Zástupci vlád zemí Evropské unie ve středu schválili kompromisní verzi dohody o ochraně autorských práv na internetu, které bylo minulý týden dosaženo spolu s Evropským parlamentem. Na twitteru to oznámilo rumunské předsednictví EU a deníku Echo24 to potvrdil ministr kultury Antonín Staněk. Nepanovala však naprostá shoda. Státy Nizozemsko, Lucembursko, Polsko, Itálie a Finsko se postavily proti. Nová pravidla posílí postavení tvůrců, jako jsou hudebníci, herci či novináři vůči internetovým gigantům typu Google či Facebook.

O schválení informovalo rumunské předsednictví na svém Twitteru: „Evropská rada schválila dohodu o autorských právech, která přispěje k dobře fungujícímu digitálnímu jednotnému trhu a otevře možnosti pro tvůrce a občany.“

Contributing to a well-functioning #DigitalSingleMarket & unlocking opportunities for creators and citizens – @EUCouncil endorses agreement on #Copyright directive. pic.twitter.com/h8GqpV3T4K

— RO2019EU (@ro2019eu) 20. února 2019

Informaci pro Echo24 potvrdil i ministr kultury Antonín Staněk: „COREPER (Výbor stálých zástupců) potvrdil předběžnou dohodu s Evropským parlamentem. Za ČR jedná s pověřením pan velvyslanec.“

S dohodou však nesouhlasilo pět evropských států  – Nizozemsko, Lucembursko, Polsko, Itálie a Finsko. „Cílem této směrnice bylo zlepšit řádné fungování vnitřního trhu a stimulovat inovace, kreativitu, investice a výrobu nového obsahu, a to i v digitálním prostředí. Signatáři tyto cíle podporují. Digitální technologie radikálně změnily způsob vytváření, šíření a zpřístupňování obsahu. Legislativní rámec musí tyto změny odrážet a usměrňovat. Podle našeho názoru však konečné znění směrnice neplní přiměřeně výše uvedené cíle. Domníváme se, že směrnice ve své současné podobě je krokem zpět pro digitální jednotný trh,“ píší státy ve svém společném prohlášení.

Dohodu ještě musí formálně schválit jak Evropský parlament, tak Rada EU, která zastupuje všech 28 členských zemí unie.

Evropská komise návrh předložila už v roce 2016, od té doby se o jeho konečné verzi tvrdě vyjednávalo. Pokud bude směrnice finálně schválena, budou mít členské země EU dva roky na převedení nových pravidel do svých vlastních domácích zákonů.

Zatímco europarlament se na své pozici shodl už loni na podzim, členské státy dokázaly pat v jednání o svém pohledu na věc odblokovat až na začátku února, když o věci separátně jednali německá kancléřka Angela Merkelová s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Zásadní a nejvíce sporné byly od počátku především dvě části návrhu směrnice o ochraně autorských práv na internetu, a sice články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu, článek 13 pak dává internetovým platformám – třeba právě YouTube – povinnost řešit, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Země, včetně České republiky, žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační.

Nakonec se na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím nebudou pravidla článku 13 vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než deset milionů eur (258 milionů Kč) a méně než pěti miliony uživatelů měsíčně.