Jak našinec překročil bez slonů Alpy a našel Evropu

Český symbolismus je upozaděná epocha, která se obyčejně připomíná spíš při přehlídkách delších období. Přitom je to škoda, protože symbolismus znamenal přerod zdejšího uvažování: poprvé a nejvýrazněji v něm se objevily vyhraněné kritické názory k nacionálním tendencím, jež české kultuře v 19. století dominovaly. Umělci se cítili jako součást duchovního společenství bez ohledu na národnostní či sociální podmíněnost. Právě díky symbolismu patřilo tuzemské umění v následujících desetiletích k evropské kultuře a rozvíjelo úzké kontakty s německým expresionismem, pařížským kubismem a mezinárodním surrealismem. Vše to zviditelňuje výstava Tajemné dálky, nazvaná podle básnické sbírky největšího z literárních symbolistů Otokara Březiny. Jsou na ní představeny vedle známých umělců i autoři málo vystavovaní a dosud nevystavené práce.

Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích, 1880–1914. Výstava v klášteře sv. Anežky České. Praha, trvá do 27. 9. Autor výstavy: Otto M. Urban, kurátorka výstavy: Anna Pravdová. www.ngprague.cz

Sibiřský koncentrák pro vítěze Stanley Cupu a ministry sportu

Blíží se hokejové mistrovství světa. Jaromír Jágr letos v kanadském bodování zdolal 1800 bodů a dostal se na čtvrté místo historických tabulek NHL. Anebo: Rusko se i ve sportu vrátilo k imperiální poživačnosti. Stavba olympijského Soči nebrala v potaz unikátní biotopy ani počasí, přitom dnes je městem duchů, kde se jen občas děje něco podstatného. Právě tvář ruské politické umanutosti nabízí sportovní thriller Rudá mašina, jenž na životopise nejlepšího z obránců Vjačeslava Fetisova dokumentuje, co stálo v pozadí úspěchů ruské sborné Viktora Tichonova. Ten stvořil jedenáctiměsíční uzavřený výcvikový tábor, kde se trénovalo čtyřikrát denně a hokejisté se z areálu dostali na jeden víkend za měsíc. S manželkami si mohli telefonovat, zato se nesměli rozloučit s umírajícími rodiči a vlastní děti je při zřídkavých návratech nepoznávaly…

Rudá mašina. Scénář a režie: Gabe Polsky. Vystupují: Vjačeslav Fetisov, Anatolij Karpov, Vladislav Treťjak, Scotty Bowmann a další 85 minut. V kinech od 23. 4.

Klání s větrnými mlýny coby psychoterapie vzpurných skupin

Mezi divadly září a je ve vynikající kondici ústecké Činoherní studio. Patrně za to může nejen nápadité vedení souboru a herecká souhra, ale i semknutí divadla po přestálém souboji s předešlým magistrátem města, který soubor vypověděl z budovy divadla a všelijak mu vyhrožoval. V reakci na to se v Ústí zformovalo silné občanské sdružení a rekonstruovalo zchátralé kino Hraničář, kde vyhození divadelníci našli nové zázemí. Po loňských zastupitelských volbách se navíc, byť dočasně, vrátili do budovy Činoherního studia. Příběh takové síly divadlo, přesvědčené o nutnosti uvádět angažované produkce, zpracovalo sérií tří inscenací na téma „podoby svobody“. První byla studie o přerodu komunistické společnosti v kapitalistickou Kopanec, druhou Kafkův Zámek, poezie souboje jedince s úřady, dotřetice je to absurdní líčení Don Quijote.

Miguel de Cervantes y Saavedra: Don Quijote. V režii Thomase Zielinského hrají J. Plouhar,  J. Jankovský, J. A. Haidler, M. Bukovčan, A. Krausová a další. Premiéra 25. 4. na Střekově, Ústí nad Labem, první repríza 27. 4. tamtéž. www.cinoherak-usti.cz

Nároky světa vyhlížejí při různých poruchách různě

Pod autistou si lidé obvykle představují Rain Mana nebo Forresta Gumpa. Oba filmy v důsledku nadělaly autistům medvědí službu, a to druhý z hrdinů poruchou autistického spektra ani netrpěl (měl jiné onemocnění, ale o jeho přesnou diagnózu se vedou spory). Zároveň je diagnóza autismu dnes snazší, neboť znalost této poruchy velmi pokročila, ale rovněž, aspoň částečně, se stala módní. Co zůstává, je přístup většiny k postiženým: plný nejistoty, neznalosti, omylů. V horších případech vypočítavosti. Úsměvné, sebeironické a s dobrým švihem sepsané vzpomínky českého rodáka Josefa Schovance, jenž žije ve Francii, by měly pomoct porozumět lidem, braným často za blby: „Typickým příkladem nevhodné reakce při přijímacím pohovoru je před budoucím šéfem zvolat: ‚Tady to teda smrdí!‘ Rozumí se samo sebou, že šéf přece nemůže mít žádné nedostatky.“

Josef Schovanec: O kolečko míň. Můj život s autismem. Vydala nakladatelství Paseka a Pasparta. 192 s. 229 Kč. www.paseka.cz
www.pasparta.cz