Konec zdánlivě nekonečného tendru na nákup bojových vozidel pěchoty (BVP) pro českou armádu je na dohled. Ministerstvu obrany se totiž podařilo přimět novými podmínkami dva ze tří finalistů soutěže, aby stáhli své nabídky. Nic tak nabude bránit zrušení tendru a nákupu obrněnců napřímo, formou mezivládní dohody. Půjde o historicky největší nákup české armády – za přibližně 52 miliard korun. Na jeho konci by měla mechanizovaná brigáda obdržet od Švédska 210 kusů moderních vozidel CV90. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce ve čtvrtek s výsledkem obeznámit vládu.

Švédská BVP řady CV90 byly podle důvěryhodných informací deníku Echo24 vybrány jako pro české potřeby nejlepší už před tím, než předchozí ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nechal vyřadit všechny tři nabídky (nikoli uchazeče) s tím, že žádná ze tří firem nesplnila formální požadavky výběrového řízení. O dodání obrněnců měl zájem ještě německý Rheinmetall, který nabízel vozidlo Lynx, což byla druhá nejpravděpodobnější varianta, a španělský GDELS s vozidlem Ascod.

V posledních měsících se pak hrálo o to, jestli bude vypsáno nové výběrové řízení, nebo zda bude zrušeno a dodavatel vybrán napřímo, což je nejrychlejší varianta. Ministerstvo si na další postup nechalo vypracovat právní analýzu, protože prosté ustoupení od rozjetého tendru by mohlo mít pro ČR nepříjemné právní důsledky.

Nakonec podle informací deníku Právo rozeslalo ministerstvo před dvěma týdny všem třem uchazečům sadu podmínek s tím, že pokud na ně do dvou týdnů nepřistoupí, resort výběrové řízení zruší a zvolí jiný způsob pořízení obrněnců. Mezi podmínkami například bylo, že nabídka nepřevýší původní plánovanou hodnotu necelých 52 miliard korun (včetně DPH) nebo že se společnosti musejí vzdát nároků na náhradu nákladů, které jim během několikaletého tendru vznikly.

S podmínkami však podle deníku souhlasila pouze švédská firma BAE Systems Hägglunds, která se nedávno se slovenskou vládou domluvila na dodání 152 bojových vozidel pěchoty typu CV90 za 42 miliard korun. Že české ministerstvo obrany plánuje jít stejnou cestou jako Slovensko naznačují i slova ministryně Jany Černochová ze začátku června, kdy v Interview ČT24 řekla, že cenovku nových BVP konzultovala i se slovenským protějškem. A dodala, že se domnívá, že i přes rostoucí ceny bude možné udržet náklady na původní zamýšlené cenové hladině. Ta však vycházela z průzkumu trhu, který se konal před zhruba deseti lety.

Spolupracovník redakce a vojenský analytik Lukáš Visingr označil tehdy tři nabízené možnosti jako technicky srovnatelné. „Všeobecně se dá říct, že Lynx je z nich největší. ASCOD je uprostřed a CV90 je nejmenší. Menší vozidlo znamená, že je lehčí – dá se snadněji přepravovat, je kompaktnější, má menší siluetu. Větší vozidlo má zase větší rezervy pro různé modifikace. Obojí má výhody i nevýhody.“

Upozorňoval nicméně na fakt, že německý Lynx má ze všech tří strojů nejmenší bojové zkušenosti, protože zatím existuje pouze několik kusů prototypů. V současnosti připravuje plné zařazení těchto výhradně exportních strojů do výzbroje pouze Maďarsko, které podepsalo před dvěma lety s německou zbrojovkou smlouvu o založení společného podniku na výrobu BVP v Maďarsku.

Pro nákup švédských CV90 hovoří fakt, že společnost BAE Systems, která stroje vyrábí, podepsala zřejmě v rámci přípravy na tendr dohodu o spolupráci se státními vojenskými opravnami (VOP CZ), které budou pravděpodobně vyrábět část komponentů pro nové BVP.

BVP CV90 nyní provozují armády Švédka, Finska, Dánska, Estonska, Nizozemska, Norska a Švýcarska. Armáda ČR má aktuálně k dispozici pouze asi stovku starších sovětských BVP-2 z československé produkce, starší BVP-1 slouží jako záloha v armádních skladech. Pro dnešní potřeby jsou ale zastaralé, i proto se o už poslední dekádu hovoří o jejich obměně.