První plošná pomoc lidem s vysokými cenami energií dostala jasnější obrysy, ovšem ne příliš výrazné. Kolem celého tzv. úsporného tarifu, který má od podzimu všem částečně elektřinu a plyn zlevnit, panuje stále zmatek a lidé tak neví, co mohou očekávat. Jasněji by mělo být snad příští týden. Ihned se však strhla kritika, když vyšlo najevo, že „sleva“ se nebude týkat firem, které se zimního období velmi obávají. Stejně tak vláda překvapivě zapomněla na ty, kteří vytápějí své domy pomocí teplovodu. Šéf resortu průmyslu Jozef Síkela (STAN) slibuje, že to napraví.

Síkelův resort už od února slibuje, že lidem plošně sníží cenu do určité části spotřebované energie, k čemuž má sloužit takzvaný úsporný tarif. Ten by měl platit od začátku příští topné sezóny, která bude vzhledem k očekávanému ještě většímu růstu cen zřejmě kritická.

Každá domácnost by tak měla mít automaticky přístup k levnější elektřině i plynu do určitého objemu spotřeby, zatím se uvažuje o jedné megawatthodině. Záležet však bude na tom, na co lidé danou energii používají, například zda elektřinou i topí a ohřívají jí vodu. Alespoň to se zatím předpokládá.

Na představení přesnější podoby tarifu se čeká už dlouho, nově kabinet slíbil, že návrh bude projednávat 22. června. Původně Síkela odhadl, že z rozpočtu na pomoc padne mezi 16 až 24 miliardami korun. Poté netypicky ministr školství Petr Gazdík (STAN) prohlásil, že se může počítat s více než 50 miliardami.

Z dosavadních informací vyplývá, že celý systém bude fungovat přes státního operátora trhu s energiemi OTE, kterému vláda pošle peníze z rozpočtu, a ten je následně pošle obchodníkům s elektřinou a plynem. Ti tuto „slevu“ pak promítnou do záloh pro jednotlivé zákazníky. Lidé tak nebudou muset o nic žádat, protože tarif bude uplatněn automaticky.

Síkela vysvětluje omezené množství spotřeby, kterého se bude levnější proud či plyn týkat, tím, že je nutné, aby lidé energiemi šetřili. Ve srovnání s jinými státy je tedy toto vládní opatření, ač plošné, přesto stále k lidem poměrně přísné. Francouzi si například v Bruselu vyjednali výjimku, kdy vláda nařídila tamější hlavní energetické společnosti EDF cenu elektřiny zastropovat, a je tedy hluboko pod aktuální velmi vysokou tržní cenou až 230 eur za megawatthodinu.

Naopak mnoho ekonomů nahlíží na plošnou pomoc velmi kriticky a tvrdí, že lidé nebudou mít motivaci šetřit energiemi, tak jak o tom mluví Síkela. Upřednostňují proto nadále adresnost příspěvků a odmítají plošná řešení.

„Sociální tarif by neměl být „trochu pro všechny“, nýbrž „hodně pro málo“. Tedy cílený, pro lidi ve skutečné sociální nouzi. Toto všeobecné zlevnění je vlastně obdobou snížení DPH z energií minulé vlády, pouze s tím rozdílem, že by dotace byla EU-legální, což zrušení DPH z energií rozhodně nebylo. Ale stále platí, že oněch 4 až 5 tisíc za sezonu půjde i lidem, kteří onu slevu zásadně nepotřebují, a pro lidi ve skutečné sociální nouzi bude stejně nedostatečná,“ domnívá se v reakci pro Echo24 ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland.

Topolánek: Absurdní diskriminace

Na Síkelův resort se hned po představení parametrů tarifu strhla kritika kvůli tomu, že zapomněl na ty, kdo netopí plynem nebo elektřinou, ale odebírají dodávky tepla z tepláren. Takových lidí jsou přitom až čtyři miliony. Ostře se proti tomu ohradil třeba šéf výkonné rady Teplárenského sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek.

„Těžko si představit absurdnější diskriminaci lidí připojených na teplárny, než s jakou přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu. Majitel rodinného domu vytápěného plynem na příspěvek dosáhne, zatímco důchodce v paneláku vytápěném například z plynové teplárny nedostane nic,“ uvedl Topolánek. Stejně tak kritika přišla od Svazu měst a obcí. Ministerstvo proto hned druhý den slíbilo, že pracuje na tom, aby i pro lidi napojené na centrální vytápění sleva platila. Není však jasné, proč vláda s něčím takovým nepočítala od začátku.

Jak deník Echo24 nedávno informoval, vláda také mlčí o tom, zda se reálně zabývá nabídkou Pavla Tykače, který chtěl státu prodat levnější elektřinu ze svých uhelných elektráren, a na kterou by poté mohly mít nárok nejvíce zasažené domácnosti. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Týdeník Echo už před více než měsícem potvrdil, že se Tykačovou iniciativou vážně zabývá. Od té doby se ale neobjevila o Tykačově nabídce ani zmínka. Resort financí na žádný z dotazů deníku Echo24 nereagoval. Sám Tykač řekl, že z ministerstva nemá žádné zprávy.

Tykač státu nabídl, že mu prodá třetinu roční produkce za mimoburzovní cenu a uzavře kontrakt až na tři roky. Prodej mimo trh by byl pro společnost výhodný v tom, že by nemusela skládat vysoké burzovní záruky. Stát by tedy vlastně uhradil výdaje za emisní povolenky, které dnes elektřinu výrazně zdražují.