Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman počítá skoro po jedenácti letech poslední dny ve funkci. Končí k 30. červnu. Pak podle aktuálních informací zůstane v úřadě jako řadový žalobce Nejvyššího státního zastupitelství. Přestože Zeman rezignoval již 14. května, vláda dosud nejmenovala jeho nástupce. Je vysoce pravděpodobné, že se na tom nedokáže dohodnout ani za ty následující dva týdny, které Pavlu Zemanovi ve funkci ještě zbývají.

Nástupce se nehledá snadno, protože zájmy klíčových hráčů jsou velmi rozdílné, až protichůdné. A načasování tři měsíce před volbami složité. Jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce je plně v rukou vlády. Přesněji řečeno ho jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti. Může to udělat kdykoli bez udání důvodu. V této chvíli je to právě proto mimořádně dočasný post. Kdokoli se na něj uvolí nastoupit, musí počítat s tím, že ho nová vláda, která bude mít s největší pravděpodobností výrazně jiné složení než ta současná, velmi rychle vymění.

V této chvíli se hledá něco jako letní prozatímní hlava státního zastupitelství na dojezd éry Andreje Babiše. Tedy přesněji řečeno, někteří ji hledají a jiní se o to ani nijak nesnaží. Několik měsíců bezvládí v čele soustavy státních zástupců s dočasně pověřeným zástupcem jim může hrát do karet. Přijímat dnes tuto pozici od končící vlády Andreje Babiše, který už je považován stále více lidmi za chromou kachnu, toho, kdo jde do finiše, nemá budoucnost a bude brzdy vystřídán, je velmi riskantní a krátkodobé. Pokud tedy dotyčný kandidát nebude tak zdatný, že rovnou dokáže okouzlit příští vládnoucí koalici.

Takové jméno zatím na stole není. Na řešení nástupnictví po Pavlu Zemanovi se ale zatím především nedokáže shodnout ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která musí návrh do vlády předložit, s Andrejem Babišem. Každý má výrazně jiné zájmy. Navíc od případu Vrbětice, kdy si Babiš a Benešová veřejně naprosto protiřečili ve výrocích o počtu vyšetřovacích verzí, jsou vztahy mezi ministryní a ministerským předsedou napjaté. Rozhodně to není tak, že by Marie Benešová skákala tak, jak Andrej Babiš píská.

Ministryně spravedlnosti by nástupnictví po Pavlu Zemanovi ráda rychle vyřešila. Ideálně v řádu týdnů. Nemá žádného svého koně. Chce konformní řešení, které nevzbudí žádnou výraznou reakci a pozornost v médiích ani mezi státními zástupci. Chce držet status quo. Jako ten jí nejlépe vychází Igor Stříž. Současný náměstek Pavla Zemana není příliš výraznou figurou. Žádnou velkou pozornost nevzbudí. Je to ten letní místodržící, který nepřežije nástup příští vlády. Pokud v ní bude sedět ODS. Stříž je bývalý vojenský prokurátor (před rokem 1989), který patří ve státním zastupitelství ke stejné olomoucké větvi jako vrchní žalobce Ivo Ištvan. Toho ODS považuje za naprosto nepřijatelnou figuru kvůli zásahu na Úřadu vlády v roce 2013. Dá se čekat, že nová vláda by s jeho odvoláním neváhala ani chvíli. Igor Stříž s tím nejspíš počítá, takže o funkci nejeví žádný výrazný zájem a raději přežije na pohodlné pozici dvojky.

Andrej Babiš se o situaci na státním zastupitelství živě zajímá. Na rozdíl od Marie Benešové ale s výběrem Zemanova nástupce nijak nespěchá. Chce to vysedět. Do voleb by nejraději nechal místo neobsazené. Stříž by tak byl pouze po dobu absence nejvyššího státního zástupce pověřen řízením úřadu. Z judikatury soudů ale vyplývá, že by neměl pravomoc ke všem kompetencím nejvyššího žalobce. Na to právě hraje Andrej Babiš. Jde totiž o jeho osobní příběh. Pražská kriminálka ho navrhla obžalovat kvůli dotačnímu podvodu na Čapím hnízdě. Teď se čeká, jak se rozhodne pražský žalobce Jaroslav Šaroch. Jestli podá obžalobu k soudu, nebo případ v rozporu s názorem policie zastaví. To už jednou udělal. Zasáhl Pavel Zeman a vrátil mu ho k dalšímu prošetření. To by nejvyšší státní zástupce mohl udělat znovu, kdyby Šaroch svůj odklad zopakoval. Když tam ale nejvyšší žalobce nebude, není, kdo by mu to vrátil k prošetření. Případ Andreje Babiše a Čapího hnízda by tím skončil.