První non-fiction válečné drama?

Sedmdesáté výročí konce poslední světové války po světě připomíná vzpomínka za vzpomínkou. Teď v Praze zrovna tak jedna ze sekcí právě probíhajícího Febiofestu: je nazvaná příznačně Polsko 44, aby připomněla rok největší bitvy organizovaného protinacistického odboje, a je věnovaná reflexi této války v polské kinematografii. A to v setkáních klasických snímků s těmi nejnovějšími. Součástí akce bude i projekce „pseudodokumentu“ Varšavské povstání. Vznikl z šesti hodin archivních záběrů tzv. Povstalecké kroniky coby ucelený, kolorovaný a zvukovou stopou doplněný příběh reportérů zachycujících průběh povstání. Film předejde beseda s Janem Oldakowským, iniciátorem vzniku filmu a zakladatelem a ředitelem jednoho z nejúspěšnějších muzeí v Evropě – Muzea Varšavského povstání.

Varšavské povstání, režie: Jan Komasa. Promítání s besedou „Historické muzeum v éře popkultury“, Nová budova Národního muzea, Praha, 23. 3. od 18:00. www.polskyinstitut.cz, www.nm.cz

Mužská pravda o světě obnažena ke kořeni

Pavel Göbl je podivuhodná persona tuzemského umění: coby režisér točí příšernosti typu Veni, vidi, vici, ale i podivuhodné snímky jako loňský Odborný dohled nad východem Slunce. Zároveň je to oceňovaný prozaik – za prvotinu Tichý společník obdržel Literu za objev roku, druhý román Penis pravdy 2012 byl před třemi roky nominován na Cenu Josefa Škvoreckého. Jeho odlišná verze kdysi dávno vznikla rovněž jako film, ten ale nikdo pořádně neviděl, autor ho veřejně běžně nepouštěl a na prosby o projekci reagoval uculeným odmítnutím. Po vydání knihy však vznikla rozhlasová verze a nyní dochází na divadelní: je to groteska, jež popisuje praktický dopad nesmrtelnosti na vzorku ostravských obyvatel. Příběh je vlastně variací na pohádku Dařbuján a Pandrhola; její převedení do současnosti ovšem znásobilo škleb, jenž je v ní beztak přítomen.

Pavel Göbl: Penis pravdy. Divadlo Komedie, Praha. Režie: Vojtěch Štěpánek. Hrají: Jiří Racek, Michal Slaný, Natálie Řehořová, Vilém Udatný a další. Premiéra 26. 3., reprízy 21. a 26. 4., 11. a 21. 5. www.divadlokomedie.eu

Radost až alelujá

Týden po brněnské premiéře představí Mydy Rabycard své nové album Glamtronic v Praze. Stejně jako předešlá deska Let Your Body Move je i nových jedenáct písní elektroswing. Tentokrát ale kvarteto tolik nespěchalo na výsledek; zatímco první deska se natáčela týden, tato druhá měsíc. Za takové rozhodnutí snad může nejen víc peněz a času, které se kapela odhodlala do nového počinu investovat, ale také ambice prosadit se v zahraničí – aktuálně skupina bude koncertovat v Německu, Švýcarsku a Velké Británii. Ani pražský koncert ale nepřijde zkrátka: podpoří ho rakouský DJ a producent Troy Savoy z Parov Stelarovy líhně etage noir, český elektroswingový věrozvěst DJ Mackie Messer, dále dechová sekce a Akvamen & Jäger Vibes Orchestra. Právě kombinace swingové lehkosti a energické beatové elegance jsou na Mydy Rabycard tak lákavé.

Mydy Rabycad: Glamtronic. Druhý, pražský křest alba 26. 3. v Lucerna Music Baru od 21.00. www.mydyrabycad.cz

Expozice slavného výbuchu

Připomínáme si rovněž výročí „menších dopadů“: někdejší novorenesanční Těšnovské nádraží letos slaví 140 let od započetí svého fungování a 30 let od své likvidace, symbolizující hloupost zdejší politické zvůle. Bylo vybudováno primárně pro osobní přepravu, a tak to zůstalo do roku 1972, kdy zde byl tento provoz bezmála po století ukončen kvůli výstavbě pražské Severojižní magistrály. Těšnov vynikal vznosnou architekturou, jež náležela najmě hlavní nádražní budově. Její průčelí bylo pojato jako vítězný oblouk se čtyřmi sloupy, na nichž byly umístěny sochy obchodu, vědy, průmyslu a hospodářství. V nejvyšší části se nacházelo sousoší průmyslu a rolnictví a nad tím vším se vypínala Austrie jako jejich ochránkyně. Honosně byly pojaty i vnitřní prostory odbavovací dvorany, znázorňující erby jednotlivých měst rakouského mocnářství.

Výstava Těšnovské nádraží / Třicet let od demolice, sto čtyřicet let od otevření trvá do 31. 5., ke zhlédnutí je před hlavní budovou muzea.
www.muzeumprahy.cz