I v předaleké galaxii jsou ženy v akci

Konec roku v kinech, to není lecjaký čas: je plný příběhů o ženách zachraňujících svět, civilizaci nebo aspoň bojujících s duchy ze záhrobí. Muži na tom jsou podobně, ale na rozdíl od žen jsou taky ústředními postavami příběhů romantických či ryze dojemných. Jako by se znovu potvrdilo, že společenský vzorec je čerstvě převrácený – muži smějí plakat, ženy zachraňovat rod v bitvě. Mezi naplánovanými kinopremiérami skutečně nelze najít jiný model. A ovšem začíná to u nových Hvězdných válek, prvního dílu série, který se nevěnuje rodině Anakina Skywalkera, nýbrž obrací se do „podhradí“; k obyčejným lidem. A tak tu hlavní hrdinka (která ale taky má potíže s otcem, jak už to v tomto světě bývá) pomáhá povstalcům ukrást plány k první Hvězdě smrti, aby ji pak mohl Luke Skywalker zlikvidovat v příběhu, který už známe. Čili teď o tom, jak to bylo předtím.

Rogue One: Star Wars Story
Režie: Gareth Edwards
Scénář: Tony Gilroy, Chris Weitz
Kamera: Greig Fraser
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Felicity Jones, Mads Mikkelsen, Alan Tudyk, Ben Mendelsohn, Diego Luna, Forest Whitaker a další.
V kinech od 15. prosince. 

Co počít se spisovateli o narozeninách

K letošnímu devadesátiletému výročí narození spisovatele Arnošta Lustiga vznikl projekt jeho dcery Evy „AL90“; což je samozřejmě série akcí (a vůbec jich není málo), jež mají toto jubileum připomenout. Pravděpodobně to ještě není naposled, kdy se něco takového Lustigovi stane. Přesto pořád překvapuje ta vytrvalá pozornost, jíž se tomuto autorovi dostává. Snad je to tím tématem holokaustu, kterému se v tvorbě věnoval. Tou jeho vytrvalostí, s níž upozorňoval, co všecko se v nacistických koncentrácích dělo. Těžko říct. Faktem ale je, že přestože autor to byl zručný, své dílo vlastně neustále rozmělňoval a kazil. Nuže z onoho balíku připomínek vybíráme výstavu v pražské kavárně Lucerna, nazvanou Krajina Lustig. Trvá akorát přes přelom roku, což lze vydržet. Obsahem je to expozice fotografií a karikatur, na nichž autora zachytila jiná slavná jména.

Krajina Lustig
Výstavu lze zhlédnout v kavárně Lucerna do 15. ledna 2017. 

Jak to bylo s jedním důležitým pohřbem

Vztah k antickému divadlu, polemizování s ním či jeho využívání patří k divadlu odedávna. V současnosti je to samozřejmě nejinak, ale patří k ní – a je to jistěže zjednodušení – nikoli pokus o důmyslný výklad původních příběhů a mýtů, nýbrž ambice tyto příběhy variovat, domýšlet a převracet. A singularizovat je: z příběhů obecného vyznění činit spíš podobenství jednotlivé duše. Jistěže na tom není nic špatného, pouze je to rys doby. Ostatně zřetelně je ho znát už z názvu novinky Lucie Ferenzové a Jana Friče: Anti-Gone Blackout. A ovšem z anotace, která inscenaci doprovází: „Jednadvacáté století, po válce, po volbách. Antigona pohřbívá bratra. Nad ránem v temnotě jeskyně plné stínů tvoří mystérium o bohu, životě po smrti, elektřině a lásce: Člověk není svůj, je obklopen silami, které už od antiky křičí všemi ústy: poznej sám sebe! Jenže novému králi jde přece o obec, která chce žít v míru! Máme přece rozum, ne?! Takže: poznej sám sebe!“

Lucie Ferenzová: Anti-Gone Blackout
Režie: Jan Frič
Dramaturgie: Lucie Ferenzová
Hrají: Pavlína Štorková, Ondřej Pavelka, Sandra Černodrinská a Lukáš Příkazký
Premiéra v A studiu Rubín 16. prosince, repríza 9. ledna 2017.

Co s Romy, živícími se lesními kořínky

Unikátní, o němž se málo ví: v půli 60. let historik Jan Tesař zaznamenal vzpomínky „Černého partyzána“ Josefa Serinka. K rukopisu se ale vrátil až po čtyřiceti letech a dotvořil jej do velkolepého díla tří svazků. První z nich tvoří právě osmnáct kapitol Serinkových vzpomínek. Nejprve je to návrat k první světové válce, kdy byl Serinek odveden a dezertoval – a kdy následně prvně žil v „lesní ilegalitě“. Pak Serinek vzpomíná na první republiku, kdy žil v Sudetech. Nakonec se vrací k roku 1942, kdy byl pro svůj romský původ i s rodinou deportován do tábora v Letech, odkud (samozřejmě) uprchl. Jeho příbuzní umírali v Osvětimi, on tu zformoval a vedl lesní oddíl, složený z českých partyzánů a ruských uprchlíků. Druhý svazek je Tesařův kritický komentář k Serinkovým vzpomínkám, třetí svazek jsou mapy, tabulky a diagramy tuzemského partyzánského odboje.

Josef Serinek – Jan Tesař: Česká cikánská rapsodie. I.–III. svazek
Vydalo nakladatelství Triáda roku 2016. 1364 s. 1299 Kč.