Geniální tah statistiků. Prosperita neskončila
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ekonomové si ulehčeně vydechli. Stále naléhavější otázka, jestli se po loňském rekordním růstu ekonomika nepropadne do stagnace, byla zodpovězena uspokojivým způsobem. „Ekonomika zpomaluje, ale ne zas tak moc,“ uklidnili veřejnost autoři webu Patria.cz. Hospodářské noviny se dokonce nezdržely superlativu: „Ekonomika překonala očekávání.“ Meziroční růst HDP o 3,1 procenta v prvním čtvrtletí 2016 zároveň znamená růst o polovinu procenta proti poslednímu čtvrtletí minulého roku. Česko i nadále prosperuje. Nutno dodat, že dobrý výsledek zajistil Český statistický úřad, který těsně před vyhlášením výsledků změnil metodiku výpočtu.
Zásah v pravou chvíli
Kdyby státní statistici včas nezasáhli, zřejmě bychom zažili jiný příběh. Analytici, celí nervózní, jestli se nebude opakovat výpadek ze čtvrtého čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika už stagnovala, se dočkali studené sprchy. Stagnace se protáhla i do prvního čtvrtletí a meziroční růst se z donedávna obvyklých čtyř až pěti procent propadl pod dvouprocentní hranici. Také vládní ekonomové mají najednou plno práce, aby vysvětlili, proč mohutné utrácení Sobotkovy vlády nepomohlo růstu, ale dokonce ho pomohlo zastavit.
Český statistický úřad je do té míry profesionální, aby upozornil, že metodiku výpočtu skutečně změnil. Tereza Košťáková z oddělení čtvrtletních odhadů podrobně vysvětluje, že už nebylo možné přehlížet, jak do čtvrtletního výsledku zasahuje výběr daně z tabáku. Koncem roku 2013 se obchodníci předzásobili kvůli očekávanému zvýšení daně a to se ve čtvrtletním HDP promítlo růstem o 1,5 procenta. V prvním čtvrtletí roku 2014 se zase nenakupovalo a ekonomický výkon poklesl. Pak ministerstvo financí upravilo předpisy o tabákové dani, aby se vytváření zásob nevyplatilo. Obchodníci se podle toho zachovali, jenomže nastal zrcadlový efekt. Koncem roku 2014 ekonomika vyrostla jen málo, zato začátkem roku 2015 akcelerovala o 2,4 procenta, tempem zdaleka nevídaným v celé Evropě.
Letos v prvním čtvrtletí to tedy vypadalo se statistikou bídně, protože ve srovnání s takovým růstem to muselo být tentokrát o mnoho slabší. Proto statistici nelenili, od HDP z počátku roku 2015 odečetli výnos tabákové daně, a růst tak snížili na polovinu. Díky tomu se zvýšilo tempo HDP v následujícím období. Ani koncem minulého roku nedošlo ke stagnaci a hlavně se nekonal propad na začátku roku 2016.
Statistici připouštějí i to, že změnu metodiky provedli právě kvůli nyní publikovaným výsledkům.
Středoevropský lev je kuřák
Experti ČSÚ zásah vysvětlují, že se tak zlepšila výpovědní schopnost indexu HDP, kterou už nezkreslují sezonní výkyvy tabákové daně. Stranou ovšem nechávají otázku, proč proti stejnému výkyvu nezasáhli na začátku roku 2015, když zásluhou tabákové daně Česko předstihlo všechny evropské ekonomiky. Zmást se tehdy nechali i zkušení novináři, kteří psali, že „česká ekonomika letí vzhůru jako raketa“ (Mf DNES), případně že se „středoevropský lev probudil“ (Hospodářské noviny). Hospodářství tehdy opravdu zaznamenalo slušný výsledek, obdobných tygrů však bylo v regionu hned několik včetně silnějších ekonomik Polska a Rumunska.
Zřejmě existuje přírodní zákon, podle nějž ke zpřesnění metodiky dochází pouze v situaci, kdy se tím může zlepšit hospodářská bilance. Před třemi lety se měnila metodika nezaměstnanosti, a od té doby patří Česko k evropským premiantům. Letos v únoru dokonce poklesla míra nezaměstnanosti na 4,1 procenta, tedy pod úroveň Německa. Je nejnižší v Evropě a také nižší, než byla v Česku před vypuknutím krize v roce 2008.
Zásah metodiků dnes připomíná jen srovnání evropských statistik s počtem nezaměstnaných, jak je evidují pracovní úřady. Při současné nejnižší nezaměstnanosti evidují úřady přes 400 tisíc lidí práce, před osmi lety, tedy v horších časech, se na úřadech hlásilo o 100 tisíc Čechů méně. Jedné z číselných řad publikovaných seriózními institucemi se nedá věřit.
Změny výpočtu statistických údajů mohou mít rozumný důvod, pokud však sledují politickou poptávku, pak celá statistika ztrácí na důvěryhodnosti. To je nepříjemné zvláště pro ekonomické analytiky. I když tentokrát špatnou zprávu nedostali, najednou se objevuje nová obava. Nezjistí se, že ekonomika stagnuje, až budou publikovány výsledky za druhé čtvrtletí? Změnou metodiky už tomu zabránit nepůjde.