Přestože úřady práce zatím žádný významný trend rostoucí nezaměstnanosti nepozorují, tak společnost LMC, pod kterou spadá například Jobs.cz, upozorňuje, že se zásadním způsobem zvýšil počet uchazečů o práci a naopak pracovních možností výrazně ubývá. O práci totiž přišla i řada živnostníků, či lidí pracujících na dohodu. Úřady práce také ještě neevidují zaměstnance, kteří jsou zatím ve výpovědní lhůtě. Lidé jsou dnes nuceni hledat novou práci z existenčních důvodů, zatímco před rokem byla hlavní motivací snaha polepšit si.

Co se týče počtu nabízených míst, činí meziroční propad 40 %. „Během týdne, kdy docházelo k uzavírání škol, došlo k propadu u obsazovaných míst o čtvrtinu, poté od 16. března to už meziročně bylo přibližně o 52 %. Celý duben to nadále klesalo a ten propad nakonec dosahoval až o 60 %. Od května se to pomalu začalo oživovat s tím, jak se blížil konec nouzového stavu. I za dosavadní červnové týdny je ten propad v počtu obsazovaných míst v meziročním srovnání nadále na úrovni 40 %. Poptávka je slabší, firmy jsou v tom náboru opatrnější a ne všechny pozastavené nábory se znovu obnovily. Do toho již samozřejmě přichází propouštění, protože některé firmy musely část nákladů na lidi omezit, jelikož měly finanční potíže,“ řekl pro Echo24 Tomáš Dombrovský za společnost LMC.

Naopak v počtu žadatelů o práci došlo k navýšení o 45 %. Změnila se i motivace hledat práci. „Nejprve se v důsledku zavedení nouzového stavu a všech bezpečnostních opatření od 16. března propadly i počty hledajících kandidátů v meziročním srovnání zhruba na polovinu. Tam to bylo dáno tím, že se před tím jednalo o dobrovolnou fluktuaci, kdy lidé hledali lepší místa. Část těchto lidí se ohledně hledání práce zastavila a nešla do toho rizika. Poté však rostly počty reakcí a v červnových číslech už jsou meziročně mnohem vyšší. Je to 45% nárůst,“ sdělil.

Ze tří čtvrtin to jsou opravdu jiní kandidáti s jinou motivací než před rokem. „Tehdy 9 z 10 lidí měnilo práci dobrovolně, teď minimálně 75 % kandidátů jsou v nedobrovolné změně, buď o práci přišli, nebo o ní brzy přijdou, proto se dívají po něčem dalším. My vidíme, to co úřad práce ještě nepozoruje, protože se jim to zatím nepodepsalo do nezaměstnanosti, což se třeba týká situace živnostníků, lidí ze švarc systému, kteří se nedostanou na úřady práce, případně lidí, kteří pracovali na dohody a kteří nemají nárok na podporu. Do toho se přidají i stálí zaměstnanci, kteří jsou již ve výpovědních lhůtách a pořád nejsou v evidenci úřadu práce,“ vysvětlil pro Echo24.

Rozdíly jsou především v nejrůznějších profesích. „Masa lidí se hlásí na dost nižší počet míst. V přepočtu na jedno místo to znamená, že si lidé mnohem více konkurují a firmy si mohou dost vybírat. Vidíme to i na změně inzerce. Jsou tam velké oborové rozdíly. Ajťáci nadále chybějí, zatímco v administrativě, ve službách, v prodeji a v obchodu jsou lidé dnes výrazně dostupnější,“ řekl Dombrovský.

Propouštět se chystá ještě asi čtvrtina firem. „Máme průzkum mezi firmami, jak vidí svojí situaci do budoucna. Je to průzkum z konce května takže s vidinou postupného oživování. 27 % firem tvrdilo, že budou ještě propouštět a to už potom prvotním propouštěním, které se lidí již částečně dotklo a nebylo jich úplně málo. Čtvrtina firem uvedla, že budou znovu nabírat ale většina z nich v menší míře než doteď. Ten zbytek, takže přibližně 50 % firem věří, že udrží stavy zaměstnanců, na které se dostaly na konci května,“ uvedl pro Echo24.

V příštích měsících přijdou o práci stovky tisíc lidí, tvrdí ekonomové

Před nárůstem nezaměstnanosti varují také ekonomové. „Nezaměstnanost v příštím roce může dosáhnout až deseti procent. V příštích měsících budou propuštěny sta tisíce lidí. Hlavní náraz přijde na podzim, až odezní současná záchranná opatření vlády. Ta spočívají v tom, že stát platí lidem za to, že nepracují, takže nemusí být propuštěni. To ale jen díky tomu, že se stát zadlužuje. Takže to, že mnozí lidé nyní nepracují a přitom dostávají mzdu nebo její část, zaplatíme v budoucnu všichni, a sice vyššími daněmi,“ sdělil Lukáš Kovanda.

Z pohledu zaměstnanců lze říct, že se situace na trhu práce zhoršuje. „Někteří zaměstnanci o práci již přišli, jiné to čeká v následujících měsících. Ponurá nálada na pracovním trhu vede k nižšímu růstu mezd a osekávání zaměstnaneckých benefitů. Za delší kus provazu začínají tahat zaměstnavatelé. Tento trend potrvá minimálně do konce roku, dokud nedojde k oživení ekonomického růstu. Vývoj v soukromém sektoru se výrazně liší od vývoje ve veřejném sektoru. Zatímco soukromý sektor hledá úspory a propouští zaměstnance, veřejný sektor se drží tabulkových mezd. V některých profesích ve veřejném sektoru jsme dokonce svědky rozdávání odměn a přijímání nových zaměstnanců,“ sdělil pro Echo24 hlavní analytik BHS Štěpán Křeček.