Syndrom dlouhého covidu: až 30 % nakažených trpí problémy s imunitou či dýcháním
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ačkoliv se zdá, že se pandemie nemoci covid-19 kloní díky mutaci omikron a očkování ke konci, miliony lidí ve světě stále trpí problémy po prodělané nákaze. Nové studie přibližují, s jakými potížemi se mohou lidé trpící takzvaným dlouhým covidem setkat, píše list The New York Times.
Dlouhý covid může způsobovat širokou škálu zdravotních komplikací, jejichž příčiny se často nedaří vysvětlit běžnými laboratorními testy. Stejně tak není jasné, proč se dlouhý covid některým osobám vyhýbá, mezi rizikové faktory ale zřejmě patří vysoká dávka viru v raném stádiu nákazy, přítomnost jistých protilátek v těle, reaktivace viru Epsteina–Barrové a cukrovka 2. typu. Studie odhadují, že se s dlouhodobými příznaky covidu setká 10 až 30 procent lidí nakažených touto nemocí.
Jednou z významných zdravotních komplikací, způsobenou dlouhým covidem, je narušený imunitní systém. Podle vědců je možné, že částice viru zůstávají dlouhodobě v těle, například ve střevech či lymfatických uzlinách, a tělo s nimi tak musí bojovat celé měsíce. Také existují důkazy pro to, že protilátky, které si tělo v důsledku nemoci vytváří, někdy omylem napadají tkáně vlastního těla.
Někteří pacienti také mají potíže s fyzickou aktivitou a dýcháním kvůli oslabenému oběhovému a dýchacímu systému. Jihoafričtí vědci zjistili, že v počátečních fázích infekce v těle vznikají miniaturní krevní sraženiny, které se sice většinou samy rozpadnou, v případě dlouhého covidu ale mohou v těle zůstávat. Nízké hladiny kyslíku také vedou k pocitu silné únavy, který často lidé nahlašují i měsíce po prodělání covidu-19.
Dlouhý covid se může dále projevovat různými kognitivními poruchami, například sníženou pozorností nebo potížemi s pamětí. I slabé infekce mozku můžou způsobit jeho zánět, uvádí vědci. Infekce může v mozku vyvolávat podobné problémy, k jakým dochází běžně kvůli stárnutí. The New York Times přinesl příběh Samanthy Lewisové, která v důsledku dlouhého covidu zapomíná na tak běžné věci, jako je jak si čistit zuby. Potíže má třeba i s řízením. „Mám před sebou červenou, můj mozek ví, že vidí červenou, ale nevysílá zbytku mého těla signál, že má šlápnout na brzdu. Chápete, jaká je to hrůza?“ uvedla. Podle další studie může dlouhý covid výrazně snížit množství krve, které se k mozku dostane.
Některé světové nemocnice začínají nabízet ozdravné programy pro osoby trpící dlouhým covidem, někdy dokonce zakládají specializované kliniky. Na sociálních sítích pro ně dále vznikají podpůrné skupiny.