Zemětřesení o síle minimálně čtyř stupňů Richterovy škály, vichřice přinejmenším o 75 kilometrové rychlosti nebo lavina. To jsou podle finanční správy ospravedlnitelné důvody, které mohou vést k prominutí pokuty za včasné nepodání kontrolního hlášení DPH. Podle dostupných informací ale Generální finanční ředitelství z 89 milionů korun na pokutách za rok 2016 prominulo jedinou sankci ve výši 25 tisíc korun.

Podnikatelé, kteří jsou pokutovaní v řádech desetitisíců kvůli drobným prohřeškům v kontrolním hlášení, mají jen malou šanci na to, že jim finanční správa pokutu nakonec odpustí. V Metodickém pokynu k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení se jasně píše, že uspět mohou jen ti, které postihla přírodní katastrofa, jakou je zemětřesení, vichřice, sesuv půdy, nebo zdravotní komplikace.

„Za živelní pohromu se považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně,“ píše se jasně v pokynu. Všechny tyto přírodní tragédie pro podnikatele znamenají stoprocentně ospravedlnitelný důvod ke zpoždění.

Druhý okruh skutečností, který živnostníkům může pomoci vyvarovat se desetitisícových pokut, tvoří zdravotní komplikace. „Nepříznivý zdravotní stav, který dotyčnému zabránil plnit jeho povinnost podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro jeho podání“ ale musel vzniknout akutně a ne dříve než 10 pracovních dnů před posledním dnem pro podání kontrolního hlášení. Dále platí, že v den lhůty pro podání hlášení musely zdravotní komplikace přetrvávat, což podnikatel samozřejmě musí doložit.

Generální finanční ředitelství pro Echo24 uvedlo, že v prvním roce fungování kontrolního hlášení DPH udělilo pokuty za 89 milionů korun. „Ke konci roku 2016 bylo evidováno 2 035 pokut za porušení povinností souvisejících s kontrolním hlášením,“ řekla mluvčí Petra Petlachová. 218 pokut bylo vystaveno na částku 10 tisíc korun, 206 pokut ve výši 30 tisíc korun a nejvíce, 1 611 pokut, které se týkaly prohřešku nepodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě, v celkové výši 80 550 000 korun.

Pokuty za téměř 90 milionů korun

Na základě metodického pokynu se tedy podnikatelé proti pokutám můžou odvolat – žádostí zpoplatněnou tisícikorunou. Podle mluvčí pardubického Finančního úřadu Ivany Wasserbauerové ale nemají naději na vyhovění odvolání. „Pokuta vzniká automaticky ze zákona, správce daně platebním výměrem pouze sděluje, kolik, kam a do kdy je podnikatel povinen uhradit,“ uvedla pro Echo24.

To, že jsou sankce a podmínky pro prominutí pokut nastavené tvrdě, připouští i samotná finanční správa. „Nelze vyloučit, že tento pokyn bude v dohledné době doplněn o možnost částečného prominutí pokuty,“ dodala Wasserbauerová. Jak ostatně napsal s odkazem na informace od finanční správy server Podnikatel.cz, pouze jednomu plátci DPH byla v roce 2016 odpuštěna část pokuty a to ve výši 25 tisíc korun. Na stejnou otázku deníku Echo24 finanční správa od minulého týdne neodpověděla.