Salon Týdeníku Echo o stavebním zákoně

Drsná pravda stavebního zákona

Salon Týdeníku Echo o stavebním zákoně
Drsná pravda stavebního zákona

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Proces na povolení stavby patří v Česku k nejdelším na světě. Od příštího roku se to má zrychlit, protože sněmovna přijala stostránkovou novelu stavebního zákona. Dnes musí každý, kdo by chtěl postavit dům, továrnu nebo novou silnici, absolvovat územní a stavební řízení, velké projekty se nevyhnou ani hodnocení EIA o vlivu stavby na životní prostředí. Napříště se aspoň územní a stavební řízení sloučí do jednoho procesu.

Dalším nápadem na urychlení staveb vzbudili poprask sociálnědemokratičtí poslanci František Adámek a Jaroslav Foldyna. Pozměňovacím návrhem vyloučili možnost, aby se územního i stavebního řízení účastnily spolky, které často zbytečně zdržují.  Například ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš to hodnotí jako nepřípustné oslabení občanských práv. Poslanci však návrh prosadili a teď novela stavebního zákona čeká na Senát. Do Salonu Týdeníku Echo přišel František Adámek svůj nápad vysvětlit nejen Danielu Vondroušovi, ale také náměstkyni ministryně pro místní rozvoj Marcele Pavlové, jež jménem vlády novelu připravovala.

Adámek: Nebylo smyslem zabránit občanům, aby se vyjadřovali k tomu, když se někde něco staví, ale aby se u některých velkých staveb zabránilo obstrukcím. Nemáme úplně dobrou zkušenost s některými protesty občanů nebo spolků, protože přinášejí státu velké ztráty. Existuje třeba velká investice za více než dvacet miliard, která přinese 1400 pracovních míst, a do územního řízení se tam přihlásily dva spolky po třech lidech, jeden je z Ostravy, jeden z Prahy. Tím se všechno komplikuje.

Zleva František Adámek, Daniel Vondrouš, Marcela Pavlová a Petr Holub - Foto: Jan Zatorsky

O jakou stavbu jde?

Adámek: Nechci být konkrétní. Stavební řízení ještě neskončilo a možná bych dal návod některým lidem vydělat si peníze (popisu odpovídá stavba továrny na pneumatiky Nexen v Ústeckém kraji – pozn. red.). Dnes se může šikovný stavař a šikovný právník zajímat o situaci na druhé straně republiky a bránit užitečné stavbě, protože mu jeho ekologické cítění nedá.

Chcete tedy zabránit účelovým blokováním staveb, jimiž chtějí některé spolky vynutit desátky od investora?

Adámek: Známe hodně případů z minulosti, že si někdo koupí třeba pět metrů čtverečních pozemků na místě, kudy má vést dálnice. Pak může zdržovat hodně dlouho. V žádném případě jsme nechtěli ubrat a myslím ani neubrali práva běžným občanům, aby se vyjadřovali ke stavbě ve svém okolí. Zelený kruh nemá pravdu, když tvrdí, že se lidé nemohou vyjadřovat k čerpacím stanicím a supermarketům. Když má stavební záměr vliv na životní prostředí, proběhne zjišťovací řízení nebo hodnocení EIA – a v takovém případě se vyjadřovat mohou. Jenom když jde o evidentně menší záměry, u nichž stačí územní a stavební řízení, nevidím důvod, aby se lidé vyjadřovali ke všemu. Soused se přitom může vyjádřit vždycky, to je dáno stavebním zákonem. Podle nálezu Ústavního osudu přitom nejde jen o přímého souseda, ale i člověka, který bydlí o dům nebo o pět domů dál.

Pavlová: Musíme rozlišovat. V procesu EIA veřejnost zůstává. Teď hovoříme o tom, že jsou menší stavební záměry třeba v Aši nebo Plzni, při nichž může občanské sdružení z Ostravy vstupovat do územního a stavebního řízení. Vstupují tam, protože chrání veřejné zájmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ale my jsme tam dosud měli ochranu přírody duplicitně. Když je vedeno řízení, že se má někde kácet, spolky tam jsou a zůstanou tam i po přijetí pozměňovacího návrhu. Ale neměly by už mít možnost účastnit se územního nebo stavebního řízení. Při řízení u stavebního úřadu chrání veřejné zájmy orgán ochrany přírody a krajiny (obvykle příslušný odbor krajského úřadu – pozn. red.). Ten vydává závazná stanoviska a stavební úřad musí postupovat v součinnosti s tímto závazným stanoviskem. V tom je první duplicita. Pak je tam druhá věc: stavební úřad může v územním řízení povolit jenom tu stavbu, která je v souladu s územním plánem a jinou územně správní dokumentací. Spolky se mohou účastnit procesu pořizování územního plánu a tam řešit ochranu přírody. I v tom je duplicita.

Ministerstvo podporuje pozměňovací návrh pana Adámka a Foldyny?

Pavlová: Paní ministryni jsme doporučili vyslovit s návrhem souhlas, protože v tom vidíme urychlení správních řízení. Ještě dodávám, že účastníkem každého územního řízení je obec, na jejíž území se ten záměr umísťuje. Přitom obec uplatňuje připomínky a námitky v zájmu svých občanů.

Adámek: Jsem komunální politik od roku 1998. Mohl bych hodiny vykládat o tom, jak se rada městské části vyjadřuje v rámci územního řízení. Je tam od toho, aby každou stavbu projednala s občany, kterých se dotýká, a snažila se občany ochránit nebo to kompenzovat.

Vondrouš: Chtěl bych reagovat na paní náměstkyni. Samozřejmě je veřejnost duplicitní vůči rozhodování úřadů. Proto se také účast veřejnosti zaváděla. Když se podíváte do programového prohlášení vlády, pak garantuje, že se během volebního období neomezí stávající účast veřejnosti na rozhodování. Ministryně pro místní rozvoj to potvrzovala ještě před hlasováním o pozměňovacím návrhu, až těsně před hlasováním otočila.

Dnes mohou být účastníci územního řízení třeba pro stavbu čerpací stanice vedle nějakého sídliště trojího typu. Může to být obec, na jejímž území se staví, potom vlastníci i nepřímo sousedících pozemků. Podle nové úpravy vypadnou ti, kteří tam bydlí, ale nemají tam majetek. Ti se dosud mohli účastnit jenom jako spolek. Dobrý příklad se dá popsat na Ostravsku. Je tam obrovské sídliště, které patří panu Bakalovi nebo dnes už někomu jinému. Pokud tam chce něco postavit, může se ke svému záměru vyjádřit – a těžko se bude vyjadřovat špatně. Ale všech těch dvacet tisíc nájemníků možnost vyjádřit se nedostane.

Pavlová: Mícháme hrušky s jablky. Jestli bude možné na určitém území postavit čerpací stanici, to už musí stanovit územní plán. Jinak by územní rozhodnutí nemohlo být vydáno. A návrh územního plánu může připomínkovat v průběhu jeho projednávání kdokoliv.

Adámek: Benzinová stanice je přece skladování nebezpečných chemických látek nad jednu tunu – a to musí podle zákona projít zjišťovacím řízením. Proti jeho výsledku se může veřejnost odvolat.

Vondrouš: Ale jak pomůže, že se veřejnost nemůže zúčastnit územního řízení?

Adámek: Ale proč by se měla účastnit, když to nezasahuje do přírody, krajiny? Nemyslím, že každý, kdo má hlavu a dvě ruce, se může vyjadřovat ke všemu, co se v republice stane. Rozumím, když se vyjádří soused, když má problém, že ho stavba bude omezovat. Ale když odborníci řeknou, že je stavba v pořádku, jsou právník se stavařem z druhého konce republiky větší odborníci?

Pavlová: Chtěla bych, abychom si všichni uvědomili princip správního řízení v České republice. Je to princip neveřejného řízení a do toho řízení mohou vstupovat pouze jeho účastníci. Do toho nám zasahuje proces EIA s požadavky Evropské komise, ale základy správního řízení v České republice jsou opravdu zavedeny jako neveřejné řízení.

Vondrouš: Z toho vyplývá, že účast veřejnosti je zbytečná. Je tam obec, která ji zastupuje, jsou tam odborníci, kteří hájí zájmy lidí. Proto není potřeba, aby se účastnily spolky. To je legitimní názor, zvlášť z úřední pozice.

Pavlová: Spolky přece nemají právo hájit zájmy obce nebo občanů. Hájí veřejné zájmy podle zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy krajinný ráz, rostliny a živočichy.

Adámek: Pro správní řízení také platí, že když žadatel splní všechny podmínky zákona, je stavební úřad povinen vydat územní nebo stavební rozhodnutí. Tam nejde o to, že sousedovi nebo někomu z druhého konce republiky něco vadí, napíše námitku a úřad rozhodnutí nevydá. Je spousta subjektivních věcí, s nimiž lidé vstupují do územního řízení, protože se třeba bojí, že jim tam budou jezdit náklaďáky. Ale to je třeba odlišit od pravidel, podle nichž rozhoduje stavební úřad.

Vondrouš: Bylo by dobře, abyste to vysvětlili ve sněmovně. Tam například zaznělo, že spolky mohou nějak při územním a stavebním řízení rozhodovat nebo že je mohou blokovat. Vy jste to teď vyvrátili a to jsem rád. Rozhoduje úřad a účastník má možnost dát připomínky, které se pak třeba zahodí. Třeba se ještě můžeme dostat k tomu, jak by mohlo být rozhodování úřadu jednodušší a hlavně rychlejší.

Adámek: Dnes je problém v tom, že úřad rozhoduje, jak mu umožňuje stavební zákon. Jenomže spolky hledají formální chyby a pak se odvolávají. Svým členům sice řeknou, že investoři všechno splnili, koeficient podlažních ploch i oslunění jsou v pořádku a není se čeho chytnout, ale že je možné zpochybnit územní rozhodnutí u soudu, protože v něm chybí, když to přeženu, čárka nad u.

Vondrouš: Každopádně jste dobře vysvětlili, že občanský spolek nemůže rozhodovat. Rozhoduje úřad.

Pavlová: Spolek nemůže rozhodovat. Ale když napíše dvacet stránek námitek, stavebnímu úřadu trvá podstatně déle, než se s tím vypořádá, než rozhodnutí napíše.

Občanské spolky budou vyloučeny z územního a stavebního řízení. To může mít negativní dopad vzhledem k tomu, že padouchy nebývají pouze spolky, ale také stavebníci. Dokážou obejít úřady a získat potřebné rozhodnutí pro stavbu, i když je v kolizi se stavebními předpisy. Když mi budou chtít za zahradou postavit továrnu, jak se budu bránit? Jako soused se vyjadřuji, ale může se stát, že nechci jít do konfliktu s úřady, bojím se arogantního starosty nebo násilnického podnikatele. Nemám vzdělání ani peníze na vedení dlouhého sporu. Dřív jsem mohl schovat za spolek, a teď už to nebude možné?

Pavlová: Ani dnes to není možné. Když s něčím nesouhlasím, nemohu se schovat za spolek. Nemůže hájit mé zájmy jako fyzické osoby, protože podle zákona hájí veřejné zájmy, konkrétně přírodu, krajinu, živočichy.

Naše zájmy se mohou shodovat. Každý chce, aby měl okolo pěknou přírodu.

Adámek: Mluvíte o extrémním případě. To je na hraně a v zákoně to není možné ošetřit. Nakonec i teď jste musel zákon obejít a ve svém osobním zájmu najít na budoucím staveništi brouka, který je chráněn ve veřejném zájmu. Přece nemůžeme v zákoně zobecňovat případ jednoho člověka, který má strach vystoupit se svým názorem.

Vondrouš: I kdybych neměl strach, třeba bydlím ve vedlejším domě a jsem členem sdružení nájemníků. To se územního řízení účastnit nesmí. Máme nějaký územní plán, který v okolí připouští smíšenou zástavbu. Pak se řekne, že tam bude lakovna nebo čerpací stanice.

Adámek: To není možné z pohledu územního plánu. Jestli krajští a obecní zastupitelé nejsou padlí na hlavu, něco takového neumožní.

Vondrouš: Smíšená zóna to samozřejmě umožňuje.

Pavlová: Smíšená zástavba předpokládá bydlení s jinými možnostmi využití, ale záleží na tom, jaké další regulace jsou v územním plánu. Jde jenom o to, co si obec dovolí vydat. Znovu připomínám, že územní plán se projednává veřejně, občané mají právo podávat námitky a pořizovatel se s nimi musí vypořádat. Kdo není spokojen, má možnost obrany soudní cestou.

Vondrouš: Mně vadí lakovna, která se postaví deset let po schválení územního plánu. Je tam smíšená zóna, je to tedy možné. A než se začne stavět, proběhne územní řízení, kterého se nemůžu zúčastnit.

Pavlová: Když se územní plán vydává a schvaluje se smíšená zóna, řekne se, co v té smíšené zóně je přípustné, co je nepřípustné a co je výjimečně přípustné.

Vondrouš: Přeceňujete roli územního plánu v praxi. Máte smíšenou zónu, proti níž nikdo nic nemá, máte stavbu lakovny, proti které všichni něco mají. Dnes se přihlásí do územního řízení jako spolek a namítnou, že se má lakovna stavět na místě, kde je nějaká izolační zeleň. Navrhnou, aby lakovna měla o něco menší rozsah, úřad to odmítne a všichni jsou spokojeni. Nově to bude tak, že spokojeni nebudou, protože námitku nemohou podat.

Dnes dokážou spolky nebo i majitelé sousedních pozemků zdržet samotné územní řízení třeba o pět let. Mohou se odvolat ke krajskému úřadu, mohou podat správní žalobu. Změní na tom něco novela stavebního zákona?

Pavlová: Musí se to urychlit. Stavebník dnes zpracuje dokumentaci pro územní rozhodnutí, pak jde do územního řízení. Proti tomu je možné odvolání a správní žaloba. Pak projektant zpracuje dokumentaci pro stavební řízení, proti stavebnímu povolení je přípustné odvolání a správní žaloba. Nově se stavebník rozhodne pro společné řízení, má jenom jednu dokumentaci, jedno řízení, jedno odvolání, jednu správní žalobu.

Adámek: Připouštím, že ambice byly daleko větší, než bylo možné splnit. Říkalo se, že teď ty liniové stavby půjdou jako po másle. Společenská atmosféra byla vytvořena, že za rok budeme stavět sto kilometrů dálnic. Není to pravda.

Platí tedy, že i nadále mohu povolovací řízení zdržet odvoláním a žalobou o pět let? Jen nesmím být spolek.

Pavlová: Ještě se dá napadnout podjatost úředníka a o té podjatosti někdo musí rozhodnout. Při odvolání také můžete žádat o stanovisko ministerstva a může to ležet půl roku nebo dva roky, protože nikdo nemá správní lhůtu. Proto paní ministryně podpořila pozměňovací návrh, aby se řízení urychlilo.

Adámek: Nikdo nemá nic proti organizacím, jako je Arnika nebo Děti Země. To není vůči nim. Ale ty dva spolky, o kterých jsem mluvil, byly založeny den před tím, než bylo zahájeno územní řízení té stavby za dvacet miliard. Co mám víc říct?

Vondrouš: Lidem se bere právo vyjádřit ke stavbě, a rozhodování se tím neurychlí. Šlo by urychlit pomocí jednotného řízení, při němž by se kromě územního a stavebního rozhodnutí posuzoval ještě vliv stavby na životní prostředí. Dělali jsme také analýzy o práci úřadů a můžu říct, že třeba u D8 trvalo řízení jedenáct let, aniž na to měla veřejnost nějaký vliv.

Pavlová: Právo vyjádřit se pozměňovací návrh nebere. Ti lidé se mohou vyjadřovat v připomínkovém řízení při pořizování územního plánu. Jejich právo hájí obec jako účastník územního řízení. Spolek stejně nemůže říkat, že tu stavbu nechce, může jen dávat pozor, jestli se náhodou nemění krajinný ráz, jestli tam není úžasná rostlina nebo žabička. To není v tom, že nechci za svou zahradou továrnu.