáno na humanitární pomoc přes šest milionů lidí.

S ohledem na trvalé řešení problému je málo důvodů k naději, míní Gilmerová. Dokud Somálsko zůstane slabým státem, který nenabízí lidem žádné perspektivy, není pirátství možné potlačit. "Co by bylo potřeba, je masivní strukturální změna, která by zemi dostala na správnou cestu," dodává Gilmerová. Taková změna zatím ale není na obzoru.