řádový život

V Česku žije přes 1700 řeholníků a sester. Připomínáme si jejich zasvěcený život za klášterními zdmi

řádový život
V Česku žije přes 1700 řeholníků a sester. Připomínáme si jejich zasvěcený život za klášterními zdmi

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Tradici a úlohu církevních řádů a řeholních společenství připomíná sobotní Den zasvěceného života. Slaví se po celém světě, je určen zasvěceným osobám, ale je také možností, jak život za klášterními zdmi představit a podpořit. Řeholníci se také při této příležitosti tradičně setkávají se svými biskupy. V České republice působí 31 mužských a 63 ženských řeholních institutů. K začátku letošního roku v Česku žilo 656 řeholníků a 1065 řeholnic.

Setkání diecézních biskupů s řeholníky se koná při oslavě svátku Uvedení Páně do chrámu. Svátek připomíná Ježíše, kterého Panna Maria s Josefem přinesli do chrámu, aby ho představili bohu. Tam ho poznali prorok Simeon a prorokyně Anna, jak o tom vypráví evangelista Lukáš. Simeon Ježíše nazval "světlem k osvícení pohanů".

Svátek Uvedení Páně do chrámu zavedl v Římě papež Sergius I. (687 až 701). Lidově se tento svátek nazývá Hromnice a je doprovázen žehnáním svící, které se rozsvěcely při modlitbě v "temných chvílích života", například i při bouřce.

Setkání řeholníků s biskupy se plánuje na dnešní den ve všech diecézích. V Praze je přivítá pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Slavnost začne v 10:00 bohoslužbou s žehnáním svící v kapitulním kostele Všech svatých na Pražském hradě, z kterého pak vyjde slavnostní průvod do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Tam Světový den zasvěceného života bude pokračovat mší, kterou bude sloužit kardinál Dominik Duka. Poté bude pro řeholníky a řeholnice následovat diskuse na pražském arcibiskupství a společná modlitba.

V ČR je 95 mužských a 138 ženských řeholních komunit. Existuje celá řada řádů, které jsou obvykle rozděleny na mužské a ženské větve. U některých řádů existuje i třetí řád, jehož členové (terciáři) žijí civilním životem mimo klášter.

Některé řády působí mezi laiky, například ve školství nebo zdravotnictví, v jiných naopak žijí členové v takzvané klauzuře, tedy přímém odloučení od vnějšího světa. Podle druhu se řeholní řády člení na mnišské, řeholní kanovníky, řády žebravé, řeholní kleriky a rytířské řády. Podle druhu apoštolátu (zaměření) se rozlišují řády kontemplativní, činné a kontemplativně činné.

Kontemplativní řády jsou třeba benediktini, cisterciáci, trapisté, premonstráti, augustiniáni či karmelitáni. Ošetřovatelské řády a kongregace jsou například alžbětinky, boromejky, františkánky nebo Sestry Matky Terezy. K žebravým řádům a kongregacím patří klarisky, františkáni, kapucíni, dominikáni či pauláni a k rytířským řádům maltézští rytíři, křižovníci s červenou hvězdou, johanité, němečtí rytíři či templáři.

,