Do ostrého sporu se kvůli „kvótám na uprchlíky“ dostali krátce před prosincovým summitem Evropské unie předseda Evropské rady Donald Tusk a Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas ve středu totiž za nedostatečně propracovaný označil podkladový materiál, který Tusk ve středu rozeslal do hlavních měst EU jako základ pro diskusi premiérů a prezidentů o migrační problematice.

Tusk v něm kromě jiného napsal, že koncept přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót je neefektivní a otázka členské státy jen rozděluje. Mluvčí komise ve středu ale takový pohled odmítl.

„(Dokument) podle našeho názoru jen částečně odráží rozsáhlou povahu kolektivního přístupu EU k migraci,“ poznamenal Schinas. Komise podle něj jednoznačně odmítá názor, že mimořádný dvouletý přerozdělovací mechanismus z Itálie a Řecka byl neefektivní. „Bylo přesunuto přes 32 tisíc lidí, je to okolo 90 procent těch, kdo měli na přesun nárok,“ upozornil.

Česko a další země ze středu a východu Evropy ovšem, podobně jako nyní i Tusk, zdůrazňují, že přesunuto bylo jen oněch 32 tisíc osob, ovšem z původně předpokládaného počtu až 160 tisíc, který nikdy nebyl dosažen.

Před novináři ve středu mluvčí komise ani po opakovaných novinářských otázkách nezpochybnil úterní reakci eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose, který Tuskův dokument označil za nepřijatelný. „Je protievropský a ignoruje všechnu práci, která se za poslední tři roky udělala,“ prohlásil komisař v europarlamentu.

„Komisař Avramopulos jako všichni ostatní členové komise jsou politici. Pracují pro politickou komisi a mohou se jako politici vyjadřovat,“ reagoval Schinas.

Podle názoru Evropské komise členské státy EU při řešení migrační problematiky musejí pracovat na evropském řešení. „Návrat k izolovaným a nekoordinovaným národním krokům není možný. To by byla zrada řady let kolektivního úsilí zlepšit společnou reakci při zvládání migrace,“ podotkl Schinas.

Společný přístup ale podle něj znamená daleko víc než jen podporu africkým zemím a lepší střežení unijní vnější hranice. „Týká se také solidarity uvnitř EU a zachování schengenského prostoru volného pohybu,“ upozornil mluvčí s tím, že právě schengenský aspekt Tuskův materiál zcela pomíjí.

Prezidenty a premiéry zemí EU, včetně nového předsedy české vlády Andreje Babiše, čeká ve čtvrtek v Bruselu u večeře debata o migrační problematice. Základem pro ni jsou právě Tuskovy poznámky, kde navrhuje například vytvoření trvalého finančního nástroje ke zvládání migračních krizí. Uvedl ale také, že otázka kvót, kterou komise zapracovala v roce 2016 do svého návrhu reformy unijního azylového systému, země unie jen rozděluje. Státy EU se už v říjnu domluvily, že se pokusí ve věci reformy unijních azylů najít konsensuální shodu do poloviny příštího roku.

Už přípravné debaty o nadcházejícím summitu ale ukázaly, jak to bude těžké. Itálie, Německo či Švédsko patří mezi státy, které v případě krizí na nějaké podobě povinného přerozdělování migrantů trvají. Evropský parlament dokonce zašel ještě dál a požaduje, aby přerozdělování neexistovalo jen v krizové situaci, ale bylo základním aspektem nového řešení unijní azylové politiky. Také komise tedy na zachování mechanismu v reformě dál trvá.