Jak to vypadá, když je smrt na každém talíři

Rovněž pro letošek připravilo Národní muzeum sérii výstav, zastřešených jediným tématem a prezentovaných postupně ve všech prostorách muzea. Tím letošním je smrt a jejím motivem je samozřejmě její znázornění coby přirozené součásti života, jež bývá zastíráno. Prozatím byl vloni k vidění prolog výstavy: expozice, která ilustrovala ruský život v průběhu první světové války. Nyní započala hlavní výstava cyklu, nazvaná právě Smrt, a současně s ní expozice Smrtelné slasti. V červnu bude následovat Smrt kmotřička, ta se zaměří na umělecké ztvárnění smrti, v červenci Onen svět, který ukáže, jak se smrt odráží v lidové kultuře, v říjnu přijdou na řadu Rituály smrti, tedy ukázka, jak smrt vnímaly velké starověké civilizace a jak ji vnímají současné kultury z různých koutů světa. A v přípravě jsou Slavné pohřby a Brány slávy a nesmrtelnosti.

Smrt, výstava trvá do 8. 11., Nová budova Národního muzea, Praha. Smrtelné slasti, trvá do 21. 6. www.smrtvmuzeu.cz

Jak s úspěchem pěstovat rasismus v rukavičkách

Pravidelněji než dřív se v kinech objevují francouzské komedie s ambicí nést příběh sociálního nebo rasového dramatu. Začali to před čtyřmi lety Nedotknutelní – příběh chudého, ale energického Senegalce z problematické čtvrti Paříže, jehož přijme do svých služeb bohatý bílý mrzák a přiměje ho ukázat sobě sama lepší tvář a najít si později „pořádnou“ práci. Schematičnost a rasismus příběhu byly přebity spikleneckou atmosférou typického „buddy movie“. Vloni následovala komedie Co jsme komu udělali?, znázornění latentního rasismu, který prostupuje francouzskou společností: katoličtí manželé tu postupně provdávají své čtyři dcery Židovi, Číňanovi, Arabovi a černochovi. Do třetice je to nyní Samba: opět příběh Senegalce, jenž naváže milostný vztah s postarší Francouzskou, a vztahu není přáno. Kam dojdou tvůrci tentokrát?

Samba. Režie: Olivier Nakache, Eric Toledano. Hrají: Omar Sy, Charlotte Gainsbourg. V kinech od 9. 4.

Arabské jaro opět dorazilo na západ Čech

Plzeňský Festival arabské kultury počítá šestý ročník a jeho letošní hlavní téma je přitažlivé ve všech významech onoho slova: žena. Mezi hosty se objeví třeba palestinská rapperka Shadia Mansour (vystoupí spolu s formací Restless Leg Syndrome, kteří mixují populární libanonské folklorní písně s beatovými prvky), marocká básnířka Fatéma Chahid, libanonská komiksová umělkyně Sandra Ghosn či libanonská fotografka Maya Hautefeuille. Kromě jejich vystoupení a workshopů budou ke slyšení přednášky: například Evy Al-Abisové o tradičních rolích mužů a žen v minulosti a o tom, jaká jsou očekávání od mladých děvčat a žen dnes. Anebo Nawal Slemiah, zakladatelky neziskové organizace Women in Hebron. Hlavní program bude doplněn tradičními akcemi, jako je Arabská snídaně, Chutě a vůně syrské a libanonské kuchyně nebo Číše libanonského vína.

​Festival arabské kultury začíná 10. 4. a trvá do 17. 4., Plzeň. www.arabfest.cz

Série trapných chvil v malém bytě pěti rozdílných lidí

Po čtyřech letech od premiéry hry Na rohu světa sepsala Natálie Kocábová svůj druhý příspěvek tuzemské dramatické literatuře, hru úspornějšího názvu WTF. Stejně jako v prvničce a jako v celé produkci Divadla Puls jde i tentokrát o ztvárnění nemožnosti partnerských vztahů, jak ji vidí třicátníci. Svůj pohled na svět ztvárňuje jistě každá generace, pro ty současné jsou už dvacet let typická rozklepaná kolena a volání o pomoc v zahlcení nabídkami, jimž jsou vystaveny. A to právě i ve vztazích; jako by i ony fungovaly tržně. WTF reflektuje tuto hrůzu z veletrhů (ne)splněných přání už rozporem své anotace. Svět spatřuje jako „karikaturu společnosti, která se ocitla uprostřed nedefinované hry bez pravidel“, ačkoli „všichni žijeme v absurdní reality show…“ Napětí mezi touhou pravidla mít a nemít – zdá se, že to je to, oč půjde v této hře.

Natálie Kocábová: WTF. Režie: Jirí Hajdyla, hrají: T. Brodská, V. Rašilov, L. Radimerská, G. Dorantová, J. Hervert aj. Premiéra 13. 5., druhá premiéra 14. 5. v Rock café, Praha www.wtf.cz