Sliby Andreje Babiše o snížení sociálního pojištění a navýšení platů a důchodů budou znamenat větší schodek státního rozpočtu. Podle některých ekonomů jsou Babišovy cíle splnitelné, ale jejich dosažení by mělo negativní vliv na hospodaření státu. Navíc upozorňují, že loňský přebytek státního rozpočtu byl zřejmě jen přechodný a že by Babišovy nejnovější návrhy mohly státní deficit opět prohloubit.

Ministr financí na  sněmu hnutí ANO ve svém úvodním projevu řekl, že se chce zaměřit na dlouhodobě předvídatelné stabilní daňové prostředí a nechce zvyšovat daně – jen některé stabilizovat a snižovat. Dále dodal, že by hnutí ANO mělo prověřit možnost snížení sociálního pojištění u lidí i firem a že by se nadále měly navyšovat platy zaměstnanců a jejich důchody.

„Oba Babišovy sliby o snížení sociálního pojištění a navýšení platů a důchodů jsou splnitelné, ale pouze za předpokladu, že dovolí, aby rozpočet měl hlubší schodek nebo nižší přebytek. Pokud ovšem nebude dopad těchto opatření kompenzovat ještě někde jinde v rozpočtu, což Andrej Babiš ještě neřekl,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom Komerční banky David Kocourek.

Kocourek dodal, že  prohlášení Babiše by totiž zákonitě měla negativní vliv na hospodaření státu. „V tomto případě je hra se sociálním pojištěním ta nejnebezpečnější, protože jeho snížení by mělo vzhledem k jeho objemu největší dopad na hospodaření vlády. Na druhou stranu patrně ani hlubší schodek také zrovna nebude v souladu s jeho postojem, když si uvědomíme, jak propaguje přebytek loňského rozpočtu,“ řekl ekonom.

To, že je snížení sociálního pojištění a navýšení platů státních zaměstnanců chvályhodné, ale Kocourek nepopírá. „Zvýšení důchodů je sice nejvíce populistické gesto, protože problémy důchodového systému jsou jinde. V celém balíku představených opatření by ale bylo vhodné dodat, kde na to vezme. Lepší výběr daní totiž nebude probíhat donekonečna,“ dodal ekonom.

Také Lukáš Kovanda, ekonomický analytik, si myslí, že je snížení sociálního pojištění žádoucí, protože objem sociálních odvodů v poměru k velikosti celé ekonomiky je v Česku jeden z nejvyšších v Evropské unii. „Snížení odvodů a obecně daňového zatížení práce je jedním ze vhodných prostředků, jak významně podpořit ekonomický růst Česka. Je však třeba v jeho důsledku počítat alespoň krátkodobě s poklesem daňového inkasa,“ řekl pro Echo24.

Podle Kovandy lze v momentě, kdy nižší daně a odvody povedou k dodatečné ekonomické aktivitě čekat díky vyššímu zapojení ekonomických subjektů do tvorby HDP nárůst daňového inkasa. „Na to zjevně spoléhá ministr Babiš. Míní také evidentně, že zefektivnění daňového výběru prostřednictvím opatření typu kontrolního hlášení nebo EET dále podpoří daňový výběr,“ dodal Kovanda s tím, že na takové závěry je však příliš brzy. „V tuto chvíli není jasné, kolik jmenovaná opatření přinesou do státní kasy ‚navíc‘,“ uvedl.

Lukáš Kovanda dále upozornil, že navyšování důchodů a platů státních zaměstnanců se ve spojení s poklesem daňového inkasa projeví rostoucím rozpočtovým schodkem. „Deficit bude přitom pravděpodobně už za letošní rok. Loňský přebytek je zřejmě jen přechodným stavem. Babišovy nejnovější návrhy vyvolají prohloubení deficitu, tedy i silný tlak na navýšení státního dluhu Česka. To v dobách současné prosperity není kýžené a vláda by se měla spíše zaměřit na vytváření přebytků, které by dobře posloužily jako ‚polštář‘ pro méně ekonomicky příznivé časy,“ podotkl ekonomický analytik.