Soubor budov známý jako Transgas na pražské Vinohradské třídě budí vášně i rozpaky. Ministerstvo kultury loni na podzim vydalo nad komplexem konečný rozsudek: neprohlásilo ho za kulturní památku, a tím ho odsoudilo k demolici. Sdružení Klub Za starou Prahu proti tomu protestuje, Transgas považuje za unikátní památku a chce podat žádost o přezkoumání ministerského rozhodnutí.

„Považujeme to za velmi kvalitní stavbu určité vývojové vrstvy architektury, která je bohužel v současné době nedoceněná,“ řekla pro Echo24 Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu. „Často to lidi považují za produkt socialistického budovatelství, ale ono se to naopak zhlíží v tehdejších evropských a světových trendech architektury brutalismu. Jde o budovu naprosto originální, která nemá srovnání. Rozhodně to není stavba, kterou by bylo možné zbourat,“ dodává Bečková.

Soubor tří staveb mezi ulicemi Vinohradská a Římská vznikl mezi lety 1966-1976 a za návrhem stáli architekti Ivo Loos, Jindřich Malátek, Václav Aulický a Jan Eisenreich. Budovy sloužily jako sídlo Plynárenského dispečinku a Ministerstva paliv a energetiky. Transgas měl být původně součástí většího urbanistického záměru, který měl kolem magistrály vystavět v 70. letech více podobných budov. To by ovšem vyžadovalo demolici těch stávajících.

Nesedí do okolního prostředí

Právě to, že byl Transgas původně zamýšlen jako jedna z mnoha souvisejících budov, které nikdy nebyly realizovány, je podle některých kritiků největší slabinou. Například Národní památkový ústav napsal v posudku, že stavba je pouze „torzem původní, nedotažené myšlenky – vložení výrazných solitérních staveb do městské struktury“. Památkáři Transgasu vytýkají především to, že nesedí do okolního prostředí. „Jako celek však dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny,“ píše se v posudku.

Ministerstvo kultury uznalo, že se jedná o neobvyklé dílo, ale jeho kvalitu „nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky“. Rozhodlo tak o nezařazení budovy mezi kulturní památky, čímž dalo zelenou plánované demolici a výstavbě nového objektu. Budovu má nyní pronajatou Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Demolice by byla velká chyba

S tím však nesouhlasí Bečková z Klubu Za starou Prahu, podle které je chybné pohlížet na budovu v rámci starého neuskutečněného urbanistického projektu. „Nemůžeme to posuzovat dobou vzniku, ale musíme tu hodnotu posuzovat tím, jak se na to díváme dnes,“ řekla pro Echo24. Sdružení chce podat podnět k přezkumu rozhodnutí ministerstva kultury. Na ministra Daniela Hermana (KDU-ČSL) apelují i vedoucí kateder dějin umění českých vysokých škol, kteří považují krok ministerstva za velkou chybu.

Kritici Transgasu však poukazují i na nevyužitelnost některých prostor. Jedna z budov totiž byla na míru postavena pro sálové počítače, které jsou již dávno minulostí. Podle Bečkové je třeba hledat nová využití a ne hned bourat. Podle ní by odhlučněné prostory bez oken mohly výborně sloužit jako klubové prostředí, či pro další kulturní vyžití.

Budovu Transgasu, který patří HB Reavis miliardáře Ivana Chrenka, by měla nahradit stavba podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. Jeho návrh považuje za zdařilý i autor Transgasu Václav Aulický, přestože je smutný, že se jeho budova má bourat. Nový několikapatrový objekt nabídne kancelářské prostory, ale i místa pro restaurace, obchody a parkování.

Architekti rovněž chtějí do prostoru vrátit zeleň. Klubu Ze starou Prahu se však nový návrh příliš nezdá. „Zdá se nám, že nedosahuje hodnoty původní stavby. Je to takový hybrid mezi Florentinem, Quadriem, což jsou stavby od stejného autora,“ uvedla Bečková pro Echo24.