České zdravotnictví pokračuje vstříc modernizaci a elektronizaci. Po e-receptech, které budou plošně vydávány už od začátku příštího roku, přijdou na řadu také e-neschopenky. Kritici však varují, aby takové nové povinnosti neodradily od lékařské praxe doktory starší generace – obzvlášť nyní, když je lékařů v Česku už tak nedostatek. Ministerstvo zdravotnictví ale říká, že je elektronizace zdravotnictví nevyhnutelná a že počet úvazků lékařů meziročně roste.

První fáze e-neschopenek odstartuje podle plánu ministerstva práce a sociálních věcí 1. ledna 2019. Během ní má být vydávání elektronických neschopenek zatím dobrovolné. Podle premiéra Bohuslava Sobotky novinka omezí administrativu ve zdravotnictví a umožnit lepší kontrolu.

SPL (Sdružení praktických lékařů) je přesvědčené, že pokud bude e-neschopenka uživatelsky přívětivá a nebude znamenat další nárůst e-byrokracie, lékaři ji budou využívat i dobrovolně. „Před lety vytvořený model jsme odmítli, neboť pro praktické lékaře znamenal pouze více práce. Byl kombinací papírové a elektronické neschopenky a žádným způsobem činnost lékaře neusnadňoval,“ uvedl za SPL Roman Houska. O aktuálně nově připravované e-neschopence ale SPL ještě nedostalo od ministerstva práce žádné informace.

E-neschopenky jednoznačně vítá také Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Myslí si, že to bude krok správným směrem, aby se zabránilo zneužívání neschopenek. „Vím, že se to nedá paušalizovat, ale zaměstnanec si vždycky sežene povolení od známého doktora, který mu to tzv. napíše. Jsme pro, aby elektronizace nastala a aby byla plošná. Podnikatelů se taky nikdo neptal, jestli chtějí EET,“ řekl pro Echo24 její výkonný ředitel Vít Jásek.

Názory, že hlavně starší lékaři nemají počítač nebo s ním neumí pracovat, proto své ordinace raději uzavřou, Unie odmítá. „Internet je dneska všude. Chápu určitou bariéru starších lidí vůči moderním technologiím, na druhou stranu vzdělaný člověk, jako je lékař, s počítačem umí,“ dodal Jásek a zdůraznil, že podle Unie jsou změny ve zdravotnictví ku prospěchu. „Došlo ke zvýšení platů, hlavně zdravotních sester. Se segmentem se pracuje podle nás dobrým směrem,“ dodal.

Ani SPL nevidí překážku v tom, že by praktičtí lékaři měli mít z technologického hlediska s elektronizací problém. „Naprostá většina z nich má své ordinace vybaveny základní IT technologií, pouze malá část však doposud absolvovala komplikovaný proces registrace e-receptů v SUKLu,“ dodal Houska. SPL proto požaduje, aby ministerstvo zdravotnictví vyhláškou upravilo, za jakých podmínek budou lékaři od 1. ledna 2018 smět výjimečně vypsat papírový recept. „Jestli kvůli výpadku proudu, výpadku pokrytí internetem, návštěvní službou u pacienta atd,“ sdělil Houska.

Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který má zavedení e-receptů v kompetenci, říká, že příprava systému na elektronické recepty pokračuje podle plánu. „Nyní se nachází na konci 2. etapy, která zahrnuje vytvoření prototypu, provádění funkčních, integračních a bezpečnostních testů a uvolnění testovacího prostředí,“ uvedla pro Echo24 mluvčí SÚKL Lucie Přinesdomová. Dodala také, že podmínky, za jakých bude od ledna 2018 možné vystavit papírový e-recept, upraví prováděcí legislativa.

Státní ústav pro kontrolu léčiv navíc podotýká, že počet těch, kteří e-recepty dobrovolně využívají už nyní, stoupá. Ještě v listopadu loňského roku bylo do systému dobrovolně zapojeno 5 128 lékařů a 5 185 lékárníků, nyní je to podle SÚKL téměř 6 tisíc lékařů a stejný počet lékárníků.

Elektronizace je nevyhnutelná

Ministerstvo zdravotnictví k tomu říká, že elektronizace zdravotnictví je vzhledem k rozvoji moderních technologií nevyhnutelná. „S častou argumentací věkem lékařů nelze souhlasit, a to zejména z důvodu, že již dnes je většina informací, se kterými praktikující lékař musí pracovat, dostupná pouze elektronicky (např. normativy pojišťoven, léčebné postupy, velmi významné zprávy SÚKL atd.),“ uvedla na dotaz Echo24 mluvčí Štěpánka Čechová.

Čechová doplnila, že podle reprezentativních záznamů je navíc bez počítače jen zhruba desetina ambulantních specialistů. „S tím, že tento počet každoročně klesá,“ dodala. Uvedla také, že obavy z lokálního zavření některé z ordinací musí být řešeny příslušnými samosprávami ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami. „Podle ministerstva zdravotnictví však nelze na základě lokálních rizik brzdit vývoj celého systému zdravotní péče,“ řekla.

Ministerstvo také zdůrazňuje, že pravdou není ani klesající počet lékařů v Česku. Dokládá to na údajích Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. „Stávající produkce lékařských fakult v posledních čtyřech až pěti letech je stabilizovaná a z produkovaných cca 1060 absolventů Všeobecného lékařství ročně (=osoby) nastupuje do praxe a zůstává v ní cca 850 úvazků (= nikoli osob, ale plných přepočtených úvazků). Tato produkce zatím kryje odchody lékařů do důchodu a meziročně v systému pozorujeme mírně rostoucí počet úvazků lékařů,“ uvedla Čechová.

Ministerstvo nicméně netvrdí, že se Česko v oblasti zdravotnictví nepotýká s personálními nedostatky. „Chybí zejména lékaři v akutní lůžkové péči, což je specifický problém zejména okrajových regionů. Počty lékařů by tedy měly narůstat rychleji, než je stávající produkce. Řešením by mělo být navýšení počtu studentů lékařských fakult, o což se nyní snažíme společně s ministerstvem školství,“ dodala mluvčí.