Nejreprezentativnější přehled toho nejlepšího z tuzemské architektury by měla zajistit nová soutěž Česká cena za architekturu. Jejím zřizovatelem je stavovská organizace Česká komora architektů. Soutěží hodnotících stavby je dnes celá řada, tato má však některá důležitá specifika.

Své realizace mohou přihlásit jak sami architekti či ateliéry, a to bez jakéhokoliv poplatku, tak adepty na výhru vybírá a nominuje odborná akademie. Do soutěže se tak mají šanci zapojit jak chudí studenti či čerství absolventi, kterým by se žádné soutěžní poplatky nechtělo platit, tak třeba ostýchaví architekti, kteří se neradi předvádí. Aby soutěž nesklouzla k bezduché přehlídce developerských projektů, jež architekty poznaly jen velmi vzdáleně, nastupuje u České ceny za architekturu sedmičlenná mezinárodní porota složená z vynikajících architektů, držitelů řady prestižních ocenění, kteří nepěkné stavby bez milosti vyloučí.

První ročník soutěže byl vyhlášen letos v lednu. Přihlášeno bylo celkem 500 realizací, z nichž mezinárodní porota nominovala pouze 63 děl. Celkový vítěz České ceny za architekturu a zhruba deset finalistů bude vyhlášeno na podzim.

V užším výběru jsou zastoupeny jak velké administrativní komplexy, bytové objekty, veřejné budovy či veřejná prostranství, tak rodinné domy a menší projekty jako například lesní útulna od studia Uhlík architekti. „Na chvíli jsme opustili naši kancelář a vzali do rukou místo počítačové myši kladívko, vrtačku a letlampu. Přesunuli jsme se do kraje balvanů rozkládajícího se na rozhraní středních a jižních Čech, abychom zde vytvořili lesní útulnu, pozorovatelnu a chlapskou zašívárnu v jednom,“ říkají k jedné z nejmenších soutěžních realizací autoři.

Ačkoliv první ročník soutěže byl otevřen realizacím za posledních pět let, mezi nominovanými projekty byla převážná část děl dokončena teprve v posledních dvou letech. Z širokého spektra projektů je stále poměrně málo zakázek, jež vznikly z veřejných prostředků. Do užšího výběru jich postoupila méně než polovina. K politování je pak především fakt, že pouze šest z nich vzniklo na základě veřejné architektonické soutěže, což je bezesporu nejkvalitnější a nejtransparentnější způsob zadávání veřejných zakázek. Z veřejné architektonické soutěže vzešla rekonstrukce náměstí ve Frýdlantu (Balda architekt, Atakarchitekti), revitalizace Gahurova prospektu ve Zlíně (ellement), vstupní budova areálu Punkevních jeskyní v Moravském krasu (Burian-Křivinka), obnova Jiráskových sadů v Litoměřicích (Ateliér zahradní a krajinářské architektury), Park 4Dvory v Českých Budějovicích (David Prudík, Markéta a Petr Veličkovi) a revitalizace parku Komenského ve Zlíně (Ateliér zahradní a krajinářské architektury).

Zajímavá je také míra zastoupení jednotlivých regionů. Hlavní město Praha je ve výběru poroty zastoupeno deseti realizacemi, mezi které pochopitelně patří administrativní komplexy, ale nechybí ani rodinné domy a bytové objekty (např. vila v Procházkově ulici v Podolí od Josefa Pleskota či bytový dům Nad Malovankou od Znamení čtyř). Výčet doplňují významné zásahy do veřejného prostoru (např. úpravy piazzetty u kaple sv. Kosmy a Damiána v Emauzích od IXA studia či revitalizace bastionu u Božích muk od MCA atelier). Šesti realizacemi je ve výběru poroty zastoupeno Brno, čtyřmi tradiční Mekka kvalitní architektury, jakou je východočeská Litomyšl. Ve výběru se však objevují i méně „provařené“ lokality včetně středočeských Líbeznic. Obec s pouhými 2500 obyvateli má v soutěži hned dvě veřejné stavby: základní školu od Projektil architekti a Tři věže od M1 architekti.

S nabídkou členství v odborné akademii soutěže bylo osloveno zhruba 650 osobností z různých regionů České republiky. Zajímavé také je, že do soutěže byly přihlášeny pouze čtyři památníky a žádný z nich se nedostal do užšího výběru. Akademie je složená z předních českých architektů, teoretiků a publicistů (součástí akademie je i autorka tohoto článku – pozn. red.). Absolutní vítěz, finalisté, mimořádná cena a cena za výjimečný počin budou vyhlášeni 7. listopadu 2016 na slavnostním galavečeru v prostoru pro nové umění – Jatka 78.